Aby von der Leyenová uhájila post, bude muset velice tvrdě vyjednávat, říká Jourová
Vítězem evropských voleb se prohlásila frakce Evropská strana lidová (EPP). Ve všech zemích Unie získala dohromady 184 mandátů, což znamená, že mírně posílila, a je tak stále nejsilnější frakcí v evropském parlamentu. „Kluby, které prosazují silnou Evropu, tak dají dohromady 63 procent parlamentu, což je víc, než bylo předtím,“ říká pro Český rozhlas eurokomisařka Věra Jourová.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že výsledek voleb ukazuje, že jádro evropské politiky stále prosazuje silnou a stabilní Evropskou unii. Souhlasíte s tím?
Souhlasím, už jenom pohledem na ta čísla, protože se dá říct, že kluby, které prosazují silnou Evropu, to znamená Lidová strana, Socialisté, Liberálové a ještě tedy připočítám Zelené, tak dají dohromady 63 procent parlamentu, což je víc, než bylo předtím.
Česko mělo rekordní volební účast, přes 36 procent, což je o dost víc, než v jakýchkoliv předchozích evropských volbách. O čem to vypovídá? Poslechněte si rozhovor s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou
Ursula von der Leyenová usiluje také o znovuzvolení na post šéfky Evropské komise. Myslíte, že může uspět?
Kdysi jeden moudrý pán napsal, že Ursula von der Leyenová by mohla představovat bezpečné ruce držící vládu v nebezpečných časech. Docela bych s tou analýzou souhlasila, protože ona je předvídatelná, ukázala, že umí rozhodovat v kritických chvílích.
A když se ptáte na šance, ona potřebuje 361 hlasů. Kluby, které jsem vyjmenovala předtím, dají dohromady 407. To znamená, bude to velmi náročná disciplína, aby zajistila dostatečnou rezervu. Minule to dala o devět hlasů.
A protože to je tajné hlasování a má jenom jednu možnost, nemá možnost reparátu, tak bude muset velice tvrdě vyjednávat na jistotu, aby dostala skutečně ten potřebný počet.
Vítězové a poražení eurovoleb: ve 3 štábech panovala euforie, v poli zklamaných se potkali Piráti nebo SPD
Číst článek
Parlament není jediná instituce, která ji má schvalovat. Míč je nejdřív na straně evropských lídrů, se kterými se, alespoň s tím německým, francouzským a italským, potká ve čtvrtek tento týden. A pak na summitech, 17. června a 27. června, což už bude taková chvíle, kdy by se měli lídři, to znamená předsedové vlády nebo prezidenti, shodnout nejen na jméně kandidátky na šéfku komise, uvažují-li, že by to měla být Ursula, ale i na dalších silných pozicích.
To znamená, měli by naznačit, koho by chtěli vidět na pozici předsedkyně nebo předsedy Evropského parlamentu, vysokého představitele pro zahraničí a předsedy Evropské rady. To je to, co někdo označil jako hru o trůny a to je přesně to, co teď bude v červnu probíhat.
Součástí konkrétně vašich aktivit v Evropské komisi je boj proti dezinformacím. Jak touhle optikou hodnotíte posílení třeba takové Alternativy pro Německo (AfD), která skončila v Německu druhá a okolo které se objevily informace o financování z Ruska a Číny?
Ještě nevím, jak to zamíchalo kartami, to znamená, jakým způsobem se zejména Vladimíru Putinovi dařilo dostat do Evropského parlamentu ty svoje koně, to znamená lidi, kteří budou prosazovat zastavení podpory Ukrajině.
U AfD jsme to věděli už z poměrně spolehlivých dat. Jinak já bych měla vliv dezinformací, ale i kybernetických útoků a využití umělé inteligence vyhodnocovat teď v dalších dvou a půl nebo třech měsících. To znamená, spolehlivě budu vědět, jaký vliv byl, někdy na přelomu září a října.
Česko mělo rekordní volební účast přes 36 procent, což je o dost víc než v jakýchkoliv předchozích evropských volbách. O čem to podle vás vypovídá?
Je vidět, že si Češi uvědomili, že to, co se děje v evropských institucích, v tomto případě v Evropském parlamentu, ovlivňuje jejich životy, že jejich hlas má sílu, může ovlivňovat evropské dění.
Je to dobrá zpráva, když se zvyšuje počet lidí, kteří jdou k volbám a kteří se rozhodnou spolurozhodovat. Takže mě to mile překvapilo, jakýkoliv výsledek nad 30 procent vnímám velmi pozitivně.
