Rusko-ukrajinský konflikt se nedá vyloučit. Putinovi by ale kromě slávy nic nepřinesl, říká Romancov

Ruský prezident Vladimir Putin hromadí vojska u ukrajinských hranic a hrozí invazí. Podaří se ukrajinskou územní celistvost uhájit? Pokud ano, za jakou cenu? A co chce vyjednat se státy Severoatlantické aliance? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl politický geograf a expert na Rusko Michael Romancov.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Politický geograf Michael Romancov

„Podle mého názoru chce Putin návrat do pozic, které měl a už mu je Severoatlantická aliance dávno poskytla,“ říká politický geograf Romancov | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Média přinášejí zprávy o přesunech ruských vojenských jednotek k rusko-ukrajinským hranicím. Ministři zahraničí států Evropské unie hrozí sankcemi, pokud Rusko na Ukrajinu zaútočí. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že chce okamžitě jednat se Severoatlantickou aliancí a Spojenými státy o bezpečnostních zárukách pro svoji zemi. Co to všechno znamená? Blíží se ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou?
Pevně doufám, že ne, ale samozřejmě je to něco, co se v tento okamžik nedá vyloučit. Respektive nemůžeme to vyloučit minimálně do té doby, než budou případně ruské jednotky od těch hranic opětně staženy. Ani pak se to ale nedá úplně vyloučit, protože Rusko má k dispozici prostředky, které mu umožní, když by přišlo na věc, udeřit i na velkou vzdálenost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s politickým geografem a specialistou na Rusko Michaelem Romancovem

Podle mého názoru chce Putin návrat do pozic, které měl a už mu je Severoatlantická aliance dávno poskytla. Bylo to tenkrát ze Západu chápáno jako ta nejlepší možná prevence před krizemi tohoto typu. Putin to všechno prostě roztrhal, rozdupal, spláchnul do toalety, vykřikl a chce si vynutit zpátky to, co jsme mu svého času dobrovolně dali s tím ovšem, že si ponechá všechno to, co už získal – zejména Krym. To je ale něco, co mu teď nechceme dopřát.

Je to tedy jen forma nátlaku na západní země, na země Severoatlantické aliance a na Spojené státy?
Já si to v tento okamžik takto vykládám. On samozřejmě zaútočit může. Sice by to z hlediska vojenského a politického nedávalo smysl, protože Ukrajina nepřipravuje invazi do Ruska, aby se Rusko muselo bránit. Tvrzení, že se na východě Ukrajiny schyluje ke genocidě, je jen zopakování toho, čím svého času Putin obhajoval zákrok na Krymu.

Když se na to podíváme pragmaticky, přinesl by Rusku a Vladimiru Putinovi něco ozbrojený útok na Ukrajinu?
S výjimkou „slávy“ ne. Je to úplně stejné, jako v případě Krymu. Putin předtím tvrdil, že s tím Rusko nemá nic společného, potom se sám kasal, že tam ty vojáky poslal a následně je vyznamenal. Anexe Krymu, respektive ta vojenská akce, také byla z vojenského hlediska pitomost.

Tvrzení, že Rusko bez Krymu nemůže v černomořském prostoru existovat, je pitomost. Každý, kdo viděl mapu Černého moře, ví, že jestli je tam nějaký region klíčový, tak jsou to turecké úžiny. Putin se pokryl vavřínovým věncem vítězství, ale je to Pyrrhovo vítězství.

Celý rozhovor si můžete pustit ze záznamu.

Tomáš Pancíř, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme