Nová ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Foglová nechce, aby Archiv bezpečnostních složek nadále vedla Zlatuše Kukánová. Šéfka ústavu jí vyčítá údajné chyby v koncepci digitalizace dat. Nahrazeni by měli být i vedoucí kanceláře ředitelky Pavel Žáček a ekonomický náměstek René Schreier. Podle Foglové nekomunikují, a ohrožují tak chod úřadu.

18:27 18. dubna 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Neodpovídají prý ani na SMS zprávy. „To považuji za naprosto nekorektní způsob jednání a patrně prostě komunikace nebude vůbec možná,“ potvrdila Foglová.

Archiv bezpečnostních složek by pak podle ní mnohem lépe vedla Světlana Ptáčníková. Tu považuje ředitelka za velice zkušenou a navíc zná dobře její názory.

„Když bylo výběrové řízení na post ředitele, ředitelky Archivu bezpečnostních složek, paní magistra Ptáčníková měla nejlepší výsledky. Byla na prvním místě, hlasovaly pro ni všechny hlasy komise. Z nějakých důvodů se paní doktorka Kukánová nakonec stala ředitelkou, ačkoli byla snad třetí nebo čtvrtá v pořadí,“ dodala.

„Do užšího výběru postoupily tři archivářky, paní Jana Poddaná, paní Světlana Ptáčníková a já. Tehdy se ředitel Herman rozhodl 17. prosince 2010 jmenovat ředitelkou archivu paní Janu Poddanou, která si mě vybrala jako první zástupkyni. A v dosavadní funkci potvrdila paní Světlanu Ptáčníkovou jako další zástupkyni,“ vyvrací tvrzení Kukánová.

Se stávající ředitelkou Archivu bezpečnostních složek se ředitelka Foglová nikdy nesetkala a ani to neplánuje. Nevidí k tomu prý důvod.

„A hlavně jsem rozhodnutá, že prostě magistra Ptáčníková je lepším člověkem na místě. Máme vydiskutováno, jak a co by se mohlo zlepšit, takže já prostě chci nastavit tento směr spolupráce. Podstata je ta, aby skutečně archiv lépe fungoval s ústavem, a pokud možno ještě ve spolupráci s dalšími organizacemi,“ vysvětlila.

Kukánová si stěžuje na nedostatečnou komunikaci

Šéfce Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánové vadí, že s ní nová ředitelka o konci jejího angažmá vůbec nemluvila. Připustila ale, že o tomto záměru ví.

„Paní ředitelka deklarovala hned po své nominaci do čela ústavu, že hodlá vyměnit management archivu, minimálně nahradit mne jako ředitelku. Mně to oficiálně z očí do očí nikdy neřekla. My jsme si za celou tu dobu, co je ve službě, podaly ruku a pozdravily se,“ přiblížila.

Všechny výhrady vůči své osobě se prý Kukánová dozvídá jen z médií. Odmítá nicméně pochybení při digitalizaci materiálů archivu.

„Naše archiválie digitalizuje Ústav pro studium totalitních režimů, my je pouze zpřístupňujeme badatelům prostřednictvím elektronického archivu,“ hájí se.

Pokud ji za týden rada ústavu odvolá z místa ředitelky, bude prý velmi zvažovat své další setrvání v archivu.

„Je velmi zvláštní, že nová paní ředitelka, aniž kdykoli s paní ředitelkou Kukánovou hovořila, už hned na prvním zasedání, na kterém byla vlastně zvolena, na prvním zasedání rady minulý týden, projednávala odvolání této profesionální archivářky,“ upozornil bývalý ředitel ústavu Daniel Herman.

S prací Kukánové byl podle svých slov velmi spokojen. Domnívá se proto, že aktuální dění kolem Ústavu pro studium totalitních režimů je politicky motivovanou záležitostí.

„Myslím si, že je nesporné, že se jedná o předem připravenou akci, a plně souhlasím s panem premiérem, který situaci označil za puč v ústavu,“ uvedl s tím, že nově zvolená rada podle něj instituci destabilizuje.

Odbory nevylučují stávku

Nová šéfka úřadu Pavla Foglová dala výpověď už vojenskému historikovi a svému prvnímu náměstkovi Eduardu Stehlíkovi. Spory ve vedení instituce začaly po odvolání předchozího ředitele Daniela Hermana. Na protest proti jeho odvolání rezignovala celá vědecká rada.

Situace v Ústavu pro studium totalitních režimů je teď poněkud zvláštní, myslí si Kukánová.

„To, co se stalo s odvoláním pana ředitele Hermana, nevneslo klid a jistotu do řad zaměstnanců, ale pokud se například rada nebo někteří další k tomu vyjadřují a hovoří o tom, že situace v ústavu není stabilní, tak si myslím, že to nebyla záležitost odstupujícího vedení ústavu, ale spíš důsledek všech těch událostí v posledních dnech,“ uvažuje.

Personální změny kritizuje i místopředseda Nezávislé odborové organizace Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka. Mluví dokonce o možné stávce.

„My samozřejmě chceme, a já kontaktuji další zaměstnance, aby eventuálně, kdyby k ní došlo, proběhla na základě skutečně nejširšího konsenzu, protože zde nejde jenom o informatiku, digitalizaci ediční, ale samozřejmě i o práci historiků,“ nastínil.

Právě historiky podle něj frustruje zejména to, jakým způsobem byla nová ředitelka jmenována.

„Já nejsem historik, ani to nějak nezastírám. Zaznělo to hned od samého počátku. A domnívám se, že tohle také není mým cílem. Mým cílem není tady suplovat historiky, koneckonců bývalý pan ředitel také nebyl historik a nikomu to nevadilo. Já si myslím, že jsem tady od toho, abych tu instituci nějak řídila, abych dokázala, že může spolupracovat, může se více otevřít,“ upřesnila Foglová.

Důrazně také odmítla, že by za změnami ve vedení instituce byla snaha získat klíče k archivu.

„Kdyby se něco takového mělo dít a z nějakých důvodů by hrozilo, že klíče od archivu mají být někomu předány, tak já okamžitě končím, protože já jsem byla jmenovaná radou právě proto, aby se co nejvíce zpřístupňovalo a co nejrychleji zpřístupňovalo. A na tom já trvám,“ zopakovala.

Komentátor: Koncepce další činnosti ústavu je nejasná

Na dnešní konferenci v Ústavu pro studium totalitních režimů měla ředitelka Foglová představit novou koncepci instituce. Pořadatelé ale na poslední chvíli změnili scénář a rovnou vyzvali přítomné novináře, aby se sami ptali.

„Dovedu si to vysvětlit jediným způsobem, že za prvé ta koncepce není ještě pečlivě dokončená. Podle mě je to ten dokument, který tedy paní nová ředitelka Foglová psala vlastníma rukama na vlastním počítači, jak říkala, a ten tedy, co předložila radě. Ten dokument později bude zveřejněn – musí být – na webových stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů, ale nejspíš, tak já si to vysvětluji, není ještě v takovém stavu, aby se dal prezentovat,“ myslí si politický komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

„Pak je tam tedy vlastně ještě druhá možnost, že obsahuje určité představy, které jsou na první poslech i pro novináře laiky impulzivní, nerealizovatelné a že to prostě není vážně myšlený dokument, se kterým se dá pracovat ve vědeckém ústavu,“ dodal.

Změna ve vedení ústavu podle něj byla záměrně provedena velmi rychle, aby vznikl určitý moment překvapení a aby nikdo nestačil vymyslet protiakci. Právě překotnost změn ale způsobila současné problémy, domnívá se Nováček.

„V každém případě to byla akce politická a vědecké činnosti ústavu toho času rozhodně nenapomáhá, ústav je tím oslaben. Neříkám, že v ústavu nebylo třeba změny, on je ze zákona špatně založen jako pracoviště napůl politické. Ale tímhle způsobem reformovat ústav, to je opravdu zvláštní,“ uzavřel.

Na pochybách je i historik a redaktor Literárních novin Michal Komárek: „Já si myslím, že pan Žáček měl být odvolán a z ústavu odejit už dávno, to je pravda. Jestli je toto vhodný způsob a jestli to má udělat právě paní Foglová, tím si už úplně jist nejsem.“

Vladimír Kroc, Jaroslava Malínská, Lucie Husárová 1, Tereza Janouškovcová Bartůňková, Martina Spěváčková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít