Tresty za špionáž se rozšíří. Nově bude nezákonné také vyzvídání soukromých informací
- Tuzemská kontrarozvědka dlouhodobě volá po rozšíření trestů v oblasti špionáže. Mezeru v zákoně nedávno opět připomenula kauza Vrbětice.
- Změnu by teď měla přinést novela trestního zákoníku z pera ministerstva spravedlnosti, jak pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál potvrdil jeho mluvčí Vladimír Řepka.
- Nově tak bude vedle utajovaných informací trestné i vynášení těch neveřejných či soukromých, které mohou ohrozit bezpečnost Česka.
- Úpravu legislativy podpořila také protimafiánská centrála. „Je to palčivý problém,“ zhodnotila současný stav.
Tresty za špionáž se rozšíří. Nově bude nezákonné také vyzvídání soukromých informací
„Úmyslně a vědomě napomáhala ruské vojenské rozvědce,“ znělo policejní obvinění Eleny Šapošnikovové, aktérky kauzy Vrbětice, z vyzvědačství. Ruska s českým pasem podle vyšetřovatelů sbírala pro agenty ruské vojenské rozvědky (GRU) informace o obchodech se zbraněmi a svojí činností tak ohrozila bezpečnost Česka i dalších států.
Šapošnikovová zřejmě vyvázne z kauzy Vrbětice. Nepodařilo se prokázat, že by znala identitu špionů
Číst článek
Usnesení o zahájení stíhání se ale k ženě nikdy nedostalo. Důvod? Státní zástupce Martin Malůš obvinění záhy zrušil a případ odložil. Policejní konstrukce se totiž podle něj neprokázala. A i kdyby, nešlo by o trestný čin, jak výslovně píše v protokolu o odložení. Šapošnikovová totiž pracovala pouze s neveřejnými, nikoli utajovanými informacemi.
„Stojí za to připomenout, že trestný čin vyzvědačství může být spáchán pouze za situace, kdy je (…) nakládáno s utajovanými informacemi. Žádné neoprávněné nakládání s utajovanými informacemi nebylo v dané věci zjištěno,“ napsal Malůš v dokumentu, který server iROZHLAS.cz a Radiožurnál už dříve podrobně popsaly.
Státní zástupce současně upozornil na mezeru v zákoně, kvůli které není možné na území Česka stíhat za ohrožující nakládání se soukromými informacemi. Díky tomu například před dvěma lety vyvázl bez postihu tehdejší pracovník ministerstva zahraničí, který se scházel s ruskými agenty a vynášel jim důvěrné informace ohledně chodu resortu.
Apel kontrarozvědky
Kvůli rozšíření trestů za spolupráci s cizí tajnou službou přitom na zákonodárce dlouhodobě apeluje Bezpečnostní informační služba (BIS). V roce 2015 dokonce sepsala nový trestný čin s názvem Zpravodajská činnost pro cizí moc, který měl trestní stíhání za špionáž nejen utajovaných informací umožnit.
Agent Pablo v Praze. Ruský špion z nedávné výměny pronikl mezi akademiky filozofické fakulty
Číst článek
Tuzemská kontrarozvědka poslala návrh na ministerstvo spravedlnosti v rámci připomínkového řízení k tehdejší novele trestního zákoníku. Resort ho ale neakceptoval s tím, že je v časové tísni. Daná změna totiž podle něj šla nad rámec návrhu zákona, kterým potřeboval urychleně implementovat evropské směrnice týkající se boje proti terorismu.
Výsledek? Zamítnuto. Ovšem s příslibem, že v příštím volebním období se počítá s další novelou trestního zákoníku. „Nebráníme se zařadit do této novely navržený trestný čin v dohodnuté podobě,“ vypořádalo se v roce 2015 ministerstvo spravedlnosti s připomínkou BIS ohledně rozšíření trestů za špionáž.
Nakonec k tomu došlo ještě dříve, a sice hned následující rok. Resort, který tehdy vedl Robert Pelikán (ANO), novelu zavádějící daný trestný čin předložil na vládu. Nakonec byla ale z projednávání stažena. „A to vzhledem k silné pravděpodobnosti, že návrh v jeho tehdejší podobě nebude vládou akceptován,“ vysvětlil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Až pět let vězení
Změna legislativy, která přinese nové tresty za špionáž, by měla přijít nyní. „Poptávka po kriminalizaci takovýchto jednání stále trvá a po projednání v rámci koalice bylo rozhodnuto, že tato problematika bude zahrnuta do aktuálně projednávané novelizace trestních předpisů,“ potvrdil Řepka pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Návrh tak obsahuje nový trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“. Ten zavádí až pětileté vězení pro toho, kdo úmyslně ohrozí bezpečnost Česka tím, že bude „vykonávat činnost“ pro cizí moc. Pokud k takovému jednání dojde za stavu ohrožení či ve válečném stavu, hrozit bude až 15 let.
Balíček změn včetně daného paragrafu podle Řepky ale ještě neprojednala legislativní rada vlády, aktuálně se dokončuje vypořádání připomínek. Na vládu by se mohl dostat v řádu měsíců. „S ohledem na obsah novely i její rozsah se dalo očekávat, že vypořádání připomínek bude složitější než u jiných návrhů. Předpokládáme nicméně, že k zaslání návrhu vládě dojde na podzim tohoto roku,“ upřesnil mluvčí.
„Zakotvuje se tak nový trestný čin spočívající v neoprávněné činnosti pro cizí moc prováděnou na území České republiky v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů se Česká republika zavázala, neboť podle stávající právní úpravy lze postihnout pouze některé formy spolupráce s cizí mocí.“
Důvodová zpráva (novela trestních předpisů)
BIS, která po redefinici špionáže volá už řadu let, navrhované řešení označuje za správné a v současné bezpečnostní situaci za velice důležité. Mělo by zamezit tomu, aby na českém území působili beztrestně lidé proti bezpečnostním zájmům státu. Změna by měla podle mluvčího kontrarozvědky Ladislava Štichy ulehčit hlavně práci policie.
„Legislativní změna by významně zefektivnila řešení případů nepřátelských zpravodajských aktivit proti zájmům České republiky. Novela nebude mít vliv přímo na práci BIS, ta bude stále stejná, výrazně ovšem posílí možnosti policie v případech, kde dnes nemá zákonnou možnost aktéry zpravodajských operací postihnout,“ přiblížil Šticha.
Zavedení nového trestného činu v oblasti špionáže podpořila během meziresortního připomínkového řízení také Národní centrála proti organizovanému zločinu. „Z našeho pohledu se jedná o palčivý problém,“ zhodnotil aktuální stav mluvčí elitních detektivů Jaroslav Ibehej, podle kterého by se tak mohl zmírnit tlak cizích rozvědek.
Na to, že se v bezpečnostní komunitě zintenzivnila debata o tom, že špionáž není jen získávání utajované informace, upozornil loni v listopadu týdeník Respekt. Podle něj by rozšíření trestů nebylo žádným experimentem, podobný zákon má také Německo, Dánsko nebo Rakousko.
