Proplatit 123 milionů Agrofertu soud úřadu nenařídil. Bude vyhověno, psal přesto právník resortu ve stížnosti
Jak nyní vypadá spor o 123 milionů pro Agrofert? Pražský městský soud na začátku roku vrátil ministerstvu na stůl sedm žádostí koncernu o dotace, aby o nich znovu rozhodlo. Nenařídil mu ale, aby je přikleplo. Pouze chtěl, aby lépe zdůvodnilo, proč je zamítlo. Právník ministerstva i přesto v kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu napsal, že teď budou úředníci nuceni žádostem vyhovět. Soud mu tohle „nepřiléhavé předjímání“ nyní vytkl.
Právník ministerstva průmyslu a obchodu požadoval po brněnském Nejvyšším správním soudu přiznání tzv. odkladného účinku. Zjednodušeně chtěl, aby úředníci nemuseli o žádostech znovu rozhodovat, dokud Nejvyšší správní soud nevydá finální verdikt.
Jenže argumentoval mimo jiné tím, že úředníci ministerstva teď budou muset dotace přiklepnout. A že se obává co by se stalo, kdyby jim posléze dal soud za pravdu, že zamítnutí dotací bylo správné rozhodnutí.
„Teoreticky tak může nastat procesně neřešitelná situace, která by znemožnila zpětné vymožení již vyplacené dotace,“ napsal v kasační stížnosti.
„Popsané závěry samozřejmě nelze vykládat tím způsobem, že žalobkyni či dalším společnostem z koncernu Agrofert mají být dotace přiznány.“
Marek Bedřich (soudce Městského soudu v Praze)
Jenže brněnský soud žádost právníka ministerstva zamítl a napsal, že jeho „předjímání“, že žádosti Agrofertu o dotace je třeba teď schválit, je „nepřiléhavé“.
Městský soud v Praze totiž úředníkům nenařídil, aby dotace Agrofertu přiklepli. Jejich rozhodnutí na začátku letošního roku zrušil z jiného důvodu, jak popsal už dříve server iROZHLAS.cz.
Konkrétně soudnímu senátu vadilo, že ministerští úředníci nejdříve napsali, že pro rozhodnutí o dotaci je určující posouzení možného střetu zájmů expremiéra Andreje Babiše. Jenže pak žádost zamítli s odůvodněním, že „neexistuje zdroj financování“. Střet zájmů neřešili.
Tahanice o 123 milionů
Spor o dotace z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spravuje právě resort průmyslu, se ale začíná komplikovat.
Pro připomenutí: mezi lety 2018 a 2020 žádalo dvanáct dceřinek Agrofertu o dotace v celkové hodnotě zhruba 123 milionů korun. Celkově jde o dvacítku projektů.
Ani po letech ale není jasné, zda peníze firmy dostanou, či nikoliv. Do jejich schvalování totiž vstoupil bruselský audit střetu zájmů expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který má koncern vložený ve svěřenských fondech.
Nejdřív ministerstvo průmyslu kvůli auditu čekalo a rozhodnutí odkládalo. Když loni audit skončil s výsledkem, že Babiš porušoval tuzemskou i unijní legislativu, úředníci dál váhali se zamítnutím či schválením. Agrofert tehdy podával na pražský soud žaloby kvůli jejich nečinnosti. A byl úspěšný.
Výtky z resortu financí, teď od soudu. Síkelovi úředníci musí říct, zda byl Babiš ve střetu, 20x to neudělali
Číst článek
Loni konečně úředníci rozhodli – žádosti zamítli. Jako důvod ale neuvedli Babišův střet zájmů. V odůvodnění napsali, že Brusel by peníze nevyplatil, a tak neexistuje zdroj financování.
A to odstartovalo další vlnu soudních žalob, dceřinky se opět obrátily na soud, protože se zamítnutím nesouhlasily.
Tady se právě začíná spor komplikovat. Letos v lednu v sedmi případech Agrofert uspěl, i když to pro něj neznamená automaticky nárok na dotace. Městský soud rozhodnutí o žádostech vrátil úředníkům na stůl právě s dovětkem, že musí znovu rozhodnout a v odůvodnění se musí vypořádat s Babišovým střetem.
Jenže jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, o několik týdnů později ten stejný soud v dalších dvou obdobných případech dal naopak za pravdu úředníkům a řekl, že „neexistující zdroj financování“ je naprosto dostačujícím zdůvodněním, proč nemá Agrofert na erární peníze nárok. A že posouzení střetu nebylo podstatné, protože by na výsledku nic nezměnilo.
Co na to ministerstvo?
Úřadu vedeném ministrem Jozefem Síkelou (za STAN) se tak komplikuje situace. Od jednoho soudu má dvě různá rozhodnutí.
Výsledky auditu
Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) porušoval české a evropské zákony, protože v době, kdy byl ve vládě, ovládal holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok. Česko se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá.
„Budeme čekat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a budeme se radit s ministerstvem pro místní rozvoj a ostatními operačními programy, abychom zaujali stejnou pozici, od kdy se může Agrofertu proplácet,“ nastínil další postup pro iROZHLAS.cz náměstek pro eurofondy ministerstva průmyslu Marian Piecha.
Andrej Babiš totiž od prosince 2021, kdy skončila jeho vláda, už není ve střetu zájmů a dotace koncernu Agrofert tak můžou úřady vyplácet. Otázkou ale zústává, jak naložit s těmi žádostmi o erární peníze, které byly podané ještě za jeho vlády, ale schvalovat by se měly až teď. Do tohoto balíku dotací by se teoreticky mohla dostat i zmíněná dvacítka projektů, o něž se ministerstvo průmyslu přetahuje s Agrofertem před Nejvyšším správním soudem.
K tomu, zda jsou Piechovi podřízení připraveni dotace Agrofertu přiklepnout, jak to nastínil ve vyjádření pro brněnský soud právník ministerstva, se nechtěl vyjádřit. „Budeme postupovat v souladu s ostatními řídícími orgány,“ uvedl pouze.
Vedení Agrofertu v případě sedmi vyhraných sporů očekává, že úředníci vydají nové rozhodnutí o jeho žádostech co nejdříve, a další vyčkávání úředníků se mu nelíbí. „My doufáme, že ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne bez zbytečných průtahů,“ řekl k tomu pro iROZHLAS.cz mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Pokud by úředníci s vydáním nového rozhodnutí opět dlouho čekali, ve hře jsou zase žaloby na nečinnost úředníků. „Nebudeme předjímat, ale jsme připraveni hájit svá práva i soudní cestou,“ řekl k tomu Heřmanský.