Moravskoslezský kraj usiluje o evropské dotace na takzvané transformační projekty. Ty mají pomoci s přeměnou původně hornického regionu na místo, odkud lidé nebudou odcházet a kam budou směřovat i investice. Zhruba devět miliard korun musí kraj podle podmínek vyčerpat do roku 2027. Se stavbou se však čeká na kladné stanovisko resortu životního prostředí. „Dostáváme se do těžkého skluzu,“ konstatuje náměstek hejtmana Jakub Unucka (ODS).

Seriál Ostrava 5:00 3. října 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Centrum veřejných energetiků, CEPIS, LERCO a Černá kostka. To jsou názvy čtyř Regionální stálou konferencí (RKS) dosud schválených transformačních projektů pro Moravskoslezský kraj.

Jde o vědecká centra, výzkumné instituce, projekty, které mají pomoci s efektivním nakládáním s energiemi či přitáhnout do regionu pozornost potenciálních investorů. Jejich celý výčet i s popisem přinášíme na konci textu.

Jak ale upozorňuje náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS), který se na tvorbě transformačních projektů podílel, ačkoliv má dojít 13. října ke schválení dalších připravených projektů krajem, příslib dotace na ně region zatím nemá.

„Ministerstvo životního prostředí má schválit a připravit dotační smlouvu a poslat nám papír, že ty peníze opravdu máme. To, co mělo být hotovo v březnu, tak není ani v říjnu. A dostáváme se do těžkého skluzu z hlediska termínu, protože na druhou stranu chtějí, ať ty peníze vyčerpáme do roku 2027,“ říká rozladěně náměstek Unucka.

Podle mluvčí resortu Lucie Ješátkové by mělo být na projekty LERCO a Černá kostka doručeno rozhodnutí o poskytnutí dotace v nejbližších dnech. Zbylé dva projekty schválené Regionální stálou konferencí by pak ministerstvo chtělo schvalovat 26. října. „Zatím se nejednalo o zásadní výhrady, které by projekty nebyly schopny zohlednit a zapracovat,“ naznačuje Ješátková, že by neměl být závažnější problém.

Jak podotýká, nejvíce dotazů padá u projektů na otázky spojené s veřejnou podporou – tedy jestli je možné některé projekty z dotací vůbec budovat. „Veřejná podpora je u takto komplexních projektů mnohdy velmi složitá a proces hodnocení se tímto bohužel oproti očekávanému harmonogramu prodlužuje, protože vyžaduje dodatečná jednání se zástupci Evropské komise a jejích podpůrných týmů,“ vysvětluje Ješátková důvody, proč resortu hodnocení projektů trvá tak dlouho.

Takovým příkladem je v Moravskoslezském kraji třeba strategický projekt výzkumného a vzdělávacího parku Eden Silesia. „Problém by mohl být v tom, že když my dáme veřejné peníze do tohoto projektu a někdo by si ho chtěl za soukromé peníze postavit bez dotace třeba v Polsku, tak my tou dotací zkazíme trh. Takže teď řešíme zdůvodnění, že je Eden ztrátový projekt, který vyžaduje nějakých 300 milionů korun ročně, což bude vykrývat univerzita z peněz na studenty, společně s krajem a ještě někým,“ vysvětluje taktiku hejtmanství.

Termíny jsou šibeniční

Kdyby se projektu Eden Silesia nepodařilo evropskou dotaci získat, je podle Unucky celý v ohrožení. „Když nám nepřiznají plnou výši dotace, tak ten projekt zkrátka spadne pod stůl, protože Slezská univerzita (provozovatel vzdělávacího parku – pozn. red.) prostě nemá stovky milionů na kofinancování,“ vysvětluje s odkazem na zmiňovanou možnost, že nedopadnou vyjednávání o veřejné podpoře.

Právě na rizika spojená s neúspěchy plánovaných strategických projektů v dotačních výzvách upozorňuje také právník Transparency International Jan Dupák. „Hodnotí se, jestli daný projekt splňuje v konkrétní výzvě veškeré podmínky. A rizikem je, když takový projekt vypadne kvůli jeho nepřipravenosti,“ poukazuje právník zejména na skutečnost, že celý Fond spravedlivé transformace je řešený ve velkém spěchu.

„Začal poměrně pozdě, takže nemohl prakticky ani dopadnout jinak, než že je hodnocený kriticky. Všechno se musí dohánět, jsou tam šibeniční termíny a neodpovídá to standardnímu operačnímu programu. To se ale vědělo, když se to připravovalo,“ vysvětluje situaci.

Jak dodává, je sice nízká pravděpodobnost, že by se v případě neúspěchu strategických projektů peníze z fondu v regionech nevyčerpaly, ale peníze pak budou využity více na takzvané tematické výzvy, které transformaci regionu nenastartují.

„Ve chvíli, kdy není promyšlená velká strategie a ty malé investice budou použity nelogicky, tak se ty peníze sice také vyčerpají, ale udělá se pár nesouvisejících projektů, které ničemu ve výsledku nepomůžou,“ popisuje Dupák s tím, že takto se ztrácí celý smysl operačního programu Fondu spravedlivé transformace.

Úspory a udržitelnost

Moravskoslezský kraj přesto podle Unucky věří, že většina jeho záměrů podporu získá. Hejtmanství se na to musí připravovat i z hlediska svých rozpočtů na další roky. Řada připravovaných projektů je totiž ztrátových a kraj, univerzity i soukromí investoři na ně budou muset doplácet, což je třeba případ zmiňovaného Edenu Silesia a dalších vzdělávacích a vědeckých projektů.

To ale podle náměstka nevadí. Funkce těchto velkých projektů není, aby generovaly zisk. Mají mít pro region hlubší význam. A uvádí jeden z příkladů:

„V kraji máme problém s tím, že střední školy produkují studenty, kteří umějí věci, které po nich nikdo nechce. Přijdou do firmy a tam se všechno učí znovu. Technologicko-podnikatelská akademie (transformační projekt TPA – pozn. red.) by proto měla velmi dynamicky měnit učební plány podle toho, co chce trh, což zatím tak úplně nefunguje. Očekáváme, že to sice bude stát kraj nějaké peníze, ale firmy budou mít studenty se zaměřením, jaké si přejí,“ popisuje jeden z projektů Unucka.

Podobně má kraji nepřímo pomoci projekt Centra veřejných energetiků, které má radit obcím a městům, jak spořit energie. „Ročně uspoří kraji 120 milionů korun. Stejnou částku by pak, předpokládám, mohlo uspořit i obcím. Takže ta návratnost je poměrně vysoká,“ vysvětluje.

Projekt Eden Silesia pak má nejen částečně řešit zaměstnanost regionu, zároveň má být lákadlem pro turisty nejen z Česka, ale i Polska či Slovenska. A počítá se tak, že by měl celý region pozvednout, říká náměstek karvinského primátora Lukáš Raszyk (ČSSD).

„Vzniknou tam nové předměty, nový typ vzdělávání. Jsem rád, že tyto projekty vznikly. Bude z něj těžit nejen Karviná, ale i Havířov, Orlová a další okolní obce. Takže celý tento cíp, kde se nám nežije tak snadno jako v jiných částech republiky, tak nám to velmi pomůže,“ komentuje.

I tady bude ale muset kraj, Slezská univerzita i Karviná významně investovat. Kromě zmiňovaného ročního příspěvku na provoz hledali partneři společně parcelu, kam by mohli chystaný projekt umístit. Nejprve se zvažovalo umístění v oblasti Karviné-Dolů, na pozemky společnosti Asental Land miliardáře Zdeňka Bakaly. Nakonec ale padlo rozhodnutí projekt zmenšit a přesunout ho blíže k lázním Darkov na parcely státní firmy OKD a města Karviné.

„Ukázalo se, že v této oblasti jde stavět a navíc OKD řeklo, že už ty pozemky k ničemu nepotřebuje. Je to mnohem lepší, protože tyto pozemky jsou blíže k městu, je to v docházkové vzdálenosti od lázní a univerzity. Je to proto mnohem lepší lokalita,“ vysvětluje Unucka.

Ani tyto pozemky ale nedostane Karviná zdarma. Jak vysvětluje její mluvčí Lukáš Hudeček, město je musí s pomocí kraje od státní firmy vykoupit. „Cena ještě není známa, teď probíhají znalecké posudky. Zatím je odhad zhruba 100 milionů korun. Pozemky pak následně převedeme bezplatně na Slezskou univerzitu, která je vloží do tohoto projektu,“ říká mluvčí Karviné Lukáš Hudeček. 

Přímo kraj pak musel vyjednávat o plánovaných projektech i se společností Asental Group. A to kvůli odkupu pozemku v okolí bývalého dolu Gabriela, který má být vstupní branou do takzvané pohornické krajiny (více v infoboxu na konci článku – pozn. red.).

„Probíhají naprosto běžná vyjednávání a po výměně představenstva (v Asentalu – pozn. red.) se přístup výrazně změnil. Jednání s nimi je teď naprosto korektní. Prodali nám za velmi příznivou cenu 45 korun za metr čtvereční osm hektarů,“ popisuje náměstek.

Podle něj by bylo nelogické, kdyby společnost kladla snahám kraje odpor. Budování transformačních projektů je totiž podle Unucky výhodné i pro samotnou společnost, protože dojde ke zhodnocení pozemků v okolí plánovaného projektu. „Je to win-win situace,“ uzavírá Unucka.

Tomáš Pika, Klára Filipová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít