Je možné se na přijímací zkoušky kvalitně připravit například z testů CERMAT z minulých let, které jsou k dispozici zdarma na internetu? Je to srovnatelné s placenou přípravou?
Na to neexistuje jednoznačná odpověď, každé dítě je totiž jiné. Někomu to může vyhovovat, jinému zase ne. Testy CERMATu jsou specifické, jen vzdáleně se podobají tomu, co je napsáno v rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy.

Hlavní problém je, že to, co se učí na základních školách, a to, co CERMAT zkouší, se překrývá jen částečně. Při převisu zájmu potom rozhodují malé bodové rozdíly. Nedá se říct, že by to dítě zvládlo jenom díky tomu, že si projde loňské testy.

Neměla by tedy být jednotná přijímací zkouška nastavená tak, aby děti obstály se znalostmi, co si odnesou ze školní výuky?
V rámcovém vzdělávacím programu jsou napsané i věci, které se v podstatě nedají testovat, například schopnost komunikace nebo kritického uvažování. Myslím, že řešení situaci pomocí těchto CERMAT testů není správné. Nejde jenom o to, že by se testy měly přizpůsobit věcem, které se na školách učí. Rozumnější řešení bude se v budoucnu bez testů obejít.

Jakou roli hrají základní školy v přípravě na přijímačky? Existuje prostor pro nadstandard pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin?
Jedním z problémů současných přijímaček je, že jejich podoba likviduje kvalitní vzdělávání v osmé a deváté třídě. V posledních ročnících základních škol jde všechno stranou a řeší se jenom přijímací zkoušky. Děti, které nejdou k jednotným přijímačkám, navíc většinou unikají pozornosti učitelů. To není primárně vina pedagogů, tlačí na ně vedení i rodiče, aby děti na přijímačky připravili.

Některé školy pořádají přípravné kurzy mimo vyučování, což může pomoci i dětem ze sociálně slabšího prostředí, pořád ale platí, že nejvíc rozhodují ambice dané rodiny. Velmi záleží na tom, zda rodič za dítětem stojí, jestli ho ponouká k přípravě a podobně. Tak vzniká největší podíl nerovnosti.

Měl by to podchytit stát? Je to vždy jen o penězích, nebo i o motivaci, o které mluvíte?
V první řadě je to o motivaci, až pak o penězích. Na to má stát omezený vliv. Ten má především umožnit jiný způsob přijímání na střední školy, protože ten současný způsobuje škody. A to se týká nejen zmíněných nerovností, ale i kvality vzdělávání v posledních ročnících základních škol. Neřešil bych, zda má stát motivovat dětí ze sociálně slabších rodin. Především má uvažovat o změně struktury středního vzdělávání a o proměně přijímání na střední školy.

Není problémem i „přijímačkový byznys“, který se na přijímací navázal a který svým způsobem podporují i rodiče, protože chtějí, aby děti uspěly?
Samozřejmě, nelze to ale vyčítat ani rodičům, ani daným firmám. Stát se pro tuto variantu rozhodl, přestože dostal varování, jak to může skončit. I tak se ale rozhodl, že vytvoří podnikatelskou příležitost pro firmy, které rozjedou doučovací a přípravkový byznys. Podnítil tak poptávku, která se naplnila.

Šárka Fenyková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít