Izolační místnost v psychiatrické nemocnici v Dobřanech | Ludvík Hradilek / Aktuálně.cz
Další utajované zprávy z ministerstva odhalují zásahy do lidských práv v psychiatrii
Dokumenty nasvítily poměry v Dobřanech a ve Šternberku
- Omezení jako forma trestu, hrubé chování ze strany personálu, nepřiměřeně dlouhé doby v izolaci. Tak popisují poměry v české psychiatrii zprávy ministerstva zdravotnictví z roku 2018.
- Server iROZHLAS.cz získal zprávy ministerstva zdravotnictví ze 17 psychiatrických nemocnic.
- Poukazují na závažná porušení lidských práv a na problémy české psychiatrie, které jsou hlubší, než byl případ z opavské nemocnice, kde téměř 12 let kurtovali pacientku, jak už popsal server iROZHLAS.cz.
- Ředitelé psychiatrických nemocnic v Dobřanech a Šternberku tvrdí, že se snaží stav napravit, ale naráží na finanční a personální kapacity.
„Připadala jsem si tam jako v base. Měli jsme pocit, že celému oddělení vládne testosteron,“ vzpomíná na návštěvu Psychiatrické nemocnice v Dobřanech v roce 2018 jeden člen hodnoticího týmu z ministerstva zdravotnictví. Server iROZHLAS.cz jeho identitu zná, ale respektuje jeho přání zůstat v utajení.
Máte psychické potíže?
Pokud vás přepadá panika, úzkosti, deprese nebo jiný duševní problém, kontaktujte Linku psychické pomoci. Je k dispozici anonymně, zdarma, a nepřetržitě.
Obdobně na něj působily i pokoje jednoho z oddělení v léčebně ve Šternberku.
Obě zařízení navštívil před čtyřmi lety v rámci reformy péče o duševní zdraví, která usiluje o zkvalitnění života lidí s duševním onemocněním.
Z návštěv 17 psychiatrických zařízení vznikly zprávy, které ministerstvo zdravotnictví po dobu čtyř let nezveřejnilo. Server iROZHLAS.cz minulý týden popsal případ dvanáct let kurtované pacientky z opavské nemocnice, na kterou náhodou narazila komise z ministerstva zdravotnictví při své návštěvě.
Zvláštní kritika v oblasti porušování lidských práv je v dalších zprávách ministerstva zdravotnictví z roku 2018 soustředěna na dvě konkrétní oddělení v psychiatrických zařízeních v Dobřanech a ve Šternberku.
„Při rozhovorech s pacienty jsme byli upozorněni na špatné zacházení a podmínky léčby na pavilonu 13,“ píše se v závěru zprávy o kontrole v Dobřanech. „Během krátké návštěvy oddělení jsme zaznamenali nedůstojné a zcela nevyhovující podmínky léčby pacientů.“ Zpráva kritizuje například vysoký počet pacientů na pokojích, ve kterých bylo jedenáct až třináct lidí v jedné místnosti.
Ve Šternberku komise opakovaně zmiňovala oddělení 15, kvůli kterému snižovala některé body celkového hodnocení zařízení. Upozorňovala třeba na podmínky, za jakých byli klienti izolováni, a přístup personálu. „Stav izolačních místností shledáváme nedostatečným a v rozporu se zachováním lidské důstojnosti,“ stojí ve zprávě.
Co napsal kontrolní tým do zprávy ze Šternberku:
- Chybějící kliky u dveří, strohé místnosti, kamerový systém na některých pokojích, uzamčené dveře i na „otevřených“ odděleních.
- Za nedůstojnou považujeme také absenci klik u pokojů, kdy se při zabouchnutí dveří uživatelé nemohou dostat ven.
- Budova oddělení 15 nemá zajištěno zastínění, uživatelé si stěžovali na chlad a nemožnost si dostatečně zajistit větrání či zavření oken.
- Na oddělení 15 nebyla ve všech místnostech zajištěna běžná postel – pouze dřevěná deska s matrací.
- Stav izolačních místností shledáváme nedostatečným a v rozporu se zachováním lidské důstojnosti (prostory bez možnosti základních hygienických potřeb, nevyhovující postel na izolaci oddělení 15 A).
- Z vyžádané dokumentace k použití omezovacích prostředků vyplývají i mnohdy nepřiměřeně dlouhé doby omezení s minimem přerušení a využití izolace i v době, kdy nehrozí bezprostřední ohrožení.
- V rozhovorech s uživateli se hodnoticí tým setkal se situacemi, kdy byli uživatelé potrestáni za nedodržení režimu například přeložením na oddělení 15.
Zaznamenali jsme také okřikování uživatelů personálem a zvlášť na oddělení 23 byla patrná infantilizace dospělých uživatelů (infantilní hry a další nabízené aktivity).
Kuřárna už není spojená s WC
Stav vnitřku obou oddělení ve zmíněných nemocnicích popisují zprávy jako nevyhovující. „Někteří akutní pacienti v části oddělení nemají bez pomoci personálu přístup na WC a používají ‚bažanty‘,“ píše komise ve zprávě z kontroly v Dobřanech.
Dle ředitele dobřanské psychiatrické nemocnice Petra Žižky se kritizované oddělení 13 začalo ihned po ministerské návštěvě rekonstruovat. Popisuje, že na oddělení došlo k rozdělení prostoru, vznikly dvě pětilůžkové neprůchozí ložnice a po rekonstrukci jsou koupelny a WC v provedení antivandal (nerezové záchody bez prkének). „Vznikla také samostatná kuřárna, která již není spojena s WC,“ podotýká Žižka.
Ve Šternberku se podle ředitelky Hany Kučerové na rekonstrukci staré budovy teprve připravují a teď pracují na přístavbě. „To oddělení bude do dvou let celé přestavěné. Bude to stát spoustu milionů, dostali jsme konečně dotaci. Osm let jsme se o to snažili, protože jsme věděli, že to oddělení potřebuje spravit,“ sděluje pro server iROZHLAS.cz.
Zpráva o nemocnici ve Šternberku
„Byla to jedna z těch nemocnic, co se týče stavební dispozice celého oddělení, absolutně nevyhovující medicíně 21. století,“ hodnotí člen komise, která šternberskou léčebnu před čtyřmi roky navštívila.
Příslušník ministerského týmu zároveň dodává, že problém není v jednotlivých odděleních a jednotlivých lidech, ale v systému péče o duševní zdraví. Nedostatek personálu je často nahrazován použitím omezovacích prostředků, jako je kurtování nebo zavírání do izolačních místností.
Z návštěvy si stále vybavuje izolační místnost, která má sloužit ke zklidnění pacienta, ve které byl místo záchodu jen kýbl se jménem. „Představte si, že prožíváte první psychotickou ataku a dostanete se tady na to oddělení v době, kdy se potřebuje cítit bezpečně, abyste se mohli začít zotavovat nebo si vůbec uvědomit, že máte v životě nějakou nemoc,“ popisuje.
Zpráva ze Šternberku nadále upozornila, že u dveří chyběly kliky. To potvrzuje i člen hodnoticí komise: „Mně to připomínalo cely. Protože tam byly tlusté dubové dveře, do kterých vedlo kulaté okénko. A zároveň nám říkali, že některé ty dveře musí mít pacient otevřené, protože ve chvíli, kdy se zabouchnou, tak ze strany pacienta nejdou otevřít.“
Ředitelka Kučerová argumentuje, že se spoustou kritiky ve zprávách z roku 2018 nemůže souhlasit. „Jestli někde byly nebo nebyly kliky, to musí mít nějaký kontext. Nejsou tam třeba kliky, ale jsou tam na dveřích madla. A pak je tam napsané, že nejsou kliky,“ tvrdí.
Omezování jako forma trestu
Ve zprávě ze Šternberku dále stojí, že se omezení volného pohybu pacientů používalo jako forma trestu. „Dle informací od uživatelů a příbuzných a z pozorování dochází ke slovnímu okřikování, k trestům ve formě přeřazení na uzavřená oddělení či k přesunu na izolace, omezení režimu vycházek.“
Podle dokumentace, kterou šternberská nemocnice hodnoticímu týmu předložila, se u některých pacientů omezovací prostředky používaly nepřiměřeně dlouhou dobu.
