Hovory s Kyjevem a Tchaj-pejí? Petr Pavel je zkušený diplomat, signály nevysílá nechtěně, tvrdí Žantovský
Petr Pavel pro BBC řekl, že Ukrajina by si zasloužila, aby byla po skončení války přijata do NATO. Věří, že bude připravena jak morálně, tak prakticky. V rozhovoru pro The Financial Times mluvil o Číně, podle něj to není přátelská země a není kompatibilní se západními demokraciemi. Země Evropské unie by se podle něj měly zbavit veškerých iluzí o ní. Jeho výroky rozebírá Michael Žantovský, bývalý mluvčí Václava Havla.
Petr Pavel se ujme prezidentského úřadu za více než měsíc, 9. března. Je obvyklé, aby v takové situaci zvolený prezident poskytoval rozhovory zahraničním médiím a pronášel tak silná vyjádření?
Je to velmi aktivní přístup k přípravě na prezidentský úřad. Nic v Ústavě nebo v zákonech tomu nebrání.
Profesionála napadne, že některé formulace, které může dnes generál Pavel formulovat velmi jednoznačně, by pro něj bylo těžké formulovat stejně jednoznačně, až se stane prezidentem. Možná i to je určitá výhoda.
To znamená, že za měsíc a 10 dní už by rozhovory vypadaly jinak?
Já neříkám, že Petr Pavel změní svá stanoviska, to nepředpokládám. Ale formulace stanovisek samozřejmě bude jistě i nějakým způsobem konzultovat s vládou. A ve funkci nejvyššího ústavního činitele, hlavy státu, bude používat možná diplomatičtější formulace.
Už teď ale jeho slova vyvolala pozornost. Jenom ve vysílání BBC jsme je mohli vidět opakovaně, protože v průběhu dne se tam jeho vyjádření objevilo několikrát. Neměl by být nově zvolený prezident až do své inaugurace zdrženlivější?
Já si myslím, že Petr Pavel chtěl vyslat určitý signál, který jednoznačně hovoří o jeho příklonu k havlovské zahraniční politice.
Střídání na Pražském hradě? Zeman předá Pavlovi i soudní spory, přibližuje exkancléř Weigl
Číst článek
Koneckonců některá ta vyjádření připomínají vyjádření Václava Havla před 33 lety v novoročním projevu a v dalších dnech – o připravenosti setkat se s dalajlámou, o akcentaci lidských práv v naší zahraniční politice včetně výhrad, které máme v tomto ohledu vůči Číně.
To je signál, který je nepominutelný. Petr Pavel je natolik zkušený diplomat, že ho určitě nevyslal nechtěně nebo náhodou.
Setkání s dalajlámou?
Do jaké míry podle vás ta slova stihl – a vůbec mohl – konzultovat nově zvolený prezident s vládou a ministrem zahraničí? Když uvážíme, že prezidentské volby byly v sobotu?
Všechna setkání Petra Pavla, která v těchto dnech probíhají, musí mít neoficiální neformální charakter, protože on ještě není v ústavní funkci. Ale předpokládám, že se i tato témata objevila při jeho setkání s poradcem premiéra pro otázky národní bezpečnosti, ke kterému došlo včera, nebo při jeho osobních, byť krátkých setkáních se samotným premiérem a s ministrem zahraničí.
Michael Žantovský je bývalý mluvčí prezidenta Václava Havla, bývalý český velvyslanec ve Velké Británii a současný ředitel knihovny Václava Havla.
Vnímáte slova Petra Pavla pro zahraniční média jako zásadní posun v zahraniční politice Česka?
Srovnáme-li je s postoji, která v posledních deseti letech vyjadřoval Miloš Zeman, a často bez konzultace s vládou, tak je to posun viditelný. Zásadní.
Pro deník Blesk Petr Pavel ve středu řekl také to, že by byl ochotný se setkat s tibetským dalajlámou i s představiteli hongkongské opozice. V neděli v rozhovoru pro Český rozhlas přitom mluvil v souvislosti se vztahy s Čínou o tom, že nechce být slonem v porcelánu a že si uvědomuje, že s tím jsou spojeny i další ohledy. Jde to dohromady?
Je to vyjádření, které čínské představitele nepotěší.
Ale pokud jde o tibetského dalajlámu, ten i podle vlastních vyjádření není politickou figurou, ale duchovním představitelem tibetského buddhismu. Takže není nic, v čem by mu mohlo a mělo čínské vedení bránit.
‚Jsme zajedno v principech zahraniční politiky.‘ Petr Pavel se setkal s nejvyššími ústavními činiteli
Číst článek
Koneckonců dalajláma se pravidelně setkává s řadou čelních představitelů a v tomto ohledu musíme připomenout, že velkou zásluhu na tom měl Václav Havel, který byl první hlavou státu, která se s ním po svém zvolení setkala.
Pokud jde o setkání s představiteli hongkongské opozice, tady si myslím, že v pozici toho, kdo by měl něco vysvětlovat, je spíš Čína.
Čínská lidová republika se zavázala po připojení Hongkongu po období koloniální správy Velkou Británií, že bude po dalších 50 let dodržovat systém jedné země, ale dvou politických systémů. To se od loňského roku viditelně neděje a je to z našeho hlediska porušení čínských závazků.
