Státní maturity budou mít jen jednu úroveň, zlevnit mají o desítky milionů
Státní maturity budou mít od příštího roku jen jednu úroveň obtížnosti. Změní se také způsob hodnocení písemných prací z českého jazyka – místo pracovníků CERMATu budou o známce opět rozhodovat učitelé na dané střední škole. Ministr školství Petr Fiala těmito úpravami reaguje na kritiku letošních maturit, které byly podle expertů i studentů příliš obtížné.
Současná podoba maturit zahrnuje povinnou zkoušku z českého jazyka a literatury a výběr mezi cizím jazykem a matematikou. Tak by měla zkouška vypadat v letech 2013 a 2014. Společná část maturit tedy zatím nebude rozšířena o další předměty, jak plánuje současný školský zákon.
Státní maturity od příštího roku už také nebudou rozděleny na lehčí a těžší verzi. Studenti si mezi nimi mohli vybírat, 96 procent maturantů si však letos vybralo variantu jednodušší.
O změnách v organizaci státních maturit diskutovali v Ozvěnách dne náměstek ministra školství Ladislav Němec a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička
„Maturitní zkouška bude mít nadále společnou neboli státní část, ale ta bude mít jenom jednu úroveň u všech zkoušek. Stejně jako letos budou žáci povinně maturovat ze dvou předmětů, tedy z českého jazyka a z cizího jazyka, nebo matematiky,“ vysvětluje ministr školství Petr Fiala.
„Zkouška z českého jazyka a literatury bude mít tři části – didaktický test, který bude centrálně zadáván a hodnocen jako dosud, písemnou část, která bude ale hodnocena na školách, a ústní část, která bude také hodnocena na školách,“ popsal změnu Fiala.
Zkoušky z cizích jazyků a matematiky by měly zůstat ve stávající podobě. U matematiky doporučila expertní pracovní skupina rozšířit didaktický test o větší počet otevřených úloh a navýšit čas před začátkem zkoušky.
Dvě úrovně maturity byly zbytečné
Ministerstvo přiznává, že o zrušení dvou variant rozhodl i fakt, že si těžší verzi maturit vybralo jen minimum studentů. Výsledky zkoušky ani zvolená varianta navíc nejsou pro přijetí na většinu vysokých škol důležité.
„Rozhodla také nákladnost a organizační složitost celého procesu. Protože když připravujete v rámci jedné studijní skupiny nebo jedné třídy harmonogram pro dvě úrovně maturitní zkoušky, tak je to vždy složitější, náročnější a nákladnější, než když je to pro jednu úroveň,“ říká náměstek ministra školství Ladislav Němec.
Hosty Stalo se dnes byl předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn a budoucí maturantka gymnázia v Kladně Šárka Hyklová
„Je mi líto, že ti, kteří míří se svým vzděláním někam výš, si to nemůžou dokázat. Ale je pravda, že pokud nemá vyšší úroveň maturity jakýkoli význam při vstupu na vysokou školu, tak jsou dvě úrovně víceméně zbytečné,“ připouští ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička.
„Státní maturita je samozřejmě správná, ale ukazuje se, že jedna úroveň maturity je s ohledem na vysoké školy pravděpodobně v pořádku. Ale nemyslím si, že je v pořádku, že se nechávají tři části a z toho se dvě vracejí na školy. Jednak z důvodů objektivity a jednak proto, že na školy se zase zpátky přenese organizační a finanční náročnost,“ míní Růžička.
Souhlasí s ním i předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn: „My jsme spíš byli toho názoru, že by bylo dobré, aby buď celá část, která je dnes přesunuta na hodnocení škol, aby se přesunula do profilové části, nebo aby zůstala hodnocena centrálně. Vrácení hodnocení zpátky pod školy pokládáme za krok, který nezvýší objektivitu maturitní zkoušky z českého jazyka.“
Kuhn také potvrzuje, že dvě varianty maturit se v praxi neosvědčily. Zrušení dvou verzí zdůvodňuje jak úsporami, tak i nezájmem vysokých škol o výsledky závěrečné zkoušky.
„Asociace ředitelů gymnázií rozhodně vždycky stála za tím, aby maturita byla dvoustupňová, ale dva roky života maturity ukázaly, že obtížnější, vyšší úroveň není životaschopná a nemá opodstatnění,“ připouští Kuhn, který se na současných jednání o změnách maturit podílel.
„Význam měla (vyšší úroveň maturit) motivační. Význam měla i proto, aby školy ukázaly, že své žáky připravují velmi dobře a líp než třeba ostatní školy. Ale praktický význam, který by ocenili i studenti samotní, ten rozhodně nepřinesla,“ říká šéf Asociace ředitelů gymnázií.
Nově by také měli studenti dostat maturitní vysvědčení hned po úspěšném složení poslední zkoušky. Časový plán přezkumného řízení má být nastaven tak, aby maturant, který u zkoušek po přezkumu uspěje, získal vysvědčení ještě před zápisem na vysokou školu.
Změny se stihnou, tvrdí Fiala
Fiala počítá s tím, že změna zákona, která je k úpravám nutná, se stihne včas: „Na činnosti pracovní skupiny se podíleli zástupci školských výborů z Poslanecké sněmovny i ze Senátu a máme signály o tom, že poslanci jsou ochotni napomoci svými pozměňovacími návrhy tomu, abychom skutečně stihli provést změny tak, aby mohly platit od příštího roku.“
„Já jsem přesvědčen, že jsme schopni pro změny v maturitní zkoušce, které vedou k jejímu zjednodušení, zlevnění a zlidštění, získat podporu napříč politickým spektrem,“ doufá ministr.
Ministerstvo školství přistoupilo ke změnám po kritice letošních státních maturit. V nich neuspělo přes 21 procent studentů, oproti loňsku stoupla neúspěšnost o 1,7 procentního bodu.
Organizace maturitních zkoušek by prý také měla výrazně zlevnit, podle ministra Fialy až o desítky milionů korun. Účet za loňské maturity se blíží částce 300 milionů korun. Na přípravu státní maturity vynaložilo ministerstvo už celkem 917 milionů korun, z toho 276 milionů přispěla Evropská unie. Generální zkouška proběhla v roce 2010, poprvé studenti skládali státní maturitu v loňském roce.
