Sněmovna schválila podmínky pro provoz dětských skupin. Otazník visí nad lesními školkami
Poslanci přehlasovali senát a znovu schválili vládní verzi zákona o dětských skupinách. Vyřešit má nedostatek míst v mateřských školách. Zároveň tak ale sněmovna odmítla senátní úpravy, díky kterým by mohly i po roce 2016 dál fungovat takzvané mateřské lesní školy. Vláda i pravicová opozice ale slibují včas připravit legislativně čistší novelu, která by existenci lesních školek i nadále umožnila.
Norma má dát zákonný rámec dětským skupinám, které začaly vznikat kvůli nedostatku míst v mateřských školách. V jedné takové skupině by mohlo být nejvíc 24 dětí. Provozovatel by s rodiči uzavíral smlouvu, musel by mít plán výchovy a péče a zajistit vhodné prostory a personál. Požadavky ale mají být mírnější než u mateřských škol. Dětské skupiny by také měly mít možnost čerpat daňové úlevy a evropské dotace.
Sněmovna schválila podmínky pro provoz dětských skupin. Mezi poslanci natáčela Jana Čermáková
„Nesdílíme obavy z toho, že by se zákon vztahoval na spolky typu skautů nebo dobrovolných hasičů. V předkládací zprávě je to ošetřeno. Duch zákona je úplně jasný. Možná aby byl klid, zvažujeme, že to ošetříme nějakou vyhláškou,“ řekla po hlasování ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD.
Místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková z ČSSD, která před poslanci neúspěšně obhajovala senátní verzi zákona, vysvětlila, čeho se senátoři obávali a proč chtěli zákon změnit:
„V senátu se trochu obáváme, a proto jsme to vrátili, že může být problém vůči spolkům, které pracují s dětmi v předškolním věku. Ale doufejme, že ministerstva budou pracovat natolik rychle, aby předešla případným komplikacím, na které jsme ve svém senátním návrhu upozorňovali.“
Dětské skupiny i lesní školky by tak podle schváleného zákona musely od roku 2016 splňovat přísné hygienické požadavky, které splnit nedokážou. Podle poslankyně opoziční TOP 09 Anny Putnové ale přesto nejspíš budou moci lesní školky fungovat i po roce 2016:
„Lesním školkám se neuzavírá cesta. Je to jen otázka další dohody tří ministerstev. Ministerstva školství, práce a sociálních věcí a zdravotnictví.“
Pro sněmovní verzi zákon hlasovali i poslanci opozičního hnutí Úsvit nebo ODS. Ta podle šéfa svých poslanců Zbyňka Stanjury alternativní možnosti vzdělávání podporuje.
„Nové restrikce a nové byrokratické překážky, které přidal senát, nebyly dobře. Jsme si vědomi, že tam podle výkladu zákona existuje nebezpečí i pro stávající lesní školky. Ale my sami jsme přislíbili, že jsme připraveni to legislativně řešit. Máme na to zhruba patnáct měsíců a já věřím, že najdeme takovou dikci případné novely, která dá dnešním provozovatelům lesních školek jistotu, že je nechce nikdo rušit. Naším zájmem je, aby pro rodiče a děti existovaly alternativy. A aby ty alternativy byly jednodušší než stávající mateřské školy,“ uvedl Stanjura.
Novela má ale ve sněmovně i své odpůrce. Zcela ji odmítá například opoziční KSČM, která podle poslankyně Marty Semelové nepodpořila sněmovní ani senátní verzi zákona:
„Výhrady, které máme k oběma verzím, jsou víceméně stejné. Prostě ustupuje se od předškolního vzdělávání k pouhopouhému hlídání. Od některých hygienických norem, od norem, jako je třeba stravování, od kvalifikovanosti těch, kteří by měli vzdělávat. Tedy nejen pečovat, ale i vzdělávat děti. Z tohoto důvodu to pro nás bylo nepřijatelné.“
Norma teď míří k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi.