„Jestliže nejvyšší státní zástupce neshledal důvod veřejného zájmu, tak důvod veřejného zájmu nemůžeme podle mého názoru shledat ani my. Pokud jde o právní posouzení věci, tak nejvyšší státní zástupce je v tomto nejvyšší autorita a těžko bychom my mohli ten veřejný zájem nějakým způsobem koncipovat,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz ombudsman Stanislav Křeček důvody, proč se případem kolem českého premiéra nebude zabývat.

Podobně jako nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman má úřad ombudsmana pravomoc podat žalobu k ochraně veřejného zájmu. Křeček však podle svých slov bere Zemanovo stanovisko za určující. Zpochybňovat to vlastní aktivitou proto nebude.

„Už proto, že je to velmi kontroverzní a jestli se on k tomu odhodlal, tak tomu má asi nějaký důvod, tak bych to spíš respektoval, než zpochybňoval. Jestliže on nevidí důvod veřejného zájmu, tak tím spíš ho nemůžeme vidět ani my, kteří nejsme právní autoritou, jako je nejvyšší státní zástupce,“ upřesnil Křeček.

Babišův možný střet zájmů kvůli vlastnictví médií se na stůl Zemana dostal na základě podnětu organizace Transparency International a pirátského senátora Lukáše Wagenknechta. Obrátili se na něj loni na podzim poté, co krajský úřad Středočeského kraje v odvolacím řízení zamítl, že by premiér střet zájmů měl.

V té době se řešilo také zapojení tehdejší ombudsmanky Anny Šabatové. Jelikož si však věc vzal na starosti Zeman, nechtěla do případu sama zasahovat.

Veřejná poptávka

Poslední možnost, jak do sporu vstoupit, tak byla žaloba k ochraně veřejného zájmu. Zeman ale zkraje července oznámil, že ji podávat nebude. Zdůvodnil to tím, že pro tento postup neshledal závažný veřejný zájem. A to i přesto, že označil verdikt hejtmanství za nesprávný. Uvedl, že Babiš má podle jeho názoru na firmy z holdingu Agrofert dál rozhodující vliv.

„Po prostudování všech relevantních podkladů lze dospět k závěru, že obviněný z pozice zakladatele a obmyšleného svěřenského fondu a na podkladě pravidel fungování svěřenského fondu v jeho Statutu disponuje prostředky, díky nimž fakticky a nepřímo (prostřednictvím svěřenského správce a Rady protektorů) vykonává v obchodních korporacích provozující média rozhodující vliv,“ uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství ve zdůvodnění.

V úterý k tomu pak Zeman pro Českou televizi doplnil, že se státní zastupitelství nesmí nechat ovlivnit veřejným očekáváním či poptávkou. „Pokud by tomu tak bylo, přestalo by postupovat nestranně,“ uvedl.

Poprvé o možném střetu zájmů premiéra Babiše kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra rozhodl černošický úřad loni koncem ledna. „Je vinen,“ zněl verdikt radnice, která mu jako trest vyměřila pokutu ve výši 200 tisíc korun. Předseda vlády, který současně zastává post poslance, se měl přestupku dopustit z nedbalosti.

Babiš se tehdy proti rozhodnutí odvolal a případ se přesunul na Středočeský kraj, který vede hejtmanka Pokorná Jermanová (ANO). Ten rozhodnutí o pokutě na konci března zrušil a spis vrátil zpět do Černošic s tím, že o celé věci musí rozhodnout znovu.

Černošický úřad pak podruhé rozhodl v případě Babišova údajného střetu zájmů začátkem srpna. A svůj předchozí verdikt potvrdil, Babiš se ale proti němu odvolal. Oba dokumenty hejtmanství zveřejnilo na svém webu. Krajský úřad posléze ale došel k závěru, že se přestupek nestal.

Premiér ovládání médií vždy odmítal. Bránil se tím, že holding Agrofert vložil do svěřenského fondu.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít