Proč najednou poskočilo rizikové skóre PES? ‚Lidé se rozvolnili ještě před rozvolněním,‘ řekl epidemiolog

Skóre systému PES, které měří riziko nákazy covidem-19 v Česku, v neděli skokově narostlo. Země se z 57 na 64 bodů posunula jen tři dny po plošném rozvolnění opatření. Podle odborníků ale následky otevřených restaurací a vánočních trhů pocítíme až v polovině měsíce. „Čtvrteční rozvolnění se zatím neprojevilo, na to je brzo,” řekl serveru iROZHLAS.cz ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rouška

Zatím trvá to, že nejčastějším místem nákazy je zaměstnání, odmítá ministr zdravotnictví tvrzení, že na vině je návrat dětí do škol. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Už 13 okresů spadá do pátého, tedy nejrizikovějšího stupně systému PES. Patří mezi ně Prostějovsko, Jeseník, Sokolovsko nebo Most, jak napsal server Seznam Zprávy.

„Ne všichni ta opatření dodržují, někteří jsou nezodpovědní a kazí to všem,“ komentoval aktuální epidemiologickou situaci premiér Andrej Babiš (ANO).

„Doufám, že se všichni zamyslíme, začneme se chovat dospěle. Jedině tak vše zvládneme. A budeme mít klidné Vánoce,” napsal pro změnu v neděli večer na facebooku místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD).

Blatný: Situace je křehká. Zhoršení skóre systému PES bude v pondělí jedno z hlavních témat vlády

Číst článek

Z prohlášení čelných vládních politiků by se mohlo zdát, že za zhoršené skóre mohou lidé, kteří po uvolnění opatření zaplnili náměstí a městskou hromadnou dopravu.

„Čtvrteční rozvolnění se zatím neprojevilo, na to je brzo,“ reagoval na dotaz iROZHLAS.cz ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), podle něhož se skóre vždy mění skokově.

Klesání počtu nakažených koronavirem se ale zastavilo. „Důvodem je zhoršující se ochota lidí dodržovat pravidla,“ přiblížil šéf resortu zdravotnictví.

To potvrzuje i epidemiolog a Blatného předchůdce ve funkci Roman Prymula: „Když lidé slyšeli, že se bude rozvolňovat, sami začali ta opatření respektovat méně. Obecně platí, že když opatření trvají delší dobu, začínají slábnout, lidé je méně realizují v praxi.“.

Své tvrzení dokládá na nárůstu mobility, tedy pohybu lidí na veřejnosti. „Klesla tak, že se hodnoty blížily jaru. Když se podařilo zvládnout ten největší peak, tak se zase začala zvedat nahoru,“ vysvětlil .

„Začalo se mluvit o rozvolnění, tak se lidé rozvolnili sami,“ řekl pro změnu hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. „Začalo to stagnovat už před rozvolněním, ten pokles se už tehdy zastavil.“

Bod stagnace

Experti zmínili i fakt, že od 18. listopadu, tedy ještě před uvolňováním plošných opatření, se školní lavice začaly plnit prvňáky a druháky. „Školy mají určitý vliv na nárůst,“ nastínil Prymula.

25:50

Nálož koronaviru v populaci je velká a není jisté, zda rozvolnění situaci nezhorší, připouští Dušek

Číst článek

To ale vyvrací Blatný. „Zatím trvá to, že nejčastějším místem nákazy je zaměstnání. Uvádí to data z trasovaní,“ upozornil iROZHLAS.cz.

Jeho slova potvrdil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek: „V tuto chvíli, když sledujeme počty klastrů ze školských zařízení, to po 18. listopadu nevypadá na eskalaci, krajské hygienické stanice nic takového nehlásí. Roste počet nákaz v běžném životě nebo na pracovišti.“

Proč tedy k nárůstu skóre došlo? „Kvůli zastavenému zpomalování vyrostlo reprodukční číslo k jedničce. Evidentně jsme v bodě stagnace,” vysvětlil Dušek, přesné důvody zpomalení ale nezná. „Máme tady stále komunitní šíření epidemie,“ připomněl.

Vítek Svoboda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme