Důvodem odmítnutí podnětu je neoprávněnost navrhovatele, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. Plné odůvodnění zatím není na webu dostupné.

O tom, že Bradáčová nahradí Igora Stříže, rozhodla vláda v lednu. Dosavadní pražská vrchní státní zástupkyně se funkce ujme od dubna. Stříž byl nejvyšším státním zástupcem od roku 2021. Svou rezignaci vysvětlil rodinnými a osobními důvody.

Voříšek už dříve řekl, že jmenování nové nejvyšší státní zástupkyně bylo bleskové a nepřecházela mu širší debata. „Mělo by se odehrát v rámci nějakého výběrového řízení, kam by se mohli přihlásit nejen státní zástupci, ale také třeba advokát nebo soudce,“ řekl Voříšek.

Voříškovy argumenty

Soud se podle Voříška měl také vyjádřit k ústavnosti části zákona o státním zastupitelství. Zákon říká, že předpokladem pro jmenování do funkce nejvyššího státního zástupce je právní praxe v délce nejméně deset let, z toho nejméně šest let ve funkci státního zástupce.

Nejvyššího žalobce by ale podle Voříška mohl dělat i dosavadní reprezentant jiné právní profese, třeba advokát.

Ústavní soudci se však Voříškovými argumenty detailně nezabývali. Rozhodnutí o jmenování Bradáčové nemohlo zasáhnout do jeho práv, protože nesplňoval podmínku praxe ve státním zastupitelství, a sám by se tedy o funkci ucházet nemohl. Návrh byl tedy podle ústavního soudu podán „někým zjevně neoprávněným“.

Funkční období nejvyššího státního zástupce je po novele zákona časově omezené, a to na sedm let. Na rozdíl od vrchních, krajských a okresních vedoucích státních zástupců zákon nepředpokládá, že by nejvyšší státní zástupce vzešel z výběrového řízení.

Bradáčovou navrhl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Zdůvodnil to jejími zkušenostmi, nestranností a bezúhonností, dále tím, že se nebude nikoho bát a je respektovaná nejen v právnickém prostředí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít