Nedokončování škol stojí Česko miliardy, je třeba snížit neúspěšnost studentů, upozorňuje Prokop
Českému školství chybí nejen finance, ale i zásadní reformy, upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Podle něj by měl být státní rozpočet pro resort o 32 miliard vyšší, aby dosáhl úrovně z roku 2020. Stát ale může najít úspory i jinde, a to například optimalizací malých škol či snížením neúspěšnosti na vysokých školách, které nedokončí až třetina studentů.
Pokud se zaměříme na plánovaný rozpočet pro školství, říkal jste, že pokud by ta úroveň měla být reálně odpovídající úrovni z roku 2020, mělo by školství dostat o 32 miliard víc. Na druhou stranu, nejsou v samotném resortu školství nějaké rezervy? Nedá se výrazněji ušetřit i tam?
Jsou, my jsme jich sepsali s kolegy několik a rozhodně by se dalo optimalizacemi ušetřit nějakých 20 miliard. Máme spoustu malých škol, které by mohly spolupracovat ve velkých ředitelstvích. Máme spoustu odkladů školní docházky, které se projevují do toho, že potom chybí místa ve školkách a rodiče nemohou pracovat. Máme relativně velkou neúspěšnost na vysokých školách, která jde omezit různými způsoby.
Poslechněte si rozhovor ze seriálu Život k nezaplacení se sociologem Danielem Prokopem
Je vícero takových neefektivit, kterými by bylo možné rozpočet ve školství zefektivnit. Ale logika je taková, že když tam ušetříte 20 miliard, tak by tam chybělo 52 miliard. Není to tak, že byste z 32 dvacet ušetřili.
Ten rozpočet by měl být efektivnější v rámci toho, co má, ale oproti tomu, jaká byla úroveň minulosti, tam chybí těch 32 miliard. To je ta logika a my ty peníze potřebujeme na vzdělávání, a když se dělá dobře, tak závisí růst společnosti na lidském kapitálu. Lidský kapitál je dobrá investice, protože se projevuje do budoucího růstu ekonomiky a prosperity.
To znamená, že potřebujeme do lidského kapitálu investovat a potřebujeme investovat dobře. Potřebujeme tam udělat reformy, které školství dneska brzdí a potřebujeme ho modernizovat. A na to jsou potřeba peníze. Není to jenom o nich, ale o tom, jak peníze pro reformy vzdělávání využít.
Ve školství se mluví v posledních dvou letech hlavně o penězích. Nejsou opravdu reformy důležitější? A jsou na to, aby se udělaly, opravdu peníze potřeba?
Mělo by to začít od reforem. Potřebujeme dodělat reformu obsahu na základních školách. Vláda chce mít padesát procent středních škol všeobecného vzdělávání, dneska je to asi třicet procent. Chce reformovat vzdělávání učitelů, aby bylo modernější. A to jsou všechno správné věci, navrhované už ve strategii pro vzdělávání do roku 2030.
18:38
Ukazatele chudoby Česko řadí mezi nejlepší v Evropě. Srovnávání zemí ale kulhá, problém je v definici
Číst článek
Potřebujeme víc investovat do předškolního vzdělávání, kde peníze chybí a do vysokoškolského, kde taky chybí. Vláda potřebuje reformovat to, že dnes máme 2,5 tisíce zřizovatelů a čtyři tisíce základních škol, kde jsou ředitelé takřka osamělí a hodně řeší administrativu. My ten systém potřebujeme reformovat, aby měli větší podporu, aby dokázali změny ve školách implementovat a podobně.
Na všechny reformy potřebujete nějaké peníze, jinak začnou stagnovat. To už vidíme třeba v reformě obsahu, toho, co se ve školách učí. Podle mého názoru to bohužel bylo tak roztříštěno mezi různé lidi, kteří to dělají na dohodu a podobně, že místo toho, abychom do toho investovali a udělali to rychle a kvalitně, tak se to jen časem rozprostřelo mezi spoustu týmů.
My to vždy nějak podinvestujeme, podhodnotíme a potom ty reformy stagnují. Každý, kdo měl firmu, ví, že se reforma nedá udělat bez nějaké investice.
