Když to nejde bagrem, tak zbývá lopata. Lázně v Karlově Studánce začaly s těžbou vzácné rašeliny
Horské lázně v Karlově Studánce začaly s letošní těžbou léčivé rašeliny. Vzácné ložisko je podle průzkumů staré 30 tisíc let a jde o jediný osvědčený přírodní zdroj rašeliny na Moravě a ve Slezsku. Používá se jen pro pacienty pojišťoven s nemocným pohybovým ústrojím.
Jan Vanya leží na lázeňském lehátku disciplinovaně zabalený ve vrstvách rašeliny, prostěradel a teplé deky. Opavský senior připomíná kokon, ze kterého koukají usměvavé modré oči.
„To víte, já jsem začal s podnikáním hned v devadesátých letech, dělal jsem v pohostinství, pořád na nohou, a tak to záda odnesla,“ vypráví o nemocné páteři. „Rašelinu mi tady dávají opakovaně a ano, cítím zlepšení. Pociťuji to při chůzi, protože ujdu čím dál víc a už to při chůzi tolik nebolí,“ svěřuje se ochotně a už se chystá na další proceduru – masáž.
Těžba v chráněném ložisku
Cesta léčivé rašeliny do balneoprovozu Horských lázní začíná o pořádný kus dál. Státní podnik má své ložisko uprostřed lesů v sousední obci Malá Morávka. Vede tam neznačená lesní cesta. Oplocený pozemek připomíná vojenský hřbitov Verdun, jen místo pietních bílých křížů tam vidíte řady zabodnutých bílých cedulek s pečlivě vedenými informacemi o těžených polích.
3:27
Darovat stolici chtělo v Česku 600 lidí. Přísnými kritérii prošlo minimum z nich
Číst článek
„Jdeme na to!“ startuje hlučný stroj bagrista Milan a lžící opatrně nabírá hromadu mazlavé hmoty, která v sobě ukrývá spoustu léčivých látek třeba na bolavá záda. „Nejhorší je asi to, že jsou tady kameny a člověk si musí fakt dávat pozor, ať ho nevytáhne ven, ať tahá jenom rašelinu.“
Chůze po pozemku je skutečně zrádná – pevná půda pod nohama se v mžiku mění v promáčenou prohlubeň, kterou schovávají drny. „Toto je jediné místo na Moravě a ve Slezsku, kde je osvědčený přírodní zdroj rašeliny, který se může používat v léčebné péči,“ potvrzuje Tomáš Kocman, balneotechnik, který na těžbu a kvalitu rašeliny dohlíží.
„Tady můžeme na té ceduli číst, že to je těžené pole z roku 2024 a postupně se zaplavuje vodou,“ ukazuje na poměrně mělkou, pečlivě ohraničenou část.
V místech, kde se umně pohybuje lžící bagrista, jde uprostřed tmavé hmoty na dně vidět kus čehosi bílého. „To je kámen, ta jáma není moc hluboká – takových 50–60 centimetrů. Pak už je kamenné podloží a tam už my končíme, to už je nepropustné, dál už těžit nemůžeme,“ vysvětluje balneotechnik.
‚Mini kolonáda s jodobromovou vodou.‘ Karviná plánuje vybudování inhalatoria v prostorách konírny
Číst článek
Rašelinu tady Horské lázně Karlova Studánka těží od roku 2016. „Každé vytěžené pole máme označeno cedulkami s rokem těžby. Je to pro nás důležité, protože my ložisko zpětně také zavážíme rašelinou, která už byla použitá. Musíme mít pečlivý těžební plán a mít tady ve všem pořádek,“ objasňuje přesné řady popsaných bílých cedulí Tomáš Kocman.
Mezitím nalepenou rašelinu na lžíci bagru zkušeně odškrabává do vozíku jeden z pomocníků těžby. „Naši chlapi potřebují být ve formě. Často se stane, že se k ložisku bagrem ani nedostaneme, jak je to tady promáčené. A pak přijdou na řadu lopaty, to se nedá nic dělat,“ říká ředitel Horských lázní Jan Poštulka, který uprostřed ložiska na těžbu dohlíží.
„Tady je opravdu to nejcennější, ostatně tuto rašelinu dáváme jen pacientům, kteří se u nás léčí přes pojišťovnu. Toto je opravdu vzácný přírodní zdroj, o který se rádi pečlivě staráme. Ostatně také můžeme ročně vytěžit jen omezené množství,“ vysvětluje ředitel státního podniku Jan Poštulka.
Od ložiska k zábalu
Než se odsud dostane rašelina na bolavá záda pacientů, musí si odpočinout v meziskladu a pak se dostává v kbelících do lázní k dalšímu zpracování. „Možná to bude trošku rušivé pro váš mikrofon, ale já to musím otevřít,“ vysvětluje u obřího nerezového kotle pracovnice Andrea Martínková. Zvedá mohutný poklop a okolí zahalí oblak páry.
Uvnitř zpracovávají hnětací metly rašelinu. „Je to vlastně takový mlýnek, musím hlavně hlídat teplotu tady na tom displeji. Nesmí překročit 46 stupňů.“
Horské lázně můžou z ložiska vzácné rašeliny vytěžit maximálně dvacet kubíků ročně.
