Politolog: Zklamaným voličům vládních stran chybí alternativa. Šanci by mohla mít nová strana
Voliči pětikoalice nejsou mnohdy s prací vládních stran spokojeni. Přesto by hlas stávající koalici dali znovu. Nevidí totiž nikoho jiného, koho by volili, popisuje situaci na politickém kolbišti v Česku Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI. „Není vyloučené, že by se tu mohla prosadit nějaká středopravá nebo pravicová strana,“ upozorňuje politolog.
Řada voličů koalic Spolu nebo Pirátů a STAN není s vládou spokojená. Jak velký problém to v tuto chvíli, dva roky před sněmovními volbami, pro ně je?
Musíme si říct, že podpora vládních stran přes nespokojenost části jejich voličů oproti volbám 2021 prudce neklesla. Průzkum Medianu ukazuje, že podpora vládních stran je kolem 40 procent. Ve volbách před dvěma lety dostaly 43,5 procenta. Je to sice pokles, ale ne dramatický.
Vychází z toho zdánlivě paradoxní závěr. Přestože voliči vládních stran jsou mnohdy nespokojení, tak to neznamená, že od nich odcházejí.
Median: Sněmovní volby by v září vyhrálo ANO se 34 procenty. Druhá ODS má 13 procent
Číst článek
Jak je to možné?
Vysvětlení může být dvojí. Zaprvé to, co fungovalo ve volbách 2021, tedy snaha odstavit Andreje Babiše (ANO) od moci a odsunout ho do opozice, je pro voliče stále natolik důležité, že je to drží u podpory vládních stran, přestože s vládou nejsou spokojeni. Zadruhé nevidí, díky tomu, že nechtějí volit ANO, SPD či mimoparlamentní opozici, zajímavější alternativu k vládním stranám.
Z průzkumů je patrné, že se tu nerýsuje nikdo nový, kdo by byl schopen výrazně oslovovat voliče stávajících vládních stran. Takže přestože tady máme docela velkou nespokojenost s vládou, tak do voličských preferencí se to promítá poměrně omezeně.
A vidíte příležitost pro nové politické uskupení, které by mohlo tyto hlasy posbírat?
Není vyloučené, že by se tu mohla prosadit nějaká středopravá nebo pravicová strana, která by vystupovala s kritikou současné vlády a zároveň se rýsovala jako alternativa k Andreji Babišovi. Ale zatím nic neukazuje na to, že by někdo takový tady v tuto chvíli byl.
Vláda by od svých voličů dostala trojku. Nejlépe si podle nich vedou Piráti, ukázal průzkum
Číst článek
Strany, které takhle mohly fungovat v minulosti, typu Svobodných, Trikolory Václava Klause, jsou nyní marginální. Takže byť se tady něco podobného v minulosti objevovalo, tak v tuto chvíli tady nic takového není.
Ještě jedna zajímavá věc. Je dobré si pořád uvědomovat, že průzkumy ukazují, koho by voliči volili ve sněmovních volbách, ale neukazují, co se může stát ve volbách jiných, třeba evropských, které nás čekají příští rok. Mohou je hodnotit jinak než volby sněmovní. Mohou zkusit více riskovat svůj hlas pro stranu, která v tuto chvíli není v preferencích moc vidět.
Evropské volby bývaly vždy nadějnější z hlediska šance pro nové politické strany než sněmovní volby. Připomenu Svobodné, které jsem zmiňoval. Ti sice neuspěli ve sněmovních, ale uspěli v jedněch evropských volbách. Něco podobného se v minulosti podařilo Nezávislým Vladimíra Železného nebo Evropským demokratům spojeným s Nezávislými.
Voliči evropské volby považují za méně důležité a ochotněji riskují svůj hlas. A roli hraje i poměrně nízká účast.
Zpět ke sněmovním volbám. Může situace s řadou nespokojených voličů vládních stran pomoci hnutí ANO nebo SPD?
Průzkumy neukazují velký přeliv od vládních stran k opozičním. Nějaký tam určitě je, ale neukazuje se, že by byl masivní.
Druhá věc, která je důležitá, jsme v polovině volebního období. Často se děje, že podpora vlády a obvykle i podpora vládních stran bývá kolem poloviny volebního období výrazně nižší, než bývala na začátku a než je pak na konci volebního období. Je to určitý politický cyklus související s tím, jak se vlády obvykle chovají, tedy že nepopulární opatření dělají v první polovině volebního období a populárnější ve druhé polovině.
Vládě a Sněmovně věří čtvrtina Čechů. Prezident Pavel se těší oblibě 58 procent občanů, ukázal průzkum
Číst článek
Tato vláda má pořád dva roky čas, nestane-li se něco nečekaného typu předčasné volby, ale na ty to v tuto chvíli nevypadá. Důležité také je, že tato vláda zatím působí poměrně jednotně. Je to až překvapivé vzhledem k faktu, že je tvořena pěti docela odlišnými stranami.
Je dobré vnímat i to, z čeho stávající nespokojenost s vládou plyne. Hodně ji sytí ekonomická situace. Máme tu recesi, životní úroveň nestoupá, spíše u řady lidí klesá. Je otázka, co se stane v dalších dvou letech. Pokud by se vývoj ekonomiky otočil pozitivním směrem, tak se to může docela pozitivně promítnout do důvěry ve vládu a může to mít vliv i na to, jak dopadnou příští volby.
Dám srovnání s vládou Miloše Zemana v roce 2000. Ta byla v polovině volebního období na velmi nízkých číslech důvěry, které se příliš nelišila od toho, jaká má dnes Fialova vláda. A volby v roce 2002 sociální demokracie vyhrála.
Historická zkušenost tedy ukazuje, že možnost otočit důvěru ve vládu tady pořád je. A je dobré mít na paměti, že podpora vládních stran od voleb neklesla dramaticky, takže dostat se na lepší čísla nemusí být až tak nepřekonatelný problém.
