Korupci 90. let nahradil mnohem sofistikovanější model, který ohýbá celou zemi, říká Ondřej Závodský
Ondřej Závodský, právní expert Nadačního fondu proti korupci a bývalý náměstek ministra financí ve své nové knize píše o korupci jako o spojení oligarchů, cizích mocností a prostituujících politiků. „Výměnou za to, že nějaký oligarcha získá v Asii nějakou zakázku, tak je určitým způsobem prostituovaná celá země, prostituovaná demokracie a prostituovaný například vztah k lidským právům,“ říká v rozhovoru pro sever iROZHLAS.cz
Knih o Andreji Babišovi (ANO) už je napsaných několik. I vy sám už jste jednu napsal. Co si slibujete od vydání další?
Předně bych chtěl upozornit, že ta kniha není jenom o Andreji Babišovi, ale o celém systému, který lidé jako Andrej Babiš, Miloš Zeman, ale i další oligarchové jako Petr Kellner v České republice vybudovali. Ten nikde smysluplně popsaný není.
Macura: Pokud chce hnutí ANO zůstat autentickou politickou silou, musí se vypořádat s korupcí v Brně
Číst článek
Některé z těch knih, které jsem měl v ruce, to podle mého názoru popisují poměrně dobře, ale pro čtenáře z určité sociální bubliny, která to i denně sleduje na serverech jako Aktuálně nebo Deník N. A já bych chtěl, aby se ta kniha dostala i mezi lidi, kteří ještě nepochopili, o co v České republice a ve vývoji demokracie jde.
Proto jsem se snažil tu knihu - včetně některých vlastních vzpomínek, ale i přirovnání, příkladů, a tak podobně - přiblížit čtenářům, kteří nemají takový čas a prostor, aby situaci v České republice sledovali.
Má taková kniha šanci proniknout mimo bubliny, o které mluvíte?
Nejčastější model, se kterým se setkávám, je člověk ve věku 30 nebo 40 let, který pracuje v Praze nebo ve velkém městě a jezdí za rodiči, kteří pracují na venkově. A ti rodiče nemají čas sledovat politiku. Ne že by byli hloupější nebo méně vzdělaní, ale preferují ve svém volném čase sledování něčeho jiného, z mého hlediska mnohem sympatičtějšího, například přírodu.
Lidé, se kterými se setkávám, mi říkají: „My jim nemáme co ukázat, co dát přečíst, aby pochopili podstatně více, než jim říkáme.“ To je jeden z modelů, kde bych byl rád, kdyby ta kniha mohla zakořenit.
Poslední část knihy se jmenuje „Jak z toho ven?“. Je to tedy určitý manuál, jak se zbavit korupce?
Ano. Já jsem se vždycky snažil nedělat jenom nekonstruktivní depresivní kritiku současného stavu, ale chtěl jsem ukázat: jednak, jak jsme se do té situace dostali, čili určitý historický vývoj korupce v naší zemi; potom nástroje, kterých dobrý demagog využívá, popsat stávající systém, ale zároveň vysvětlit trendy, které mohou tu situaci ovlivnit. Je tam i určitý soubor doporučení či námětů k přemýšlení, aby čtenář, až se prokouše těmi depresivnějšími pasážemi, neměl pocit, že se s tím nic dělat nedá.
Ministerstvo financí objevilo 777 licencí na hrací automaty. Všechny patří jednomu vlastníkovi
Číst článek
Korupci, tedy že někdo dá někomu úplatek, si představit umím. Vy ji ale popisujete jako trojúhelník, jehož vrcholy tvoří oligarchové, velmoci a „prostituté“, jak nazýváte některé politiky?
Jak jste sama říkala, základní koncept je klasický archaický korupčník z 90. let: předám obálku, za to dostanu nějaké rozhodnutí, zprivatizovanou jednotku nebo podobně. Pak jsme se posunuli dál přes systém stranických kont a praní peněz ve prospěch politických stran. Přes systém plutokracie, okolo vlády 2006-2010, k systému zakládání politických stran. A teď přicházíme k tomu, že někdy v roce 2013 nastupuje Andrej Babiš a říká: „Zatočíme s korupcí.“ Ono výrazně ubylo korupce těch 90. let, ale nahradilo ji něco, co je podstatně sofistikovanější a budí to dojem, že to není korupce. Opak je pravdou, a naopak je to ještě tisíckrát hnusnější systém.
V čem je hnusnější?
Tou sofistikovaností. Tím, že to často není jako korupční model vnímané. A také objemy zcizeného majetku. Tato korupce neohýbá jenom majetek státu, ale ohýbá hybridním působením velmocí celou demokracii v České republice. Výměnou za to, že nějaký oligarcha získá v Asii nějakou zakázku, je určitým způsobem prostituovaná celá země, prostituovaná demokracie a prostituovaný například vztah k lidským právům.
Miloš Zeman je prezidentem sedm let, Andrej Babiš premiérem od roku 2017, ale ve vrcholné politice se pohybuje od roku 2012, snahy Ruska a Číny ovlivňovat českou politickou scénu také nejsou ničím novým. Proč jste knihu napsal a vydáváte ji právě teď?
Chtěl jsem navázat na předchozí knihu o českých oligarších a jejich působení (Čas oligarchů, jejich sluhů a nepřátel pozn. red). Záměrně jsem se tehdy z důvodů, aby kniha byla svým rozsahem učtitelná, vyhnul tématu mezinárodních aspektů. Naopak tato kniha je chce více zvýraznit.
Vystrčilova cesta na Tchaj-wan vztahy s Čínou nepoškodí. Dopis z ambasády byl přešlap, řekl Petříček
Číst článek
Navíc od nástupu Andreje Babiše do křesla premiéra a za působení Miloše Zemana v mezinárodní politice korupce vystoupala na svůj vrchol. Myslím, že záležitosti s čínským zdravotním materiálem, čínská propaganda při šíření viru, ale i kauzy okolo dopisu bývalému předsedovi senátu, i úvěr od Čínou vlastněné banky pro společnosti z holdingu Agrofert, tak jsou tím vrcholem, co dosud bylo v České republice myslitelné.
Ve své současné knize kritizujete premiéra Andreje Babiše. Přitom jste přímo pro něj až do roku 2017 pracoval a z funkce jste neodešel, ale byl jste odvolán. Proč jste tak dlouho pracoval pro někoho, o kom si myslíte, že je zkorumpovaný politik a v knize tvrdíte, že je na „vlastizrádné stezce“?
Nepracoval jsem pro Andreje Babiše, pracoval jsem jako náměstek ministerstva financí ve státní službě jako nezávislý úředník. Původně jsem do funkce byl nominován jiným koaličním partnerem.
Odešel byste ze státní správy sám, kdybyste nebyl odvolán?
Ne.
A umíte si představit, že se tam vrátíte?
Ano, umím si to představit. Považuji svoje vyloučení ze státní služby za nezákonné a nechci, aby takováto „agrofertizace“ státní správy pokračovala. Myslím si, že lidé s nezávislým myšlením tam patří, byť to není kompatibilní se současným myšlením vlády.
Když o Andreji Babišovi píšete, používáte hodně expresivní výrazy. Nejedné se spíš už o nějakou osobní mstu?
Má to být zcela zjevný alarm pro lidi, kteří nechápu současnou politickou situaci a dostane se jim ta kniha do ruky, tak aby pochopili. Samozřejmě, i to zvolené výrazivo určitým způsobem koresponduje s tím, jak vážná politická situace v České republice je.
Šéf antimonopolního úřadu poslal miliony na nákup bytu v Brně. Teď mu tam ale úřad platí nájem
Číst článek
Píšete, že když se Babiš stal ministrem financí a později premiérem, vytvořila se „bezprecedentní oligarchická struktura“. Čím je Andrej Babiš jiný než předchozí premiéři nebo politici?
Nikdo z premiérů před ním nedisponoval společnostmi, které mají hodnotu desítek miliard korun, které jsou provázány s evropskými dotacemi, národními dotacemi a veřejnými zakázkami. A mohl bych jmenovat desítky dalších interakcí mezi společností Agrofert a státní správou.
Máme nižší oligarchy, jako Petra Kellnera, který má výrazný vliv na působení zejména hlavy státu. Máme i řadu dalších menších oligarchů, jako pana (Daniela) Křetínského, kteří nepochybně měli poměrně významný vliv na regulaci legislativy v některé oblasti. Na druhou stranu tito lidé stojí vně státní moci a nezapojují se do ní přímým způsobem.
Pak tady máme Andreje Babiše, kterého jsem zařadil jak do kategorie oligarcha, tak do kategorie prostitut. Používám zkratku oligoprostitut, který má svoje média, má svoje ekonomické zájmy, má je provázané s tím, jak bude aplikovaná, ale i tvořená legislativa. Zároveň má i své ekonomické zájmy v zahraničí a neváhá jich skrze svoji společnost využívat a zneužívat, právě třeba v podobě miliardového úvěru od čínským státem vlastněné banky.
Jsou podle vás v jeho jednání dominantní jeho politické nebo ekonomické ambice?
Myslím, že ty činnosti vůbec nemohou být od sebe oddělovány. A právě to je ta komplikovaná věc, že je potřeba se na něj koukat jako na jednu bytost. Pro něj je podle mého názoru veřejná moc pouze nástrojem k upevnění jeho moci soukromé.
‚Policisté musí respektovat pokojné vyjádření názoru.‘ Proč byl zásah na Zemanově mítinku nezákonný?
Číst článek
Ve své knize píšete: „Každé ráno si musím říkat, že vybudovaný systém oligarchů a jejich pasení prostitutů a další demokracii deformující jevy jsou jenom důsledkem výsledku voleb. Pokud se spousta z nás rozhodne to změnit a vezme to za správný konec, nic změně nebrání.“ Lidé ale volí Andreje Babiše znovu a jeho preference se v podstatě nemění. Ačkoliv vědí, že byl majitelem Agrofertu, když vstupoval do politiky, ačkoliv vědí, že kupoval společnost Mafra. Není právě i tohle součástí demokracie?
Samozřejmě, že to je součást demokracie. Na druhou stranu jsem si vědom tisíců rozhovorů s lidmi, kteří ho volili a často nebyli dostatečně do hloubky informováni, co to znamená. Na základě komunikace s těmito lidmi mohu říct, že některá fakta je skutečně zaskočila.
Andreje Babiše v knize přirovnáváte například k Donaldu Trumpovi nebo Silviu Berlusconimu. Jedná se tedy o celosvětový problém korupce či krize demokracie, anebo je česká situace specifická?
Obojí. Berlusconismus a trumpismus, mohli bychom vytvořit nové slovo johnsismus, je celosvětovým trendem. Pan Orbán, Johnson, Trump, nemluvě o ruském prezidentovi, stejně jako v minulosti pan Berlusconi a podobně… Je zjevná poptávka po nějaké silné postavě. Ovšem pan Orbán, nebo další lidé, nemají zároveň tak bezmezný střet zájmů, nebo splynutí svých soukromých a veřejných zájmů, tak aby bylo zjevné jakým způsobem se v jedné osobě ty dva zájmy skloubí. Po autokracii určitě poptávka existuje, ale v našem případě je demokracie a právní stát deformován tím, že ten člověk má vlastní zájem.
Co by naše demokracie potřebovala?
Polití vodou. Lidé by se měli přestat chovat stylem, že tu vrcholovou politiku změní někdo mimo ně. Nikdo je neodstraní, čert si Babiše asi nevezme, stejně jako pana prezidenta. Očekáváme nějaký zásah z Bruselu, očekáváme vnější zásah, ale cesta je opačná. Musíme si všichni uvědomit, co jsme schopni udělat pro naši zemi. Naše země není Babiš se Zemanem, ale to v jakém prostředí, ať už životním nebo sociálním, žijeme. Musíme se snažit skutečně si vymezovat malé cíle, kterých můžeme dosáhnout. Jestli se tyto drobné iniciativy, tisíce a desetitisíce těchto iniciativ, navzájem propojí, tak můžeme měnit tu vrcholovou politiku skrze existující občanskou společnost.
U nás není dobře fungující občanská společnost?
Občanská společnost je někde velmi dobře fungující. Tam, kde je někdo s výrazným sociálním potenciálem, ji pomohl vytvořit a vytvořil spoustu projektů. Nicméně občanská společnost rozhodně není dokonalá a dokonale pokrývající naši zemi. Právě na příkladech, kde funguje, je potřeba, aby se lidé inspirovali.
‚Rouška není náhubek.‘ V Praze a na dalších 160 místech lidé demonstrovali proti postupu vlády
Číst článek
Spojujete korupci a deformaci demokracie, ale lze to vnímat a vypořádat se s tím i odděleně?