Podle ředitelky Kučerové zavedlo zařízení na základě zprávy různá opatření. „Věřte tomu, že se snažíme napravovat, co můžeme,“ říká. „Veliká část těch problémů je způsobená nedostatkem financí. Tam, kde se můžeme posunout dál i bez finančních injekcí, tam děláme, co můžeme.“ Jako příklad dává třeba průběžná školení personálu.
Co napsal kontrolní tým do zprávy z Dobřan:
- Ložnice pro 7–13 pacientů na jednom pokoji.
- Zanedbané špinavé toalety a chybějící toaletní papír.
- Nemožnost nastavit teplotu tekoucí vody ve sprchách.
- Využívání omezení jako formy trestu.
- Paternalistický a infantilizující přístup personálu k pacientům.
- Hrubé chování ze strany personálu.
- V jedné nemocnici se pacienti nemohli účastnit voleb.
- Neproškolenost personálu.
Kritika ohledně používání omezovacích prostředků zaznívá i v případě Dobřan. „Někteří uživatelé se vyjadřovali k formám trestu v podobě přeložení na jiná oddělení, kde už jsou podmínky o něco horší. Stejně tak z rozhovorů vyplynulo, že je někdy jako forma trestu využívána medikace,“ napsal kontrolní tým ministerstva zdravotnictví.
Podle ředitele Žižky se od té doby „leccos vysvětlilo“. „Na používání omezovacích prostředků máme předpisy, kterými se na každém oddělení musí řídit,“ vysvětluje.
Popisuje, že pacienti jsou omezeni, jen když je to absolutně nutné „v rámci hodin, maximálně do dalšího dne“. „Je to i o personálu, lékařích a dalších odborných pracovnících,“ míní.
Dle údajů, které poskytl serveru iROZHLAS.cz, ale celkový počet použití omezovacích prostředků stoupl z 294 omezení v roce 2018 na 370 omezení v roce 2021.
Zpráva o nemocnici v Dobřanech
Žižka vysvětluje, že v některých případech dochází k dekompenzaci stavu pacienta, neschopnost bežného fungování, a z tohoto důvodu i k navýšení počtu užití omezení v terapeutické izolaci.
Podle ministerstva je personál v Dobřanech pravidelně školený v používání takzvaných deeskalačních technik, které mají pacienta uklidnit místo použití omezovacího prostředku. Ve Šternberku pilotně do praxe zavádějí individuální krizové plány pro jednotlivé pacienty a připravují školení na deeskalační techniky, popisuje mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob: „Školení, kterého se bude účastnit i personál oddělení číslo 15, proběhne až na začátku října letošního roku,“ upřesňuje.
Reakce ministerstva zdravotnictví:
- V Dobřanech vyměnili primáře a staniční sestru a také navýšili personál o dvě sestry. Po zjištění kontrol v roce 2018 zamířil do Dobřan na neohlášenou návštěvu i tehdejší ministr Adam Vojtěch (za ANO). Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví byla důvodem jeho návštěvy právě zjištění z hodnotící zprávy. Na oddělení došlo k proškolení personálu v deeskalačních technikách (jemnější techniky předcházející použití omezovacích prostředků, pozn. red.). Pacienti ve výkonu ochranného léčení (pacienti, kteří spáchali trestný čin a zároveň trpí duševní nemocí, pozn. red.) byli separováni od ostatních pacientů.
- Ve Šternberku se podle ministerstva zdravotnictví zaměstnanci zapojují do webinářů školení ohledně kvality péče a lidských práv. Školení v deeskalačních praktikách teprve proběhne na začátku října 2022. Pacienti na problematickém oddělení 15 mají nyní přístup k wi-fi. Do svých pokojů mohou i přes den.
Související témata: psychiatrie, Psychiatrická nemocnice Dobřany, psychiatrická nemocnice Opava, ministerstvo zdravotnictví, reforma psychiatrické péče, lidská práva, nemocnice, Ministerstvo zdravotnictví České republiky
