Piráti neuplatní pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok
- Koaliční Piráti nakonec neuplatní svůj pozměňovací návrh, který by zavedl daň z mimořádných zisků už pro letošní rok. Ve sněmovně to v úterý oznámil předseda pirátského klubu Jakub Michálek v rozpravě nad druhým čtením vládního daňového balíčku, do kterého chce vláda novou daň vložit.
- Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh nové daně ve sněmovně předložil jako pozměňovací návrh k balíčku, počítá s jejím výběrem až od příštího roku, Piráti ji chtěli vybírat již za letošní rok.
- Návrh vyvolal debatu ohledně možné retroaktivity, tedy zpětné účinnosti.
Podle některých ústavních právníků, které už dříve oslovila agentura ČTK, by případné zdanění již od letošního roku nebylo předurčeno ke zrušení u Ústavního soudu. Také vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že se neobává, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.
Stanjura: Daň z mimořádných zisků chce vláda zavést až v roce 2023. Spojí ji s daňovým balíčkem
Číst článek
Naproti tomu vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců a náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS) sdělil, že pokud by zákonodárce na konci zdaňovacího období stanovil daň pro toto zdaňovací období zpětně, tak by se jednalo o pravou retroaktivitu. Ta je podle něj obecně zakázaná a přípustná jen ve zcela výjimečných případech.
Michálek uvedl, že o dani vedla koalice debatu. V ní podle něj zazněl apel ministra financí Stanjury i premiéra Petra Fialy (ODS), aby daň nezačala platit už za letošní rok.
„Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty, proběhlo k tomu jednání předsedů stran. A proto jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny,“ popsal.
Informoval také, že podle převažujícího názoru Legislativní rady vlády bylo zavedení daně už od letošního roku možné.
Dvě varianty
Pirátský pozměňovací návrh také snižoval sazbu daně z navrhovaných 60 na 40 procent. Piráti ale trvají na tom, aby daň z mimořádných zisků zahrnula širší okruh bank, než předpokládá úprava ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Michálek řekl, že Piráti chtějí, aby pod zdanění spadaly banky s čistým ročním úrokovým výnosem nad dvě miliardy, nebo nad tři miliardy korun. „To jsou dvě varianty, které budeme načítat, v rámci snížení limitu, aby byly na bankovním trhu rovné podmínky, a tak, aby se skutečně drtivá část bankovního sektoru podílela na vyšších nákladech, které máme v souvislosti s energetickou krizí,“ uvedl.
Koalice se dohodla na dani z mimořádných zisků i za rok 2022, uvedl ministr Jurečka
Číst článek
Podle Martina Diviše, vedoucího partnera daňového poradenství PwC Česká republika, je retroaktivita v praxi proveditelná. Rozhodnout může pouze Ústavní soud. „Z pohledu férového podnikatelského prostředí by pravá retroaktivita neměla být přípustná a každá firma by měla vědět dopředu, jaké daňové povinnosti na ni budou dopadat,“ vysvětlil.
„Z pohledu jistoty podnikatelského prostředí je tedy lepší varianta, když o retroaktivitě daně z neočekávaných zisků nebude Ústavní soud muset vůbec rozhodovat.“
Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
Ministerstvo financí ji navrhlo jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
