Fiala věří, že Zeman předsedu Ústavního soudu nejmenuje. Předsednictví je podle něj úspěch
Jak úspěšné bylo české předsednictví evropské unii? K čemu je dobrý nově ustavený poradce pro národní bezpečnost? Kdo určuje energetickou strategii státu a kdy by mohla mít Praha novou radu? V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu na tyto otázky odpovídal premiér Petr Fiala.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans pochválil české předsednictví jako jedno z nejúspěšnějších za několik posledních desetiletí. Je, pane premiére, z toho, co jste si předsevzal, něco, co se nepovedlo?
To nemohu říct. My jsme přistoupili k předsednictví s vědomím, že ho přebíráme v mimořádně těžké době, kdy čelíme ruské agresi na Ukrajině a všem dopadům, které to má na Evropu.
Jak úspěšné bylo české předsednictví evropské unii? Nejen to hodnotil Petr Fiala v 20 minutách Radiožurnálu
S tímto vědomím jsme připravovali priority českého předsednictví, věděli jsme, na co se budeme muset soustředit, že to bude především zajištění dostatku energií a jejich přijatelné ceny pro občany i firmy. Věděli jsme, že se musíme soustředit na některé strategické a bezpečnostní otázky, posunout kupředu zájem některých zemí západního Balkánu o vstup do Evropské unie, abychom stabilizovali situaci v této části kontinentu.
A věděli jsme také, že se musíme soustředit na vyřešení uprchlické krize. Zkrátka těch témat byla celá řada a s většinou z nich, možná se všemi, jsme se posunuli výrazně kupředu. I proto přicházejí velmi pozitivní hodnocení napříč Evropskou unií, což mě nesmírně těší.
List Financial Times vyzdvihl české předsednictví titulkem „Češi se ukázali jako dříči“. Co si naše vyjednávací týmy doslova oddřely?
Zaprvé musím říct, že celý systém, který jsme vytvořili pro předsednictví, fungoval velmi profesionálně, a mám na mysli hlavně lidi.
Zvládla to nejen politická reprezentace, ale především diplomaté, lidé, kteří se věnují evropským agendám na jednotlivých ministerstvech. A jejich systematická a profesionální práce pomohla dovést ty věci do konce.
Určitě se ukázalo, že jsme dobří vyjednavači, protože řada otázek byla složitá. Uvedu dva příklady, které se podařily v poslední době – bylo to schválení zdánlivě nesouvisejícího balíku na jedné straně financování Maďarska a na straně druhé podpory Ukrajině ve výši 18 miliard euro na příští rok.
Vláda zřídila funkci poradce pro národní bezpečnost, obsadí ji poradce premiéra Tomáš Pojar
Číst článek
Ty věci spolu skutečně v politické rovině úzce souvisely a my jsme museli vytvořit takové podmínky a takové koalice, které nakonec umožní, aby vše bylo schváleno.
Druhým příkladem je to, co se podařilo v úterý, kdy Rada pro energetiku přijala řadu opravdu důležitých rozhodnutí od zrychlení energetických staveb, které jsou ekologicky příznivé, až po limit pro cenu plynu.
Nebylo to vůbec jednoduché a museli jsme dát dohromady řadu zájmů jednotlivých zemí a je to práce pro vyjednavače na expertní, diplomatické úrovni i nejvyšší politické úrovni. Za nás největší přínos považuji to, že jsme byli aktivní, dokázali věci moderovat, najít koalice napříč Evropou a dospět k výsledku, který je pro všechny dobrý.
A kdybyste přece jenom měl vyzdvihnout něco jednotlivého, co vy osobně hodnotíte jako největší úspěch toho posledního půl roku, kdy Česko stálo v čele sedmadvacítky?
Naprosto jednoznačné zlepšení obrazu a hlavně postavení České republiky v Evropské unii. Dnes už nás tam berou velmi vážně, náš hlas má sílu a jsme schopni věci prosazovat bez bouchání do stolu a nějakých gestech, která většinou k žádnému výsledku nevedou.
Jak se ukázalo, jsme schopni prosazovat zájmy České republiky. Naši přátelé v Evropě z nás byli opravdu překvapeni a myslím, že to souvisí i se změnou, jak se dnes Evropa dívá na země ze střední a východní Evropy.
Po ruské invazi najednou naši západní přátelé vidí, že jsme měli v řadě věcí pravdu, že ten náš hlas je potřeba brát vážně a lidé si třeba i všímají toho, že Česko vlastně patří spíše do třetiny těch větších, ale také ekonomicky a sociálně rozvinutějších zemí Evropy. Na to bychom měli být hrdí a máme podle toho uvažovat.