S korupcí jako takovou, z 90.let, se dá vypořádat. A v podstatě je držena na určité míře, která je i v západní Evropě obvyklá. Špatné je, že od konce socialismu ji vnímáme jako cosi normálního. Ale problémem je vrcholová korupce, ke které kniha míří. A právě její externalitou je deformace demokracie a s tou je potřeba skutečně prostředky občanské společnosti bojovat. A ta může přispět k určitým fatálním následkům pro fungování právního státu, jak ho známe, nebo jak bych si ho já přál předat dětem.
Další citace: „Dosáhli jsme modelově absolutní korupce, kde nelze již hovořit o střetu, ale faktickém splynutí veřejného zájmu s těmi osobními (soukromými). To, že jsme dosáhli modelově vrcholu pomyslné pyramidy korupčních systémů, ještě neznamená, že tento model dokonale funguje. Případně, že fungování tohoto stroje a podpůrných programů nelze posunout na vyšší úroveň.“ Co by mohla být ta vyšší úroveň?
Stále v České republice existuje několik nezávislých orgánů, jako je relativně dobře fungující justice, ale i několik dalších složek státu, jako například Senát. A jestliže se bude systematicky do těchto bašt demokracie a právního státu mlátit, tak se samozřejmě rozsypou. A tomu je třeba zabránit.
Máme se bát, že něco takového nastane?
Pokud se lidé nebudou o ty věci zajímat a nebudou se snažit přesvědčovat lidi okolo sebe, nebudou o tom kultivovaně hovořit, nebudou budovat občanskou společnost jako alternativu ke státní moci, tak se rozhodně mají čeho bát.
V poslední části knihy jako o důležitém zlepšení píšete o větší regulaci hazardu, o kterou jste se sám zasloužil. Jedná se opravdu o tak důležité téma, anebo je to příklad toho, čeho jste vy sám svým působením ve státní správě dosáhl?
Chtěl jsem na tomto příkladu dokázat, ne čeho jsem dosáhl já, ale čeho velmi malý tým dosáhl pomocí nadšení. A právě ta kapitola směřuje k občanské společnosti, která může pokrýt naši zemi a svým spojením může něco změnit. Parta nadšených lidí může něco změnit.
Máme v České republice nezávislou státní správu, nebo je to zpolitizovaná instituce?
Státní správa v některých individuálních případech funguje dobře tam, kde není důvod ji deformovat. Na druhou stranu tam, kde veřejné moc měla důvod to zpolitizovat, zpolitizovaná je. Můžeme to vidět na rozhodnutí například o střetu zájmu a působení Středočeského krajského úřadu. Ale i v desítkách dalších případů.
Randák končí v Nadačním fondu proti korupci, důvodem je Mostecká uhelná. Janeček hledá nástupce
Číst článek
A i přes to si umíte představit, že byste se do státní správy znovu vrátil?
Já jsem se nikdy zpolitizovat nenechal a věřím, že bych byl schopen takto působit i dál. Vždy je to na osobní odvaze konkrétního jedince, nebo skupiny lidí, tak aby se ovlivnit nenechali. V knize vzpomínám na lidi jako jsou Zuzana Roithová, Petr Pithart a další. To byli lidé, kteří v těchto funkcích obstáli a byli schopni určitým korupčním mámením odolávat. Věřím, že takových lidí je dost, i když jich je ve státní správě pořád méně.
Máte nějaké politické ambice?
V současné době zvažuji kandidaturu do Senátu.
Za jakou politickou stranu?
Nikdy jsem členem žádné politické strany nebyl, a ani do ní vstupovat nebudu. Nicméně vyjednávám o podpoře s menšími politickými stranami, jako jsou KDU-ČSL nebo TOP 09.
Vzhledem k vaší možné kandidatuře a rozpadu správní rady Nadačního fondu proti korupci, chcete s fondem dál spolupracovat?
Určitě chci s fondem dál spolupracovat, protože to má smysl. Pokud někdo v konkrétní kauze má jiný názor, tak je to naprosto v pořádku a o všem má rozhodnout nezávislý soud ať ve Švýcarsku nebo v Čechách. Pokud máme nějaké poznatky, které to mohou doplnit, tak jedině dobře.
