Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček zasahuje do odborných stanovisek a popírá antidiskriminační zákon, tvrdí právníci z jeho úřadu. Server iROZHLAS.cz získal zprávu o diskriminaci, kterou Křeček odmítl podepsat a nařídil její přepsání. Podle bývalého zaměstnance úřadu Křeček ignoruje platné právo a antidiskriminační zákon. Spor teď míří k soudu.

Původní zpráva Brno 5:00 12. července 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nejste zas takové pí**,“ zaznělo před třemi lety na madridském letišti z úst místostarosty Prahy 8 Tomáše Tatranského (TOP 09 a STAN). Politik, který má na radnici na starosti například oblast školství či sociální intervenci a prevenci, směřoval vulgární oslovení své podřízené Zuzaně Labudové a jejím kolegyním během služební cesty. „Mužského kolegu z tohoto laskavého oslovení vynechal,“ vrací se Labudová ke svému působení na projektu zaměřenému na rovnost žen a mužů na svém facebookovém profilu.

Žena, které se způsob komunikace nadřízeného dotknul, žádala omluvu u starosty městské části Ondřeje Grose (ODS). Neuspěla. Omluvil se jí až tajemník úřadu. Jenže vzápětí přišla i výpověď, a to přesto, že podle etického kodexu zaměstnanců veřejné správy, který byl schválený ministerstvem vnitra, nesmí oznámení neetického chování ovlivnit pracovněprávní vztahy.

Labudová sepsala koncem roku 2019 stížnost na chování nadřízeného i úřadu a poslala ji ombudsmanovi. Následující měsíce pak stížnost zkoumali ombudsmanovi právníci a došli k závěru: v případě paní Labudové došlo k diskriminaci. Zjištění opřeli o antidiskriminační zákon a zákoník práce.

Verdikt podřízených však narazil u veřejného ochánce práv Stanislava Křečka. Ombudsman ji totiž odmítl podepsat a dal svým podřízeným písemný pokyn stanovisko změnit tak, aby ve výsledné zprávě stálo, že k diskriminaci nedošlo.

Křečkův postup však kritizují dva právníci úřadu, které iROZHLAS.cz oslovil. Redakce zná jejich identitu, přáli si však zůstat v anonymitě. Oba označili postup ombudsmana v tomto příběhu za „neodborný“ a potenciálně v nesouladu s zákonem o veřejném ochránci práv. Server iROZHLAS.cz také prostudoval obě verze zprávy a porovnal dva rozdílné závěry: první uvádí, že k diskriminaci došlo, ve druhém stojí, že k ní nedošlo.

„Na tohle téma s vámi nebudu diskutovat, to je interní záležitost úřadu, rozhodně v tomhle rozhovoru nebudu pokračovat,“ odmítl Stanislav Křeček reagovat na dotazy redakce a telefonický rozhovor ukončil. Serveru iROZHLAS.cz se s ním již nepodařilo znovu spojit.

Článek pokračuje pod oběma zprávami.

O původní zprávě a upravené verzi existuje úřední záznam, ve kterém stojí, že veřejný ochránce s navrhovaným posouzením s nálezem diskriminace nesouhlasil a bez osobní konzultace s právníky požádal o její přepracování.

Labudová, která se Křečkova verdiktu dočkala po dvou letech, se proti zjištění ohradila. „Vaším posláním však každopádně má být chránit lidi před diskriminací. Obávám se, že v mém případě jste tomuto poslání nedostál,“ adresovala ombusmanovi.

Křeček v odpovědi namítá, že v kanceláři veřejného ochránce práv zaměstnává experty na jednotlivé právní agendy, pomyslné kulaté razítko pod konečným rozhodnutím je však výlučně jeho pravomoc. „Tito (experti, pozn. red.) však připravují podklady, avšak konečné rozhodnutí o právním posouzení je na mně jako na veřejném ochránci práv….Tímto svůj podnět prosím považujte za vyřízený.“

Podle Anny Šabatové, která vedení úřadu v roce 2020 předala tehdy svému zástupci Stanislavu Křečkovi, je přepisování závěrů odborných zpráv zcela výjimečné. „Nikdy se mi to nestalo. Právníci za mnou přišli, když jim daný případ přišel sporný. Jinak jsem jim do toho nezasahovala, maximálně jsme dolaďovali formulace,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz.

Za jejího vedení byla s právníky během vypracovávání zpráv v pravidelném kontaktu. „S právníky jsem měla časté konzultace: třeba deset nebo patnáct konzultací týdně, jenže pan Křeček tohle prakticky nedělá. Za mého působení jsem na diskriminační agendě trávila dvojnásobek času toho co on,“ doplnila. Problém vidí hlavně v tom, že Křeček se svými zaměstnanci, kteří se zabývají agendou diskriminace, nekomunikuje.

Stejná zpráva, různé závěry

Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů uvnitř úřadu (redakce jejich identitu zná, ale nebude ji zveřejňovat) je navíc tento zásah veřejného ochránce problematický a může porušovat zákon o veřejném ochránci práv.

Pro připomenutí. V 1. paragrafu „ombudsmaního zákona“ stojí: „Ombudsman působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších… Pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.“

Příběh Zuzany Labudové teď navíc míří k soudu. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdila advokátka a bývalá vedoucí oddělení rovných příležitostí mužů a žen na Úřadu vlády Pavla Špondrová, která Labudovou zastupuje.

Podle Špondrové, která jednání ombudsmana dlouhodobě sleduje, je nemožné odhadnout, na základě jakých hodnot bude ombudsman jednotlivé případy posuzovat. „Jeho rozlišovací kritéria jsou nahodilá,“ řekla serveru iROZHLAS.cz.

„To, že takto zasahuje do odborných právních stanovisek, je teoreticky v jeho kompetenci, ale je to neodborné. Navíc výsledek musí být v každém případě zákonný, o čemž mnoho osob, které se tématem lidských práv zabývají, pochybuje.“ To potvrzují i pracovníci z úřadu a bývalí zaměstnanci.

‚Zkratkovité a politicky zaujaté‘

„Za Anny Šabatové vznikala rozhodnutí v rámci debaty a odborností, zatímco po nástupu Křečka se dveře od kanceláře veřejného ochránce zavřely a celý úřad se podřídil direktivnímu vedení nového ombudsmana,“ vysvětlil Stanislav Biler, bývalý pracovník tiskového oddělení úřadu ombudsmana, když porovnával vedení úřadu pod současným ochráncem a Annou Šabatovou, která v čele úřadu skončila v roce 2020.

Podle Bilera měl Křeček v pozici zástupce ombudsmana spory i s Annou Šabatovou: „Bývaly tam střety, ale Anna Šabatová mu nikdy nezasahovala do jeho agend. To nelze říct o jeho současném vedení s Monikou Šimůnkovou, které před odebráním veškerých podpisových práv například zakázal šetřit to, zda muži mohou být u porodu během pandemie.“

Svědectví bývalého právníka úřadu ombudsmana Davida Slováčka zase popisuje, jak Křeček na počátku pandemie covidu-19 smetl ze stolu podněty týkající se otců u porodu. „Ombudsman Křeček v té době žádné šetření nevedl, alespoň z něj neexistují dohledatelné výstupy, a to i přesto, že na úřad došly desítky stížností. Do médií však ihned zkratkovitě argumentoval, že právo otců na přítomnost u porodu je pouhou módní záležitostí,“ vzpomíná Slováček.

Jenže to není jediný případ, kdy se Křeček vyjádřil do médií bez toho, aby daný podnět nejprve prošetřil.

Slováček zmiňuje například i pozici romských ukrajinských občanů v české republice: „Nechápu, proč místo svých výroků pohrávajících si s latentním rasismem ve společnosti nezahájil šetření. Na toto téma neexistuje žádná zpráva z úřadu. Jediný výstup z této záležitosti byly Křečkovy komentáře na sociálních sítích, kterými živil debatu o tom, že romští Ukrajinci zneužívají dávkový systém.“

Podle Slováčka jsou Křečkova vyjádření do médií zkratkovitá a politicky zaujatá. „Do médií poskytuje komentáře na základě svých dojmů, a ne na základě práva. V tomto ohledu je jeho pojetí funkce spíš politické, protože prosazuje své vlastní představy na úkor práva,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz.

Bývalý pracovník úřadu dále uvádí, že zatímco ombudsman Otakar Motejl a Anna Šabatová vedli rozsáhlá šetření v řadě kauz, která teprve následně medializovali, pokud úřady nesjednaly nápravu (jako například o přiměřenosti postupu České policie při návštěvě čínského prezidenta v roce 2016), tak Křeček si vybírá, čím se mediálně zabývat bude a nebude na „základě svých vlastních představ o světě“.

„Řadu témat mediálně otvírá, aniž by je za pomoci své kanceláře důkladně prošetřil a žádal po odpovědných institucích nejprve nápravu, jak předpokládá zákon,“ uvedl Slováček a dodává, že si nemyslí, že způsob, kterým Křeček úřad vede, naplňuje povinnosti veřejného ochránce. „Ignoruje platné právo a antidiskriminační zákon,“ řekl.

Slováček z úřadu odešel, protože se nemohl ztotožnit s postoji nastupujícího ombudsmana.

„Jen proto, že se mu nelíbí zákon o rovném zacházení, neznamená, že ho nemusí respektovat. Jsme služebníci zákona, ne jejich tvůrci. I proto jsem z úřadu odešel. Nemohu pracovat pod člověkem, který prohlásil, že zákon je to, co si ombudsman myslí,“ uvedl.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít