Rychetský: Ukázalo se, že kritika zákonů k volbě prezidenta byla oprávněná
Ústavní stížnost vyřazeného prezidentského kandidáta Tomia Okamury dostal na starost předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Okamura označil ústavní změnu i prováděcí předpis za právní paskvil. Rychetský v rozhovoru pro Rádio Česko připustil, že může dojít i na odložení termínu voleb. Rozhodne plénum Ústavního soudu.
Pane předsedo, je podle vás možné, že byste stížnost Tomia Okamury rovnou vyřadili jako nepřípustnou nebo neopodstatněnou?
Rád bych odpověděl, že možné je všechno, ale rovnou být vyřazena nemůže. O tom musí rozhodovat celé plénum Ústavního soudu. Já jsem svolal plénum na pátek 4. ledna v 9 hodin s tím, že mezitím budeme muset s týmem analytiků a asistentů Ústavního soudu poněkud nestandardním způsobem připravit všechny varianty s tím, že plénum by mělo 4. ledna rozhodnout, ke které variantě se přikloní, přes sobotu a neděli bychom to zpracovali a plénum by pokračovalo v jednání hned následující pondělí.
S předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským mluvil na Rádiu Česko Vladimír Kroc
Ústavní soud poněkud tlačí čas, protože první kolo voleb se má konat už 11. a 12. ledna. Vy neberete argument pana Okamury, že je lepší teď volby odložit než volit podle špatného zákona, který by mohl zpochybnit legitimitu nového prezidenta? Nebo i k tomu může dojít?
I k tomu samozřejmě může dojít. Hned na první jednání pléna v této věci zcela neobvyklým způsobem a to právě s ohledem na časovou tíseň, připravíme všechny varianty. Variantu, že se termín voleb ruší, odkládá, aby byl prostor pro jednání. Variantu, že se zamítá návrh na zrušení termínu voleb, ale že se přerušuje řízení a bude se probírat v následujících týdnech nebo měsících. Podle našeho zákona totiž je-li s ústavní stížností spojen návrh na zrušení nějaké části zákona, tak je Ústavní soud povinen, pokud přeruší řízení a návrh nepovažuje za zcela bezvýznamný, napřed projednat návrh a posoudit napadený zákon a pak se teprve může vrátit k vlastní ústavní stížnosti.
Když rozhodoval Nejvyšší správní soud a nakonec rozhodl nejtěsnějším možným poměrem 4 : 3, nakolik můžete brát v úvahu například právní názor oponentního stanoviska, tedy těch soudců, kteří hlasovali proti postupu ministerstva vnitra?
Rozhodně to není zanedbatelný názor. Nepochybné je, že situace by byla úplně jiná, kdyby místo 4:3 to bylo 3:4. Tedy čtyři soudci by přerušili u nich řízení a nám by předložili návrh na posouzení ústavnosti zákona. Pro nás by to bylo pohodlnější, protože bychom se nemuseli vůbec zabývat ústavní stížností pana Okamury a rovnou bychom přikročili ke kontrole ústavnosti napadených norem. Teď je situace taková, že máme na stole všechno, jak stížnost pana Okamury, tak návrh na zrušení termínu voleb, tak návrh na zrušení prováděcího zákona a prováděcí vyhlášky ministerstva vnitra a dokonce i návrh na zrušení jedné části novely ústavy, která má požadavek 50 tisíc podpisů. Teď máme na stole všechny možné varianty a budeme muset hledat většinový názor pro tu či onu variantu.
Stížnost Tomia Okamury dostal na starost předseda ÚS Pavel Rychetský
Číst článek
Vy jste od počátku kritikem toho, jak zákonodárci přímou volbu upravili. Ač asi nerad teď můžete konstatovat, že nastalo všechno, čeho jste se obával?
Já jsem se nikdy nevyjadřoval, protože jsem věděl, že to mně není dovoleno, k tomu, zda ten prováděcí zákon odporuje ústavě nebo ne. Jen jsem kritizoval jeho výrazné legislativní nedostatky. A to mluvím dosti taktně. Jak se ukázalo, má kritika byla zcela na místě. Stejný názor má jak Nejvyšší správní soud, tak široká právnická veřejnost. To ovšem samo o sobě neznamená, že to činí zákon protiústavním, ať už v celku nebo v nějaké jeho části.
Jak by si občan Pavel Rychetský vsadil, že volby proběhnou v řádném termínu?
Vůbec bych nesázel, na to se nedá sázet. Ani jako občan, ani jako soudce zpravodaj v té věci nejsem s to předem odhadovat, a bylo by to nefér, jaký názor bude mít mých 12 kolegů na Ústavním soudu a jak dopadne hlasování.