Když jste mluvil o některých opatřeních, kterými se dá ušetřit, zmínil jste, aby víc vysokoškoláků dostudovalo. Až třetina těch, kteří studují vysokou školu, studium nedokončí. Kolik se tímto dá ušetřit?
Navíc víc než polovina nedokončí nějaké studium – jde na jinou školu nebo dokončí jednu ze škol – a kolem třetiny nedokončí žádnou školu. V zahraničí je to také, ale u nás je to trošku nadstandardní. A tam se dá pomoci tím, že bude nějaký systém lepší podpory chudších studentů a další opatření. A jsou to samozřejmě miliardy korun.
Studium jako sekundární aktivita
Myslíte si, že tím hlavním důvodem je malá podpora chudších studentů? Není to třeba chybějící motivace?
Jeden důvod je podpora chudších studentů, ale větší, máte pravdu, je podle výzkumů, že si studenti špatně vybírají školu. Že máme špatný mechanismus toho, jakou školu si vybrat. Což možná souvisí s tím, že nám střední školy nepřipraví dost velkou základnu pro to, aby si studenti a školy vybírali mezi sebou.
4:13
Je odpovědností vlády nastartovat velké systémové reformy, které ušetří, zdůrazňuje sociolog Prokop
Číst článek
Jdete často na nejbližší školu nebo na tu, na kterou se dostanete a podobně. Ale hlavním důvodem je, že studenti necítí nějakou emotivní vazbu se školou. Roli hraje i kvalita studia, ale vazbu se školou taky necítíte proto, že v Česku mají studenti velmi malou podporu, jako třeba v ubytování.
Většina studentů v Česku hodně pracuje a tím pádem je pro ně vysokoškolské studium taková sekundární aktivita, která se rozprostře v čase. A pro ten stát je potom paradoxně drahá. Studenti to nedokončují kvůli malé vazbě, dělají to dlouho a podobně.
Podle mého názoru by bylo lepší dát těm, co to potřebují, větší podporu, sociální stipendia a dostupné koleje. Udělat studium kvalitnější a intenzivnější a snížit neúspěšnost. A využít taky to, že by některé profesní obory byly i v bakalářských oborech, což je v zahraničí běžné v řadě zemí. Tím studium v některých oblastech trochu zkrátíte. I tam se tedy dá reformovat směrem k větší efektivitě.
Ale ve vysokém školství chybí peníze i na kvalitu, kterou potřebujeme k tomu, abychom inovovali ekonomiku a podobně.
18:14
Známky by měly upozorňovat na prostor ke zlepšení, ne demotivovat, myslí si sociolog Prokop
Číst článek
Kdyby těch 32 miliard nebo X miliard navíc školství dostalo, kam by primárně ty peníze měly jít? Teď jste mluvil o podpoře vysokoškolských studentů z chudších rodin. Kam dál?
K naplnění slibů. Potřebujeme je dát do reformy středního školství. Když chceme mít padesát procent všeobecných oborů, tak na to potřebujeme učitele a potřebujeme střední školy předělat.
Máme velký problém s nedokončováním škol, nějakých šest až deset procent dětí podle různých odhadů nedokončí ani učiliště, tudíž potřebujeme opatření pro to, abychom tuto neúspěšnost redukovali. Z těch žáků pak nejsou lidé, kteří mají na trhu práce velkou perspektivu.
Potřebujeme investovat do vzdělávání učitelů, do reforem, do předškolního vzdělávání, aby bylo pro rodiče dostupné od tří let dítěte.
A teď dodám jednu věc. Nemusí to být všechno peníze států a peníze ministerstva školství. Tam chybí i peníze od obcí a krajů. A myslím si, že by stát měl využívat své nástroje, aby motivoval kraje k investování do středního školství a obce k investování do školek. Není to jenom o státním rozpočtu, ale i o těch dalších rozpočtech. Vláda nedělá dost, aby peníze „pákovala“ a dostala z těch obcí a krajů.
Poslechněte si celý rozhovor s Danielem Prokopem v audiu v horní části článku.
