Výběr z médií: kuriózní případy, historie ohňostrojů v Evropě a falešné nařčení z týrání psa

Deník Právo dal dohromady letošní kuriózní případy, se kterými se setkali hasiči a policisté. Jak může dopadnout křivé obvinění z týrání zvířete, o tom píší Hospodářské noviny. Na mnoha místech po celém světě patří k silvestrovským oslavám ohňostroje. Až do devatenáctého století ale byla jejich podoba jiná než v současnosti, informuje regionální Deník. Více ve výběru z médií, který pro vás připravil Radiožurnál.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ohňostroje na Václavském náměstí.

Tradice ohňostrojů, jak je známe dnes, není v Evropě příliš dlouhá (ilustrační foto) | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Právo

Berle na stromě, spící zloděj i koza na střeše, tak zní titulek deníku Právo, který se zaměřil na kuriózní případy hasičů a policistů v letošním roce. Třeba hasiči v Rakovníku sundávali ze stromu francouzské hole, které seniorovi neznámý pachatel hodil do koruny stromu. V Brně zase policisté řešili případ, kdy muž posprejoval nejen tramvaj, ale i řidiče.

Rok 2021 do vašich uší. Silvestrovská Vinohradská 12 s ozvěnami událostí, kterými letos Česko žilo

Číst článek

Kuriózní případ měli v květnu i příbramští hasiči - ti museli vylovit z tamního rybníka koloběžky, které do vody hodila neznámá cyklistka, pravděpodobně jako trest za chování dětí. Podle tiskového mluvčího Ladislava Holomčíka ale druhý den jeli k rybníku znovu. Jednomu z chlapců se totiž zásah hasičů natolik líbil, že hodil jinou koloběžku do vody a zavolal na tísňovou linku.

Deník

K silvestrovským oslavám na mnoha místech po celém světě patří ohňostroje. V Evropě ale ve skutečnosti tato tradice není příliš dlouhá. Všímá si toho regionální Deník. Podle něj ohňostroje sice existují už přes tisíc let, až do devatenáctého století ale byla jejich podoba jiná než v současnosti.

Vůbec první rachejtle se objevily už ve druhém století před Kristem v Číně. Podle Americké asociace pyrotechniků se předpokládá, že to byly stonky bambusu, které při vhození do ohně s třeskem explodovaly. O pár stovek let později, zhruba mezi sedmým a desátým stoletím našeho letopočtu, Číňané začali do bambusových větví přidávat střelný prach. Stále to ale nebyl ohňostroj v pravém slova smyslu. Šlo hlavně o to vyvinout co největší hluk.

Koronavirus, tornádo i volby. Připomeňte si končící rok 2021 s fotoreportéry iROZHLAS.cz

Číst článek

Evropané si pak ohňostroje přivezli právě z Asie, oblíbené byly především u šlechty. Jako vůbec první panovník si v roce 1486 nechal ohňostroj na svatbě odpálit anglický král Jindřich VII. Ještě dlouho měly ale ohňostroje jen jednu oranžovou barvu. Až v roce 1830 se na nebi začaly objevovat barevné. Stalo se tak díky Italům, kteří začali míchat různé chemické směsi.

Hospodářské noviny

Hospodářské noviny popisují příběh ženy, která skončila před soudem kvůli údajné pomluvě. Na sociálních sítích sdílela fotografii utraceného psa s tím, že jde o týrané zvíře. Majitel si proto po výhrůžkách od lidí zaplatil pitvu, která ale ukázala, že zvíře nikdo netýral. Žena nejprve dostala podmíněný trest, soud ho sice následně zrušil, muž po ní ale ještě může v civilním řízení žádat omluvu nebo finanční náhradu.

Mf Dnes

Studené jaro, tornádo, ale i dostatek srážek. Uplynulý rok sice přinesl v počasí několik extrémů, statisticky se ale letošek výrazně neodchyloval. Píše to Mf Dnes. Duben a květen byly přitom neobyčejně studené měsíce. Uplynulé jaro se tak stalo nejchladnějším za posledních 32 let.

Andrea Kubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme