Učitelé jsou na své děti přísnější, polovina podporuje fyzické tresty
Rodiče své potomky nejčastěji trestají zákazem televize. Zlobivé děti také dostávají méně pohlavků. Ukázal to průzkum společnosti GfK Czech pro nadaci Naše dítě. Naznačil také, že učitelé jsou na své děti přísnější než rodiče jiných profesí a 53 procent podporuje i fyzické tresty.
Podle dětské psycholožky Zdeny Barannikové je to tím, že ví, jaké důsledky by nedůsledná výchova mohla mít:
„Setkávají se s tím i v běžném životě, ve své praxi, kdy vidí, jaké mají ti nedůslední rodiče problémy se svými dětmi. A může to být i obava učitelů, aby takto potom nedopadly jejich děti.“
Výsledky výzkumu mapujícího postoj učitelů k používání fyzických trestů popsala na Rádiu Česko ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová
Zdena Baranniková upozorňuje, že u hyperaktivních dětí nemají zákazy velký smysl:
„Od počátku výchovy by rodiče v prvé řadě měli být důslední. To znamená, že by měli chtít, aby dítě udělalo to, co řeknou. Neustupovat dítěti. Aby si vytvořili určité hranice, kam to dítě už nemůže jít. Jakmile si rodiče nevytvoří takové hranice, dítěti je dovoleno všechno, velice často to přeroste a pak začínají tresty.“
Facka jako nejúčinnější řešení
Z průzkumu také vyplynulo, že učitelé jsou k fyzickým trestům u svých dětí shovívavější než ostatní rodiče.
„Přestože si učitelé uvědomují, že trest není tou nejsprávnější výchovnou metodou, tak 53 procent z nich je nakloněno fyzickému trestu. Počítají, že fyzické tresty do výchovy nepatří, ale přesto se použití trestů ve škole zastávají,“ uvádí ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.
„Člověk jim rozumí. Děti, zvlášť pubertální ročníky, jsou někdy velmi agresivní. Navíc děti rodičů, kteří například sponzorují školu, se někdy stávají velice tvrdé vůči učitelům, protože si uvědomují, že jsou nedotknutelní. To se pak odráží i na jejich nevhodném a agresivním chování nejen vůči učitelům, ale i spolužákům,“ vysvětluje šéfka nadace.
„Přestože jsou fyzické tresty ve školách zakázány, tak učitelé cítí, že jsou situace, kdy by ‚lepanec‘ bylo to nejlepší a nejúčinnější řešení,“ dodává Baudyšová a doufá, že z výsledků průzkumu vyvodí závěry hlavně ministerstvo školství.
Průzkumu se zúčastnilo na 300 rodičů z běžné populace. Na stejné otázky pak pro srovnání odpovídalo i 194 učitelů prvního a druhého stupně základních škol.
