Sliby prezidentských kandidátů: povinná vojna, zdražení cigaret, odpuštění penále z dluhů
Boj o Hrad sice odstartuje až v lednu 2018, už čtvrt roku před prvním kolem volby ale má většina kandidátů jasnou představu, na jaké změny budou voliče lákat. A k jakým cílům by v případě zvolení chtěli využít svůj vliv na zákonodárce a vládu.
Takto si pamatují vojnu generace mužů. V roce 2004 vznikla profesionální armáda a povinná vojna skončila. S nadcházející prezidentskou volbou by se ale mohla vrátit diskuze, jestli ji neobnovit. Usiluje o to zbrojař Jiří Hynek, kterého jako svého kandidáta na konci srpna přestavili Realisté.
„Moje představa je, že po maturitě by se nastupovalo na tři měsíce. A po těch třech měsících by potom nastoupil buď do zaměstnání, nebo do dalšího vzdělávání,“ řekl Radiožurnálu Hynek.
Už čtvrt roku před prvním kolem volby ale má většina prezidentských kandidátů jasnou představu, na jaké změny budou voliče lákat. Více si poslechněte v reportáži Zdeňky Trachtové.
Ministerstvo obrany ale o obnovení povinné vojny neuvažuje. Podle mluvčího rezortu Jana Pejška se mohou zájemci o výcvik přihlásit k aktivním zálohám nebo absolvovat dobrovolné vojenské cvičení.
Další kandidát, bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš, by se v případě svého zvolení hlavou státu zabýval problematikou nepoctivých obchodníků, kteří se zaměřují na seniory, ale také školstvím.
„Mně by se třeba líbilo, kdyby existovalo cosi jako státní maturita, jejíž složení by garantovalo postup na vysokou školu bez přijímacích zkoušek. Ale prezidentští kandidáti by teď neměli rozpoutat dostihy a přinášet kvanta témat, která by rádi řešili,“ popsal Drahoš.
Zrušení přímé volby prezidenta
Jasnou vizi má i textař Michal Horáček. Ten už minulý týden oznámil, že by ve funkci prezidenta prosazoval jednorázové odpuštění penále z dluhů fyzických osob na daních a sociálním pojištění.
„Dluhy musíme platit, jsme dospělí svéprávní lidi. Ale to penále, to je krušný. Penále, které způsobí, že to naroste o stovky procent a pak už se to nedá splatit. Lidi, kteří takto dluží, se ocitají v strašném bludném kruhu,“ vysvětlil Horáček.
U prezidentské kampaně chybí limity pro sponzory. 'Musí tu fungovat veřejná kontrola,' říká politolog
Číst článek
Horáčkův ani Drahošův nápad ale příslušné rezorty nevidí realisticky. Ministerstvo školství v současnosti neuvažuje o změnách v organizaci maturit a rezort financí vyloučil možnost odpustit penále na dluzích.
Konkrétní návrhy má i další prezidentský kandidát, právník Karel Štogl. „Chtěl bych prosazovat zvýšení spotřební daně z cigaret, protože si myslím, že je to efektivní cesta k tomu, aby se snížil počet kuřáků. Moje představa je taková, že by se každý rok zvyšovala cena cigaret o dvacet až třicet procent,“ řekl Štogl. Kromě toho by se Štogl zasadil o zrušení přímé volby prezidenta, která podle něho občany rozděluje.
Opakování ministerstkého jmenovacího slibu
Současný prezident Miloš Zeman by v případě znovuzvolení naopak usiloval rozšíření všelidové volby i do dalších oblastí. Důvody vysvětluje jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Aby lidé byli více vtaženi do správy věcí veřejných, aby byli více vtaženi do politického rozhodování. Proto pan prezident dlouhodobě podporuje zavedení referenda v České republice,“ popsal prezidentův mluvčí.
Zkušenosti z povolání by v roli prezidenta využil lékař Marek Hilšer. Vliv hlavy státu by podle svých slov chtěl využít k řešení neuspokojivých podmínek ve zdravotnictví. Hilšer by rád zamezil především dalšímu úbytku lékařů a zdravotnických pracovníků.
Průzkum: Zeman je jasný favorit prezidentských voleb, lidé ale nejlépe hodnotí Drahoše
Číst článek
„Pokud nejsou zdravotní sestry, tak je třeba je do zdravotnictví nějakým způsobem nalákat. To můžete udělat zvednutím platu, ale také třeba zlepšením podmínek, co se týče vzdělávání. Prezident nemá nějaké jasné pravomoci, ale samozřejmě může mluvit o tom s ministrem zdravotnictví ale také s premiérem,“ řekl Hilšer.
Omezené pravomoci hlavy státu si uvědomuje i Vratislav Kulhánek, který kandiduje za Občanskou demokratickou alianci. V roli hlavy státu by tak bývalý šéf automobilky Škoda Auto členy vlády žádal pouze o to, aby si každé ráno opakovali ministerský jmenovací slib. „Slibuji na svoji čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení,“ popsal Kulhánek.
Padesát tisíc podpisů od občanů, které jsou podmínkou pro účast v prvním kole volby, zatím nasbírali Miloš Zeman, Jiří Drahoš a Michal Horáček. Ostatní kandidáti mají čas do 7. listopadu, kdy končí lhůta pro odevzdání kandidátních listin ministerstvu vnitra.
