Pokuta za Žlutého barona neplatí. Nejvyšší správní soud zrušil sankci za kritiku Babiše před volbami
Nejvyšší správní soud zrušil pokutu 27 000 korun pro spolek Svoboda projevu za to, že se v roce 2017 zapojil bez registrace do volební kampaně. V době, kdy spolek v sérii veřejných debat propagoval film Selský rozum a knihu Žlutý baron o Andreji Babišovi, ještě nebyly podané kandidátní listiny. I kdyby tedy inzerce obsahově naplnila pojem volební kampaně, tak Babiš ještě nebyl formálně kandidátem a spolek se tedy nemohl dopustit přestupku.
Knihu Žlutý baron napsali novináři Zuzana Vlasatá a Jakub Patočka. Spolek tehdy založili kvůli organizaci propagačního turné. Pokutu vyměřil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a potvrdil Krajský soud v Brně. Nejvyšší správní soud nyní vrátil případ úřadu k dalšímu řízení.
Proplatit 123 milionů Agrofertu soud úřadu nenařídil. Bude vyhověno, psal přesto právník resortu ve stížnosti
Číst článek
„Spolek byl postižen za jednání do července 2017, což bylo předtím, než politické hnutí ANO 2011 podalo kandidátní listinu, na níž byl jako kandidát uveden i Andrej Babiš. Stěžovatel se tedy volební kampaně a přestupku v danou chvíli ještě ani nemohl dopustit,“ uvedl soudce zpravodaj Radan Malík.
„S rozhodnutím jsme se dosud neseznámili, proto se zatím nebudeme vyjadřovat,“ řekl v reakci předseda dohledového úřadu František Sivera.
Jde o vleklou kauzu, kvůli které se Nejvyšší správní soud v minulosti také obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení povinnosti registrace takzvaných třetích osob, například právě spolků, pro vstup do volebních kampaní.
Soud normu pokládal za ohrožení svobody projevu. Ústavní soud návrh zamítl a ponechal spornou část zákona o volbách do Parlamentu v platnosti.
Stížnost Unie obhájců vůči České televizi definitivně neuspěla. Týkala se Otázek Václava Moravce
Číst článek
Podle ústavních soudců lze zákon přes řadu nedostatků interpretovat v souladu s ústavním pořádkem. Zdůraznili, že v praxi se registrují jen nižší desítky nejvýraznějších aktérů kampaní, nikoliv běžní podporovatelé jednotlivých stran či kandidátů.
Po letošním rozhodnutí Ústavního soudu se ten Nejvyšší správní vrátil k projednávání stížnosti spolku Svoboda projevu, kterému nakonec přesto vyhověl, jen z jiných důvodů. Zohlednil vývoj vlastní judikatury v posledních několika letech.
Kvůli Babišově střetu přijdou školy o dotace. Analýza kraji vymáhání peněz po Agrofertu nedoporučila
Číst článek
Pokud takzvané třetí osoby zveřejňují různá sdělení v neprospěch politiků, kteří ještě nejsou formálně kandidáty, tedy nejsou na registrované kandidátní listině, nejde o přestupek.
„Nejvyšší správní soud závěrem uvádí, že se již blíže nezabýval dalšími kasačními námitkami a tvrzeními stěžovatele (spolku Svoboda projevu) souvisejícími s obsahem jeho inzerce, případného vlivu na běžného voliče nebo uvedením dostatečné informace o zadavateli a zpracovateli, jelikož se stěžovatel bez ohledu na posouzení těchto otázek nemohl dopustit přestupků, které jsou mu kladeny za vinu," stojí v rozsudku.
