V ČR chybí podle expertů systém školní prevence užívání návykových látek
V České republice zatím neexistuje ucelený systém školní prevence užívání drog a návykových látek. A právě to chtějí změnit odborníci z pražského Centra adiktologie a občanského sdružení SCAN, kteří ode dneška pořádají dvoudenní mezinárodní konferenci nazvanou Primární prevence rizikového chování.
Podle odborníků chybí v Česku doporučené standardy a neexistuje ucelená koncepce prevence užívání návykových látek v podobě minima, které by v Českých školách garantoval stát, jak tomu je v jiných evropských zemích.
„Preventivní programy probíhají a napříč ČR existuje i spousta praxe, především na úrovni neziskových organizací. Ale neexistuje představa o tom, jak propojovat jednotlivé koncepce resortů,“ upozornil na Rádiu Česko proděkan 1. lékařské fakulty a vedoucí Centra adiktologie Michal Miovský.
Hostem Rádia Česko byl Česko proděkan 1. lékařské fakulty a vedoucí Centra adiktologie Michal Miovský.
„To znamená, jakým způsobem zapojit například policisty, aby jejich programy navazovaly na to, co poskytují jiní poskytovatelé v oblasti primární prevence a dát tomu jasnou představu o tom, čím by mělo každé dítě napříč základní školou projít a co je minimem, které by měl garantovat stát,“ vysvětlil.
U preventivních programů je podle děkana nutné diferencovat mezi jednotlivými návykovými látkami a také mezi samotnými dětmi. „Programy nemohou například u alkoholu a tabáku odradit studenty a žáky od jejich konzumace, ale reálné je posunout do vyššího věku začátek kouření či zahájení pravidelného pití. U nelegálních návykových látek, snahou je, aby dětí, které experimentují s marihuanou, bylo co nejméně,“ uvedl.
Tři základní komponenty prevence
Děkan na konferenci představí první verzi návrhu minimálního programu pro školskou prevenci rizikového chování. „Především se musíme naučit hovořit stejným jazykem, protože každý resort používá jinou terminologii. Posledních 15 či 20 let je vidět, že jedním z prvních problémů, je společný slovník mezi jednotlivými resorty,“ řekl.
Odborníci se podle něj následně pokusili vydefinovat, co by mělo být třemi základními komponenty. „Prvním jsou základní pravidla bezpečné školy, která se promítají do oblasti rizikového chování. V druhé rovině jsou to dovednosti, například na zvládání negativních emocí či stresu a k tomu přijdou sociální dovednosti dětí. Ve třetí rovině jsou to jednotlivé specifické postupy,“ přiblížil.
