Hrad skartoval vrbětický dokument ‚neobvykle brzy‘. Jiné úřady citlivé listiny ničí až po dvou letech
Pražský hrad skartoval utajovaný dokument ke kauze Vrbětice už po osmi měsících od doručení. Tvrdí, že jeho zničení proběhlo podle zákona. Jenže ve srovnání s jinými vrcholnými státními institucemi, které se zprávami nakládají, je skartace dokumentu po tak krátké době neobvyklá. Kauzou skartace se bude ve čtvrtek zabývat sněmovní výbor pro bezpečnost.
Jak totiž upozornil Radiožurnál a týdeník Respekt, dokument chtěla od Hradu získat policie, aby zjistila, jestli na něm nejsou otisky nebo DNA někoho nepovolaného, protože lidem v okolí prezidenta Miloše Zeman chybí bezpečnostní prověrka – to platí nejen pro poradce Martina Nejedlého, ale i pro kancléře Vratislava Mynáře.
Policie řeší, jestli Hrad skartoval tajnou zprávu k Vrběticím. Chtěla dokument prozkoumat
Číst článek
Úřad vlády například utajené dokumenty ničí nejdříve po dvou letech. „Skartační lhůta u utajovaných dokumentů je na Úřadu vlády nastavena minimálně na dva roky,“ uvedl mluvčí úřadu Václav Smolka.
Stejně tak postupuje Senát. „Kanceláři Senátu je určená skartační lhůta dva roky pro došlé utajované dokumenty,“ potvrdila mluvčí Lada Faldynová s tím, že tato dvouletá lhůta běží dokonce až od ledna následujícího roku, co dokument přišel.
A třeba ministerstvo vnitra ničí takovýto typ dokumentů nejdříve po roce. „Řídíme se výlučně spisovým a skartačním plánem ministerstva vnitra, skartační lhůta začíná plynout po vyřízení a uložení utajovaného dokumentu a je nejméně jeden rok,“ uvedl mluvčí Ondřej Krátoška.
Probíhající vyšetřování
Hrad navíc zničil tajnou zprávu ke kauze, kterou policie stále vyšetřuje. Dokument popisoval, proč policie z výbuchů ve Vrběticích podezřívá rozvědčíky ruské GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Prezidentská kancelář ji obdržela loni v dubnu, krátce předtím, než vláda Andreje Babiše (ANO) na základě poznatků Národní centrály proti organizovanému zločinu a tajné služby BIS informace o útocích zveřejnila.
Skartovací aféra Mynáře nepoloží, špatná pověst Kanceláře prezidenta ale zůstává, říká reportér Kundra
Číst článek
Kancelář prezidenta republiky (KPR) po zveřejnění kauzy potvrdila, že skartace proběhla, ale tvrdí, že to bylo v souladu s právními předpisy. Skartační řád ale nezveřejnila.
„KPR se spisem po jeho doručení i v průběhu skartačního řízení nakládala v souladu s tím, jak byl označen ze strany zpracovatele, tedy jako s běžnou poštou v druhém nejnižším stupni utajení,“ napsal Hrad na svém webu.
Stále živá kauza
Bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt ale tvrdí, že takové zničení dokumentu je krajně neobvyklé. „Skartace se řídí skartačním řádem, jehož aktuální znění neznám. Ale je tam ještě jedno hledisko, které je podstatné. A to je povaha dokumentu. Víme, že povaha byla citlivá, kauza je stále živá, to znamená, že skartovat takový dokument tak krátce po událostech je krajně neobvyklé, a to i pro Kancelář prezidenta republiky,“ uvedl.
Hrad tento týden na svých webových stránkách uvedl, že dokument byl ze strany BIS „dopraven v hrubém nepořádku“. Kancelář se spisem po jeho doručení i v průběhu skartačního řízení nakládala v souladu s tím, jak byl označen ze strany zpracovatele, tedy jako s běžnou poštou v druhém nejnižším stupni utajení, tvrdí.
Hrad potvrdil skartaci spisu o Vrběticích, chybu odmítá. BIS nařkl, že ho doručila v hrubém nepořádku
Číst článek
‚Předání proběhlo řádně‘
Tajná služba to naprosto odmítla. „BIS rozhodně odmítá, že byl dokument v hrubém nepořádku, nebo že byl snad dokonce poškozen. Byl Kanceláři prezidenta republiky řádně předán a byl proti podpisu převzat bez výhrad. V následujících hodinách pak byla pouze opravena drobná administrativní chyba, která nijak nesnižovala závažnost dokumentu,“ řekl Radiožurnálu mluvčí tajné služby Ladislav Šticha.
Dál nechtěl tvrzení prezidentské kanceláře komentovat, informace ke zprávě podle něj dostane ve čtvrtek sněmovní bezpečnostní výbor.
Deník N v květnu minulého roku informoval o tom, že tajná zpráva o Vrběticích do prezidentské kanceláře přišla 7. dubna. Když však 17. dubna za prezidentem přijeli tehdejší premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček, byli překvapeni, že hlava státu nové informace z vyšetřování útoků nemá, což potvrdili podle informací deníku i do protokolu.
To ale Kancelář prezidenta popřela s tím, že Zeman se s dokumentem seznámil už 13. dubna 2021 dopoledne.