Nejsme malá země. Jsme země, která je středně veliká, která má dnes autoritu, která je ekonomicky silná a která by se podle toho měla se chovat odpovědně i sebevědomě.
Zeman o jmenování nového předsedy Ústavního soudu teprve rozhodne, čeká na analýzu
Číst článek
Když jste pochválil lidi, kteří se podíleli na tom úspěchu, jak uvažujete o tom, jak ten lidský potenciál dál využít?
Musíme ho využít a odpovídá to nějaké mé dlouhodobé představě a dlouhodobému úsilí, abychom byli schopni v Evropské unii působit ve prospěch České republiky.
A mělo by to fungovat v optimálním případě tím způsobem, že to společné posiluje to, co mají jednotlivé státy samy o sobě, ne naopak. Neměl by se tam vytvářet nějaký zbytečný centralismus, státy by naopak měly sladit své zájmy, a tak se musí na všech rozhodnutích podílet od okamžiku, kdy vznikají, až po závěrečné usnesení.
Na to potřebujete velmi profesionální lidi na všech úrovních. Já jsem měl vždy pocit, že Česká republika tohoto nevyužívá dostatečně, že nemáme propojené politické zájmy s tím, co se děje na úřednické úrovni, a že nemáme dost kvalitních lidí, kteří by nás v Evropě mohli zastupovat.
To se změnilo a předsednictví to významně posunulo dál. Proto jsem například chtěl, aby ve vládě vznikla speciální pozice ministra pro evropské záležitosti. Potenciál tohoto místa se určitě nevyčerpal předsednictvím, ale ministr by se dál měl věnovat koordinaci evropských agend napříč resorty tak, abychom potom Bruselu nebo ve Štrasburku byli při prosazování věcí úspěšní.
Vláda včera zřídila novou funkci poradce pro národní bezpečnost. Od začátku příštího roku ji obsadí váš nynější poradce Tomáš Pojar. Proč podle vás tato funkce dlouhodobě chyběla?
Funkce poradce pro národní bezpečnost nám skutečně dlouhodobě chyběla. Nebudu používat ten argument, že dnes je taková pozice dost obvyklá v řadě zemí v Evropě, ve Spojených státech i v řadě asijských zemí.
Tato pozice je důležitá v tom, že existuje někdo, kdo koordinuje činnost bezpečnostních složek státu a zpravodajských služeb, kdo dokáže přenášet informace mezi vládou a těmito složkami státu. Jak je taková koordinační role důležitá se ukazuje třeba teď, když čelíme dopadům války nebo když s námi Rusko vede různé formy války hybridní.
Volala po tom i odborná komunita, lidé, kteří se zabývají bezpečností a my jsme to měli v našem programu, takže jsem rád, že se to podařilo už během prvního roku naší vlády uskutečnit, a jsem také rád, že se této funkce ujímá Tomáš Pojar, protože to je člověk, který má obrovské zkušenosti s těmito věcmi a myslím si, že to bude přínosné pro bezpečnost a obranyschopnost České republiky.
26:25
Poradce premiéra Pojar: Stabilní Balkán znamená bezpečnější Evropu. Partnerství je v našem zájmu
Číst článek
Co je pravdy na tom, že se chystá personální rekonstrukce vládního kabinetu?
Nechystá se personální rekonstrukce vládního kabinetu. Jen je potřeba obsadit místo ministra životního prostředí, protože Marián Jurečka nemůže dělat dlouhodobě ministra práce a sociálních věcí a k tomu ještě ministra životního prostředí.
Tam tedy dojde k řešení velmi rychle, na přelomu roku, a jinak se žádná rekonstrukce vlády nechystá. Já jsem spokojen s tím týmem jako celkem, a když mám výhrady k činnosti některého z kolegů, tak mu to řeknu, a tím se posouváme.
Kterého z ministrů vaší vlády byste označil za nejlepšího?
Já teď nechci ani známkovat, ani hodnotit. A když někoho nebudu jmenovat, tak se bude cítit dotčený a třeba oprávněně, protože jsem na něj zrovna zapomněl, a nemohu tady procházet všechny členy vlády. Opravdu jsem spokojen s tím, jak vláda funguje jako tým.
Vím, kde máme určité slabiny, ale o tom mluvím s kolegy. Po Novém roce si chceme sednout a podívat se na programové prohlášení, co se nám podařilo, co se nám nepodařilo. A zůstal bych u toho, že chodím po jednotlivých resortech, kde s kolegy probírám jejich agendu, setkávám se s vedením ministerstva, dávám nějakou zpětnou vazbu a pak se k tomu veřejně vyjadřuji.
