Česko by si mohlo určovat, které technologické firmy si pustí do kritické infrastruktury. Ty od rizikových dodavatelů by mohlo zakázat. Navrhuje to nový zákon o kyberbezpečnosti.
Kauza blokace dezinformačních webů v Česku po ruské invazi na Ukrajinu končí u soudu ve Štrasburku. Neziskové organizace argumentují, že stát si byl vědom, že nemá právo blokaci nařídit.
„Byli jsme první na světě, kteří přišli s nastavením kybernetického zákona. To nám dalo časovou výhodu a na té vlně dál jedeme,“ hodnotí šéf NÚKIB Kintr kybernetickou bezpečnost v Česku.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost doporučil sadu kroků, které mohou zamezit případné kompromitaci. Jde například o blokaci souborů .rdp v e-mailové službě.
Česko mělo do čtvrtka přijmout unijní kybernetickou směrnici. V pořadu Pro a proti na Plusu o ní diskutují prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund a poslanec Petr Letocha (STAN).
„Nechceme opakovat situaci, kdy budeme překvapeni v nejméně vhodný moment a budeme pak muset ze dne na den hledat nějaké řešení,“ řekl pro Radiožurnál ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.
Podle analýzy Hunt.io spočívá kybernetický útok v zaslání ZIP souboru obsahujícího jako návnadu reálnou pozvánku na konferenci, kromě ní je však přiložen i škodlivý soubor.
„Hackeři se snaží získat cenné údaje o oběti a třeba nějaké účetní závěrky, aby měli představu, kolik je například firma schopna zaplatit," říká šéf NÚKIB pro Český rozhlas Plus.
Pět podnikatelských organizací včetně Hospodářské komory vyzvalo dopisem premiéra Petra Fialu (ODS), aby přerušil schvalování zákona o kybernetické bezpečnosti.
Se začátkem eurovoleb došlo k několika DDoS útokům na stránky nizozemských politických stran. Jak velkou škodu mohou ale DDoS útoky během voleb způsobit?
Zákon přenáší do českého práva evropskou směrnici NIS 2, která by měla začít platit už na podzim letošního roku. Pokud to do října Česko nestihne, hrozí mu teoreticky i pokuta.
Podle kritiků zákon dává příliš velkou moc Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. „NÚKIB je garant,“ vysvětluje generální ředitel bezpečnostní společnosti APPSEC Adam Paclt.
„Umělá inteligence tady je a bude s námi i v dalším období. Je potřeba se s ní naučit pracovat s respektem k ochraně osobních údajů,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál šéf kyberúřadu Lukáš Kintr.
Národní kyberúřad ve středu spustil informační kampaň. Videoklipy s českými herci ukazují popsané triky telefonních zlodějů a způsob, jak se před nimi bránit – zachovat klid a jednoduše zavěsit.
Zatímco v roce 2022 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) řešil jednotky vážných incidentů měsíčně, o rok později to byly řádově stovky případů každý měsíc.
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
„Kyberprostor nerespektuje geografické hranice a zajištění jeho bezpečnosti je o spolupráci,“ připomíná v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitel kyberúřadu Lukáš Kintr.
Velká část kybernetických útoků cílí na narušení dostupnosti služeb, především na bankovní instituce. Tento způsob také patří k paralelní válce ke konfliktu na Ukrajině.
Mobilní operátoři a provozovatelé sítí nesouhlasí se zákonem, který připravuje NÚKIB. Brání se tomu, aby jim mohl nařídit, jaká firma jim může dodat potřebné části systému.
Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k nejčastěji používaným typům útoků v kybernetické válce.
Finance klientů bank nejsou v ohrožení, jedinou komplikací pro klienty je dočasně nefunkční webový přístup k bankovnictví. Vyplývá to z vyjádření expertů na kyberbezpečnost.
Nově připravovaný kybernetický zákon má zvýšit zabezpečení sítí a informačních systémů důležitých úřadů ale i soukromých firem. Zákon prošel připomínkovým řízením. Co vadí dotčeným úřadům?
„Útočník napodobuje reálná telefonní čísla NÚKIB a vydává se za zaměstnance úřadu, nebo se vydává za zaměstnance bankovních institucí,“ uvedl úřad ve varování určeném veřejnosti.
Loni v únoru poslalo Vojenském zpravodajství dopis sdružení CZ.NIC, v němž žádalo znemožnění přístupu k dezinformačním stránkám a přiložilo seznam konkrétních webů.
„Obdrželi jsme podněty od více než sta subjektů. Všemi jsme se pečlivě zabývali, řadu z nich jsme také zohlednili,“ řekl serveru iROZHLAS.cz náměstek ředitele NÚKIB Tomáš Krejčí.