Pochybnosti o podpisech se týkaly prezidentských kandidátů Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka. Vnitro je registrovalo jako kandidáty, přestože se podpora zákonodárců částečně překrývala a přestože dříve úřad vícenásobné podpisy neumožňoval.

Už před volbami se kvůli pětici uchazečů o Hrad obrátila na Nejvyšší správní soud (NSS) Terezie Holovská, sama jedna z nezaregistrovaných kandidátek. NSS její podnět odmítl, protože se nedomáhala vlastní registrace, a tak nemohla zpochybnit registraci jiných kandidátů.

Zároveň ale NSS zkritizoval vnitro za jeho právní názor, nicméně poté zase sklidil kritiku ústavních soudců za to, že se vůbec právní otázkou vícenásobných podpisů hlouběji zabýval.

Pecina ve stížnosti podané po volbách uplatnil některé podobné argumenty, avšak NSS ji zamítl. Konstatoval, že v řízení o neplatnosti voleb a hlasování už nelze brojit proti vadám v registraci kandidátní listiny. K napadení registrace slouží samostatné řízení. Před volbami ale registraci řádně nezpochybnil nikdo, komu zákon toto právo přiznává. Všichni kandidáti tak mohli usilovat o hlasy voličů.

Maření voleb

Podle následné Pecinovy ústavní stížnosti by měl mít možnost napadnout domnělé porušení zákona v registrační fázi každý volič nebo alespoň všichni kandidáti bez ohledu na to, jak ministerstvo naložilo s jejich vlastní kandidátní listinou a čeho se sami paralelně domáhají.

Podle Ústavního soudu (ÚS) je ale v pořádku, že zákon umožňuje dát podnět k soudnímu přezkoumávání registračního řízení jen přímým účastníkům volební soutěže, tedy navrhovatelům kandidáta nebo jemu samotnému. Kdyby mohl žalobu dát kdokoliv, mohlo by to zahltit NSS, a volby tak zmařit.

Pecina neuspěl ani s dalšími námitkami, souvisejícími například s údajnou podjatostí volebního senátu NSS. „Zjištěný skutkový stav považuje ÚS za dostatečný a jeho právní posouzení provedené NSS za logické, úplné a přesvědčivé,“ stojí v usnesení ÚS.

Ústavní soudci už dříve odmítli také několik stížnosti, které se týkaly například kampaně Miloše Zemana před prezidentskou volbou. Podle přehledu takzvaných plenárních věcí na webu ÚS zbývají k rozhodnutí ještě dvě stížnosti spojené s volbami. Jedna z nich je taktéž Pecinova, týká se ale spíše procesní otázky, kdy začíná lhůta pro podání volební stížnosti k NSS. Další podnět navazuje na kritiku šíření dezinformací a je spojený s návrhem na zrušení části zákona o volbě prezidenta republiky.

Lednové volby vyhrál Zeman, který byl prezidentem už v předcházejícím období. Ve druhém kole porazil vědce Jiřího Drahoše.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít