Dohoda o vrácení dotace na Čapí hnízdo: stála 45 980, pro středočeský úřad je jediná svého druhu
- Dohoda s firmou Imoba o vrácení dotace za Čapí hnízdo je pro ROP Střední Čechy první. V ostatních případech, kdy úřad od příjemce získal dotaci zpátky, žádný takový dokument nepodepisoval.
- ROP Střední Čechy to vysvětluje tím, že Imoba byla jediná, kdo tento postup požadoval.
- Navíc: k vypracování textu dohody si úřad přizval i externí právníky. Smlouva o vrácení téměř padesáti milionů tak vyšla na necelých 46 tisíc korun.
„Příjemce (Imoba; pozn. red.) trvá na tom, že Farma Čapí hnízdo i příjemce řádně plnili všechny své smluvní závazky, že neporušili žádné podmínky, které byly součástí dotačních pravidel, a že Farma Čapí hnízdo naplňovala znaky malého podniku,“ píše se v šestistránkovém dokumentu, který na konci června uzavřela Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy se zmíněnou firmou Imoba z koncernu SynBiol. Ten loni premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš vložil do svěřenského fondu.
Společnost, která je nástupníkem firmy Farma Čapí hnízdo, tak vrátila téměř 50milionovou dotaci na projekt multifunkčního kongresového areálu.
K vrácení evropské finanční injekce ji úřad vyzval v polovině května.
‚Nadhodnocené položky, nejasný žadatel.‘ Posudky upozorňovaly ROP Střední Čechy na rizika farmy Čapí hnízdo
Číst článek
Dohoda o vrácení dotace, kterou úřad s Imobou uzavřel, je přitom vůbec první.
Trocha čísel: od roku 2015, kdy zákon takzvané „dobrovolné vrácení“ umožňuje, poslal středočeský úřad celkem 93 výzev. Příjemci na ně vrácením peněz reagovali v celkem 16 případech, jak zjistil server iROZHLAS.cz na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Sepsání obdobné dohody nebylo v minulosti žádným z příjemců, kterým byla zaslána výzva k vrácení části dotace, požadováno,“ vysvětluje neobvyklost takového dokumentu ředitel úřadu Kamil Munia.
Zároveň dodává, že ROP Střední Čechy požadavku společnosti vyhověl s tím, že bude „deklarovat práva a povinnosti stran, které jsou již smlouvou a právními předpisy stanoveny“.
Stejně tak úřad vyšel Imobě vstříc v otázce požadavku, že do dohody zapracuje formulaci, že ze strany Čapího hnízda nedošlo k porušení podmínek.
„Příjemce k uzavření této Dohody a k dobrovolnému vrácení dotace přistupuje vzhledem ke (1) ztrátě důvěry v možnost v dohledné době dosáhnout nezávislého posouzení předmětné věci soudem a (2) vzhledem k neobjektivnímu informování o celé kauze spojené se Smlouvou, atmosféře ve společnosti a zkreslenému zpravodajství o Vyšetřování a Zprávě OLAF, které jej dlouhodobě a vážně poškozují jak na dobré pověsti, tak na hospodářském výsledku.“
z dohody mezi ROP Střední Čechy a firmou Imoba
„Jedná se o prohlášení příjemce. V žádném případě to neznamená, že s tímto prohlášením poskytovatel dotace souhlasí,“ reaguje Munia na dotaz, zdali to není v rozporu s tím, že úřad chtěl dotaci vrátit, a tudíž k porušení podmínek musel dospět.
Výzvu k vrácení dotace poslal úřad podle jeho slov na základě „podezření, že došlo k porušení rozpočtové kázně“. „Což je rovněž uvedeno v preambuli dohody,“ doplňuje Munia.
Porušení podmínek
Smlouvu o poskytnutí dotace uzavřela firma Farma Čapí hnízdo v říjnu 2008. Šlo o dotaci ve výši 49,9 milionu korun. Zhruba to jsou údaje, které dohoda označuje za „nesporné“.
Další část šestistránkového dokumentu, pod který se nakonec podepsaly obě strany, zmiňuje ty aspekty, ve kterých se smluvní strany „neshodují“. Konkrétně v tom, zda existují důvody pro vrácení dotace.
Imoba, respektive její předchůdce Farma Čapí hnízdo, tvrdí, že „řádně splnila všechny své smluvní závazky“ a že „žádné podmínky neporušila“, neboť „naplňovala znaky malého podniku“. Dále firma tvrdí, že zpráva a šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) je „nepoužitelným důkazem ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu“ a že OLAF v průběhu vyšetřování podle Imoby porušoval základní procesní práva (viz box vlevo).
Celé znění dokumentu si můžete přečíst ZDE:
Přitom i podle ministerstva pro místní rozvoj přistupují úřady k dobrovolnému vrácení dotace v případě, že došlo k porušení podmínek původně uzavřené smlouvy o poskytnutí dotace.
„Pokud příjemce poruší méně závažnou podmínku, u níž poskytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě, příjemce může dobrovolně na výzvu poskytovatele vrátit část neoprávněně použité dotace,“ popisuje pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Veronika Vároši.
Šéf středočeského úřadu Kamil Munia dodává, že před dalšími postupy dává přednost právě dobrovolnému vrácení dotace. Pokud by Imoba peníze na základě výzvy nevrátila, následovalo by klasické daňové řízení. Vrácení dotace díky výzvě má podle Munii naopak minimální administrativní zátěž i právní náročnost.
Jeho slova potvrzuje mluvčí ministerstva Vároši. „Tento mechanismus byl zaveden pro zjednodušení systému poskytování dotací tak, aby oba subjekty následně nemusely být zatíženy celým daňovým řízením o odvodu neoprávněně použité dotace,“ uvedla.
„Společnost Imoba požadovanou část dotace vrátila, peníze jsou zpět ve veřejných rozpočtech, čímž byl účel výzvy naplněn.“
šéf ROP Střední Čechy Kamil Munia
Milionová dohoda
I přes menší byrokratickou zátěž měl ale středočeský regionální úřad s přípravou dohody výdaje, konkrétně finanční. Jak podle infozákona zjistil student Univerzity Karlovy Josef Vacek, na vypracování dokumentu s Imobou se - alespoň na straně úřadu - podílely také dvě externí advokátní kanceláře.
„Odměna za poskytnuté právní služby v souvislosti s vytvořením výše uvedené dohody zmíněným advokátním kancelářím činí 45 980 korun,“ uvedl úřad v odpovědi na Vackovu žádost, která je součástí projektu Stošestka, webu zaměřeného na zveřejňování odpovědí získaných právě podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Zdali a jakým způsobem se na dohodě – i finančně – podílela sama společnost Imoba, nechtěl její mluvčí Karel Hanzelka sdělit. „Uvedenou záležitost považujeme za uzavřenou a nebudeme ji více komentovat,“ napsal na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
CO Z DOHODY TAKÉ VYPLÝVÁ
- Vrácením dotace jsou smluvní strany vypořádány, nebudou mít proti sobě další nároky.
- Žádná ze smluvních stran nemá právo uplatňovat vůči druhé náhradu nákladů.
- Po vrácení dotace nedošlo k porušení rozpočtové kázně ze strany příjemce. „Podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů platí, že v rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátil dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně,“ doplňuje mluvčí resortu místního rozvoje Vároši.