Ale ačkoliv to třeba není tak vidět, tak považuji za důležité, že vláda skutečně pracuje jako tým. My tak třeba připravujeme státní rozpočet. Dohromady, ne že chodí jednotliví ministři za ministrem financí. My opravdu sedíme společně, díváme se na jednotlivé položky a snažíme se odpovědně najít úspory a přidat tam, kde to je potřeba.
Všichni kolegové z vlády jsou do toho zapojeni, takže vidí, jak je náročné někde najít miliardu, i když ta věc je dobrá. Takže i takto pracujeme a myslím, že se to nakonec projevuje v lepším výsledku pro občany.
Ono se vždycky říká, že tým je tak silný, jak je silný nejslabší článek. Takže je mi jasné, že kdybych se vás teď ptal na nejslabšího ministra, že mi odpovíte stejně diplomaticky jako před chvílí. Ale třeba David Klimeš v Hospodářských novinách napsal, že na nejslabšího člena vlády aspiruje podle něj váš stranický kolega Zbyněk Stanjura. Na co sáhl, to spektakulárně pokazil, píše David Klimeš. Komentátor ale nešetřil ani Víta Rakušana za STAN či Vlastimila Válka z TOP 09. Můžete říct, jak se s jejich prací spokojen?
A to jsou zrovna ministři, o nichž jsem přesvědčen, že spoustu věcí zvládli způsobem, jakým by se to mnohým nepovedlo.
Když si vzpomeneme, pan ministr Válek čelil při nástupu do funkce nové vlně omikronu. My jsme se tehdy rozhodli jako tým, že nepůjdeme do lockdownu, že nebudeme dělat to, co udělala předcházející vláda, ale obrátíme se na občany, aby se chovali odpovědně.
Tehdy jsme za to sklidili já i pan ministr mnohde posměch. Budeme mít Vánoce, Silvestra, špatně to dopadne. Nestalo se nic. Lidé se chovali odpovědně a omikron jsme zvládli. A to je jenom jeden příklad.
K Vítu Rakušanovi - máme největší počet uprchlíků na počet obyvatel v Evropě a jsme dáváni za příklad, jak jsme zvládli uprchlickou vlnu, jsme dokázali integrovat Ukrajince, dostat je na pracovní trh.
A Zbyněk Stanjura odvádí obrovskou práci. V těchto nesmírně těžkých časech se nám daří držet rozpočet v rozumných mezích. My jsme hned po nástupu do vlády přepracovali rozpočet s obrovským deficitem, který nám nechala Babišova vláda, snížili jsme ho o 100 miliard korun.
Díky tomu jsme si vytvořili podmínky pro to, abychom pak mohli v době rostoucích cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině přidávat lidem peníze na pomoc.
Pan ministr Stanjura zvládá obrovské výzvy, připravil například daně z válečných zisků, což je něco úplně nového. Takže si myslím, že zrovna ti tři kolegové, které jste jmenoval, patří k těm, kteří odvádějí výbornou práci pro český stát.
Orbán pod tlakem? Komisi nestačily maďarské protikorupční reformy, nechce uvolnit unijní miliardy
Číst článek
V září jste pověřil místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka sestavením expertní skupiny k řešení energetické krize. Nemůže to být výraz nedůvěry k ministru průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi za STAN?
Takto se to určitě nedá chápat. Já jsem potřeboval vytvořit nadresortní skupinu, protože ta témata, která souvisejí se zastropováním cen energií, s úsporným tarifem a tím vším, překračují oblast energetiky.
Tam je spousta jak finančních aspektů, tak věcí právní povahy, a my jsme potřebovali dát dohromady tým, do kterého zapojíme odborníky z poradenských firem mimo politiku, i aktéry, kteří se pohybují v rámci energetiky, a toto všechno dohromady nemůžete dělat na jednom ministerstvu. Takže ten tým byl spíš doplněním a pomocí pro to, co se připravovalo.
Nakonec se na něm podíleli zástupci ministerstva průmyslu, ministerstva financí i dalších ministerstev a dohromady jsme vytvořili pracovní skupinu, která velmi rychle a podle mě velmi kvalitně připravila řešení, která jsme pak mohli představit občanům.
Postupem času prý všechna ta opatření, jako právě zastropování cen energie, připravoval tento expertní tým. To je pravda?
To je pravda, ale ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími ministerstvy. Možná bych ještě připomenul, že to není tak, že převezmeme řešení, které v zahraničí funguje, to jsou vlastně všechno nové věci.
Zastropování cen energií jsme museli vytvářet nově a jsme jedna z prvních zemí v Evropě, která to má. Takže to, že jsme vytvořili takový tým, a že on pracoval za účasti ministrů i ministerstev, to je pravda a je to dobře.
A v tomto týmu odváděl ministr Síkela v rámci příprav obrovskou práci. Nakonec on za to nese politickou odpovědnost a podařilo se ty věci dovést do dobrého konce.
Koalice spolu vyhrála volby v Praze. Proč není schopna sestavit funkční radu hlavního města?
To je dobrá otázka. Mě to také trápí. Není mně to jedno, ač nejsem Pražan a myslím, že už si Pražané zaslouží dobrou vládu. A jsem přesvědčený, si zaslouží vládu na půdorysu vládní koalice.
Orbán už neblokuje pomoc Ukrajině, dostane unijní fondy. ‚Ztratí ale svůj vyděračský potenciál‘
Číst článek
To je názor, který prosazujete od počátku, že by tedy v Praze měla vzniknout koalice na půdorysu vlády. Jak velká je naděje se to podaří? Protože sledujeme, že vyjednávání jsou neúměrně dlouhá.
Jsou dlouhá i na můj vkus. Ale já jsem s pražskými kolegy v kontaktu a ono to není úplně jednoduché.
Po volbách se dávají dohromady strany, které předtím byly v opozici či v předcházející pražské vládě. A není úplně jednoduché všechno sladit dohromady. Já za koalici SPOLU mohu říct, že my máme od počátku jediný cíl - vládnout Praze na vládním půdorysu a sestavit takovou koalici, ale aby se to podařilo, tak k tomu potřebujete i ty partnery v koalici.
SPOLU je a byla připravena ustoupit v řadě věcí a jednání pokračují. Já opravdu věřím, a říkám to s nějakou znalostí vývoje jednání, že nakonec pražské vedení na vládním půdorysu mít budeme.
Říkáte nakonec, ale když ten konec nastane?
Já doufám, že začátkem příštího roku se to dovede do konce. My jsme demokratické strany, takže to nerozhoduji já od stolu. Pražští kolegové jsou zvoleni občany, mají k tomu mandát stranický a hlavně mandát od lidí a oni musí najít to správné řešení.
Já mohu vyjádřit své přání a nějaký směr, kterým jdeme. To se stalo, ale u těch jednání z pochopitelných a dobrých důvodů nejsem. Ale skutečně věřím, že se to podaří a myslím, že i občané dávají jasně najevo, že si přejí takovou podobu koalice.
Blíží se volba hlavy státu. Jak se díváte na působení ministerstva vnitra, které některé kandidáty vyřadilo? Jednoho vrátil do hry Nejvyšší správní soud, který zároveň diskvalifikoval kandidátku, která podle vyjádření soudu vůbec neměla projít.
Já jsem o tom mluvil s panem ministrem vnitra, který učinil opatření, aby se to už příště nestalo.
A myslím si, že budeme muset přemýšlet obecně i nad nějakou legislativní úpravou, aby bylo úplně jasné, jak to s těmi kandidáty je, a kdo má tu tu platnou podporu a kdo ji nemá. Já musím říct, že jsou tam věci, nad kterými i já z hlediska své politologické profese trošku kroutím hlavou.
Například když někdo může kandidovat s tím, že mu podporu dá senátor, který už rok v Senátu není a tak dále. Já si myslím, že bychom v zájmu státu a naší společnosti měli mít u voleb jasno v těch pravidlech. Takže tady vidím prostor pro politickou reprezentaci, aby přišla s nějakým řešením, které co nejvíc pochybností odstraní.
Když mluvíte o jasných pravidlech, současný dosluhující prezident nevyloučil, že by ještě před koncem volebního období mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu, přestože Pavlu Rychetskému končí mandát až v létě. Bylo by to podle vás legální?
Určitě by to nebylo šťastné. A když poslouchám většinu ústavních právníků, tak ti říkají, že by to nebylo v souladu s Ústavou a že by to spíš vedlo k destabilizaci ústavního systému.
Čistě logicky, když se na to podíváme zdravým rozumem, tak nedává moc smysl, aby prezident, který odchází, jmenoval někoho, kdo má nastoupit do funkce půl roku poté, co už bude v úřadu jeho nástupce.
Kdybychom to dovedli ad absurdum, tak by teoreticky mohl prezident jmenovat třeba člena české bankovní rady, který by měl mandát až třeba za dva roky. Prostě tam nějaká hranice být musí a v Ústavě a v zákonech není, protože se prostě nepředpokládá, že by někdo s takovým předstihem tyto důležité ústavní kroky dělal.
Já věřím a doufám, že k takovému kroku pan prezident Zeman nepřistoupí.
