Nenávist proti Ukrajincům, segregace romských dětí i potraty. Amnesty International kritizuje Česko
Ukrajinští uprchlíci se v Česku potýkali s nenávistnými projevy, pokračovala segregace romských dětí ve vzdělání a sexuální menšiny se nedočkaly zlepšení práv. Ve výroční zprávě to píše mezinárodní organizace za lidská práva Amnesty International. Ta Česku vytýká i zastaralý zákon ohledně interrupcí. Podle AI jsou ve světě na vzestupu rasistické síly, zhoršilo se postavení žen a civilisté jsou v ozbrojených konfliktech ponecháni svému osudu.
Zpráva, která hodnotí stav lidských práv ve více než 150 zemích a regionech, tvrdě odsoudila úpadek právního státu ve světě. Kritika se nevyhnula ani Česku, kterému Amnesty v takřka 420stránkovém dokumentu věnovala stránku a půl.
„Na pozadí hospodářské recese a rostoucí inflace byli Ukrajinci vystaveni nenávistným projevům, obtěžování a zločinům z nenávisti,“ uvedla Amnesty International o situaci uprchlíků v Česku.
Případ surového napadení Ukrajinek v Plasích míří před soud. Státní zástupkyně navrhuje podmínku
Číst článek
Ukrajinci se podle zprávy potýkali i s překážkami v integraci. Ačkoliv míra jejich zaměstnanosti činila 64 procent, jednalo se většinou o špatně placená a nekvalifikovaná pracovní místa.
Loni Česko podle Amnesty nepokročilo ani v řešení přetrvávající faktické segregace romských dětí ve vzdělávání. Česká pobočka mezinárodní organizace poznamenala, že opatření, jak situaci zlepšit, představilo ministerstvo školství na počátku letošního roku.
Sexuální menšiny a potraty
Amnesty zaznamenala, že čeští poslanci odmítli novelu zákona o manželství pro všechny páry. „Což vytváří nejistotu ohledně budoucnosti rovných práv v manželství,“ uvedla zpráva.
Zároveň upozornila na to, že u transsexuálů, kteří usilovali o právní uznání pohlaví, byla ze zákona stále vyžadována sterilizace. „A to navzdory rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z roku 2017, podle něhož se jedná o porušení lidských práv,“ poznamenala Amnesty.
Senátem prošla nová pravidla pro partnerství gayů a leseb. Novela míří za prezidentem
Číst článek
Problematický v Česku podle Amnesty zůstává zákon o přístupu k potratům. „Mnohá zdravotnická zařízení odmítala poskytovat interrupce občanům zemí mimo EU kvůli nesprávným tvrzením České lékařské komory – opakovaně vyvráceným ministerstvem zdravotnictví a úřadem ombudsmana – že to zákon neumožňuje,“ uvedla zpráva.
Jako nezodpovědný označila Amnesty vývoz zbraní do Izraele, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů kvůli riziku, že by mohly být použity k závažnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.
Zpráva také konstatovala, že česká vláda se sice hlásí k uhlíkové neutralitě do roku 2050, ale země dosud nepřijala žádný zákon s konkrétními klimatickými cíli.
‚Špatný rok‘
Lidská práva trpí nejen na Ukrajině, která čelí ruské invazi, ale také v palestinském Pásmu Gazy nebo v Číně, uvedla v Berlíně při představení výroční zprávy o stavu lidských práv ve světě šéfka německé pobočky mezinárodní organizace Amnesty International Julia Duchrowová.
„Sečteno a podtrženo, rok 2023 byl špatným rokem pro lidská práva, protože příliš málo vlád a lidí se za ně důsledně staví. Příliš mnoho (vlád a lidí) se chce lidských práv zbavit jako nepotřebné přítěže,“ řekla Duchrowová.
Celá zpráva hodnotí situaci ve více než 150 zemích a regionech. Dokument si všímá čtyř negativních trendů, které doléhají na lidská práva ve světě. Prvním z nich je zhoršující se situace civilistů v ozbrojených konfliktech, druhým neúspěch v boji za rovnoprávnost žen a mužů, třetím útoky na aktivisty hájící lidská práva a poslední oblastí je zneužívání umělé inteligence a sledovací technologie.
Za očividný příklad utrpení civilistů označila Duchrowová válku na Ukrajině. „I v roce 2023 pokračovalo Rusko na Ukrajině v masivním páchání válečných zločinů,“ upozornila. Zmínila také konflikt v Súdánu, který podle ní není v Evropě tak viditelný, ale kvůli kterému je na útěku deset milionů lidí a 25 milionů lidí je odkázáno na potravinovou pomoc.
Tvrdě kritizovala rovněž situaci v Gaze. Uvedla, že radikální palestinské hnutí Hamás se útokem na Izrael loni v říjnu dopustilo válečného zločinu.
„Vojenský zásah izraelských ozbrojených sil v Pásmu Gazy však překonal veškerou míru. Doprovází ho četné válečné zločiny a porušování humanitárního práva,“ zhodnotila. Duchrowová se v této souvislosti ostře vymezila proti německé vládě kancléře Olafa Scholze, neboť se zdráhá izraelské válečné zločiny pojmenovat. „Místo toho dodává další zbraně,“ dodala.
Práva žen ve světě
Situace se podle Amnesty International zhoršila také v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů a práv sexuálních menšin. Zpráva například zmiňuje, že pro ženy v USA je stále těžší uměle přerušit těhotenství, neboť v 15 tamních státech jsou potraty zakázané, případně značně omezené.
Ruské invazní síly dosáhly na Ukrajině významného postupu, píše britský deník
Číst článek
Novým omezením čelí ženy a dívky v Afghánistánu, které podle Duchrowové už nemohou pracovat pro OSN či nevládní organizace a ani ve veřejných službách. Postup proti ženám, které si odmítají zahalovat vlasy, zostřil Írán. Hrozí jim za to až deset let vězení, řekla Duchrowová.
V sekci týkající se aktivistů kritizuje Amnesty International zhoršené podmínky pro ty, kteří hájí lidská práva, bojují za lepší ochranu klimatu či prosazují rovnocenná práva etnických skupin. Vážná je situace podle Duchrowové například v Kolumbii, ale také v Rusku.
„V Rusku jsou významní představitelé opozice ve vězení, v exilu nebo po smrti. Smrt Alexeje Navalného v únoru tohoto roku byla tragickým vrcholem,“ uvedla o úmrtí předáka ruské opozice.
Zneužívání umělé inteligence
Expertka Amnesty International na digitální svět Lena Rohrbachová poukázala na rostoucí problém zneužívání umělé inteligence a kontrolních systémů. Takovou technologii nasazují některé vlády proti běžencům, opozici a menšinám.
Izrael informoval Egypt o přípravě pozemní operace v Rafáhu. Věří, že zničí poslední baštu Hamásu
Číst článek
Amnesty zdokumentovala, jak se kvůli facebooku rozdmýchala vlna násilí v etiopském regionu Tigraj a jak vietnamští exiloví novináři v Berlíně čelili útokům špionážního softwaru Predator.
Rohrbachová upozornila na to, že umělou inteligenci zneužívá Rusko ke kamerové identifikaci odpůrců režimu a protirežimních demonstrantů. Čína takto zase rozlišuje příslušníky muslimské menšiny Ujgurů, kteří v zemi čelí diskriminaci. Umělou inteligenci podle Rohrbachové nasadila i newyorská policie k rozpoznávání obličejů na demonstracích aktivistů z hnutí Black Lives Matter (Na životech černochů záleží).
Duchrowová rovněž upozornila nejen v Německu na růst radikálních postojů, pro které jsou živnou půdou rostoucí sociální nerovnost, nejistoty a strach z budoucnosti. „Špatná hospodářská doba je dobrým časem pro populisty,“ varovala Rohrbachová. A dodala, že sluchu se populistům dostává i v takzvané středové občanské společnosti.
