Průměrný zemědělský podnik tedy hospodaří na půdě víc než stovky vlastníků. Česko je tím v Evropě unikátní. Podle odborníků to ale není nejlepší kvůli péči o půdu.

„Při vztahu, kdy firmy a družstva hospodaří na cizí půdě, je zde obava, že nebudou provádět dlouhodobé investice do úrodnosti půdy - čili organické hnojení nebo dlouhodobé investice do krajiny, jako například protierozní a protipovodňová opatření. Protože oni netuší, kdy jim bude vypovězena smlouva,“ uvedl Petr Sklenička děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Počet vlastníků půdy – 3,5 milionů je ale pouze přibližné číslo. Přesné číslo na Českém úřadu zeměměřičském a katastrálním neexistuje. Počty se totiž mění. Zvyšují se rozdělováním půdy mezi několik dědiců. Naopak investoři od drobných vlastníků skupují.

Zemědělská půda mizí pod solárními panely

Podle resortu životního prostředí je v současné době nejčastějším
Důvodem vyjmutí polí ze zemědělského půdního fondu stavba solárních elektráren.

Potvrdil to Václav Marek z Ministerstva životního prostředí, které schvaluje vyjmutí velkých ploch z půdního fondu.

„Momentálně to možná převyšuje i tu snahu přeměnit zemědělskou půdu na stavební pozemky nebo na těžbu surovin – například štěrkopísku,“ uvedl.

Podle něj to vyplývá z nastavení ceny elektrické energie z obnovitelných zdrojů – konkrétně ze slunce. „Cena je vysoká a směřují sem investoři z nejrůznějších zemí,“ dodal.

Blanka Černá, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít