Česko by mohlo mít vládního zmocněnce pro Romy. Do čtyř let mají přibýt i místa pro další odborníky

V Česku by mohl do konce příštího roku vzniknout nový post vládního zmocněnce pro romské záležitosti. Počítá s tím Strategie romské integrace do roku 2030, kterou schválila vláda. Poslední výroční zpráva o stavu romské menšiny uvádí, že podle odborných odhadů je v Česku asi 262 000 Romů. Zhruba 110 000 z nich žilo v takzvaných ghettech, nebo jim vyloučení hrozilo.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Ústí nad Labem se zavírají dvě ubytovny. Na snímku demonstrace na Kostelním náměstí.

Romští aktivisté mluví o zvláštním zmocněnci už léta. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

Problematiku národnostních menšin má na starosti vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Podle strategie je romská agenda široká a roztříštěná mezi několik resortů, takže by přijímané kroky a spolupráci úřadů měl koordinovat zvláštní zmocněnec. K dispozici by měl mít i svůj tým. Působil by na úřadu vlády.

Vláda má v plánu prověřit majetek zabavený Romům za druhé světové války. Cílem je nastavit odškodnění

Číst článek

Romští aktivisté mluví o zvláštním zmocněnci už léta.

Na jaře 2012 ke zřízení pozice vyzývala tehdejší celostátní asociace Romů. Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) pak po jednání s romskou delegací řekl, že je to nápad k zamyšlení. V říjnu 2019 vznik postu zmocněnce i jeho týmu zařadila mezi své priority rada vlády pro záležitosti romské menšiny.

„Za účelem posílení účasti Romů v rozhodovacím procesu na národní úrovni se romská občanská společnost dlouhodobě shoduje na nutnosti zřízení funkce zmocněnce pro romské záležitosti,“ uvádí strategie.

Schválený dokument počítá i s posílením počtu pracovníků, kteří se tématu romské menšiny v úřadu vlády věnují. Do roku 2025 by místo sedmi úvazků mělo být devět. Navýšit by se měl v příštích letech také rozpočet na zaplacení externích odborníků. Těch by mělo přibýt.

Zachovat by se měly dotace na terénní pracovníky v obcích, kteří se na integraci Romů zaměřují. Ministerstva práce, školství, zdravotnictví, vnitra, spravedlnosti, kultury a místního rozvoje by měla do konce roku 2023 mít také vlastní koordinátory, kteří by připravovali, prosazovali a vyhodnocovali integrační opatření.

Změny v agentuře

Změny čekají nejspíš i agenturu pro sociální začleňování. Její fungování se nyní hradí z peněz Evropské unie. „Vzhledem k tomu, že stávající projekty budou ukončeny v roce 2022, je nutné zajistit návazné financování,“ uvádí strategie.

3:11

‚Nejčastějším klientem je čtyřletý chlapec z Ústecka.‘ Adopce bez předsudků je doménou severských států

Číst článek

Podle ní budou prostředky potřeba od května příštího roku, ročně by to mělo být asi 60 milionů korun. Dokument uvádí, že by ukončení čerpání evropských dotací nemělo ale znamenat to, že se počet pracovníků agentury sníží.

Agentura byla nejdřív součástí úřadu vlády, Babišův kabinet ji přesunul na ministerstvo pro místní rozvoj. Experti na sociální problematiku to kritizovali. Poukazovali na to, že se začleňování netýká jen bydlení, ale i vzdělávání, zaměstnávání, zdravotní péče či bezpečnosti. Podle odborníků se váha agendy i možnost prosazovat změny oslabily.

Do roku 2030 se počítá se třemi výzkumy o situaci Romů. Do roku 2024 na to má Česko peníze z norských fondů. Experti by také měli každý rok sledovat počty romských dětí v dětských domovech, výchovných ústavech či v náhradních rodinách. Analyzovat se mají důvody umístění romských dětí do ústavní péče.

Některá opatření obsahovala už minulá strategie, na kterou nynější materiál navazuje. Řada kroků se neplnila, dokument totiž není závazný.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme