„Zhruba třetina studentů by nemohla studovat, kdyby při tom nepracovali. Až čtvrtina všech vysokoškolských studentů v České republice se při studiu potýká s finančními problémy,“ vysvětluje Jakub Sláma, předseda Studentské komory Rady vysokých škol, proč komora několik let usiluje o snížení nároků u sociálních stipendií.

„V současnosti na sociální stipendium dosáhne pouze student z rodiny, jejíž příjem je nižší než 1,5násobek životního minima. To v případě modelové rodiny dvou rodičů a dvou dětí znamená maximální měsíční příjem zhruba 23 tisíc korun,“ uvedl Sláma.

„V případě matky samoživitelky se dvěma dětmi je ta hranice dokonce nižší, než kolik je minimální mzda. To samozřejmě považujeme za naprosto nedostatečné a nefunkční nastavení,“ dodal předseda studentské komory.

Upravení nároků

Změna by mohla přijít teď. Koaliční poslanci s podporou opozice navrhují strop zvýšit, tak aby na příspěvek v současné hodnotě asi pět tisíc korun dosáhlo více studentů. V Česku mají sociální stipendium jen asi dvě promile ze všech vysokoškoláků, to je nejmíň v celé EU.

„To dítě na to má nárok, jen když za rodina má příjem do 22 tisíc, všichni členové, to je extrémní chudoba. A to studium si finančně nemůže dovolit řada studentů z rodin, které mají příjmy do 30 tisíc, 35 tisíc,“ uvedl v pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop.

Problém je to i proto, že se Čechům dlouhodobě nedaří dohnat ostatní unijní státy v počtu vysokoškoláků. Podíl je třetí nejnižší ze všech států sedmadvacítky. S upravenými nároky by na sociální stipendium mohly dosáhnout další stovky až tisíce nových studentů.

„Čímž by se ta skupina rozšířila, pokud by si všichni o to stipendium požádali, někde kolem devíti a půl tisíc studentů,“ pokračuje předseda sněmovního sociálního výboru Vít Kaňkovský z KDU-ČSL. Například studentská komora je sice v odhadech přínosů skeptičtější, i podle ní by však studentů s nárokem násobně přibylo.

Ve hře je navíc několik různě štědrých variant úprav. Koalice navrhuje zvýšení příjmové hranice z 1,5 až na 2,5násobek životního minima. Pro představu v případě čtyřčlenné rodiny je to čistý příjem necelých 38 tisíc korun.

Studentská komora přitom chtěla podle Kaňkovského strop posunout ještě výše. „Požadovali až 3,5násobek, ale myslím si, že 2,5násobek a rozšíření z 500 na zhruba 9500 studentů je významným krokem k tomu, abychom podpořili ty studenty, kteří jsou nadaní, ale vzhledem ke své situaci nejsou schopni na to studium dosáhnout,“ popsal.

Superdávka

Návrh má šanci na úspěch, přestože se vládě a poslancům blíží konec mandátu. Koalice totiž úpravu navrhuje jako jednu ze změn v takzvané superdávce, o které by se mělo finálně hlasovat ve Sněmovně v příštích týdnech. Návrh na rozvolnění kritérií navíc podporují i všechny opoziční strany a hnutí.

„Aby se děti dostávaly i z toho vyloučeného prostředí, díky tomu, že si můžou dovolit studium na vysoké škole, takže to rozhodně podporovat budeme,“ vysvětlil poslanec ANO Aleš Juchelka. SPD chce hlasovat pro nejštědřejší návrh Pirátů, shodný s požadavky studentských organizací.

„Jsme připraveni podpořit skutečně to nejvyšší navýšení zvýšení sociálního stipendia,“ říká poslankyně hnutí SPD Lucie Šafránková. Navrhované změny mají ulehčit také podávání žádosti. Teď sociální stipendium vyřizují jednotlivé univerzity, nově by je mělo na starost Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud by zákon prošel Sněmovnou, systém chce spustit v dalším roce.

Lucie Pávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít