Český internetový obchod zkouší prodej zálohovaných PET lahví. Z 80 procent jsou vyrobeny z recyklátu
Můžou být plastové lahve v Česku zálohované? Zkouší to internetový obchod Košík.cz a společnost Mattoni. Ta připravila speciální edici lahví které jsou z 80 procent vyrobené z recyklovaného plastu. Zákazníci Košíku si budou moct vybrat, jestli si objednají balenou vodu v klasické PET lahvi nebo v této takzvané cirkulární lahvi. Za tu pak zaplatí tři koruny zálohu, podobně jako u piva.
Pro zákazníky se toho při nakupování na Košík.cz moc nezmění. Za lahve vyrobené z 80 procent z recyklovaného plastu jen budou muset zaplatit zálohu tři koruny za kus. Kurýr jim je pak spolu s ostatním zbožím přiveze až domů.
„Při dalším nákupu může zákazník lahve kurýrovi vrátit, ten mu na základě počtu lahví přičte kredity. Lahve odveze do skladu, kde je shromažďujeme a po naplnění kontejnerů se budou svážet na certifikované místo,“ vysvětluje výkonný ředitel Košík.cz Tomáš Jeřábek.
Můžou být plastové lahve v Česku zálohované? Zkouší to internetový obchod Košík.cz a společnost Mattoni.
„Odvezou se k recyklátorovi, který je rozdrtí na PET vločky. Udělá z nich regranulát a z toho se potom udělá lahev. Zase z 80 procent z recyklátu,“ doplňuje mluvčí společnosti Mattoni 1873 Andrea Brožová. Třeba v podobném projektu Infinitum, který v Norsku funguje od roku 2014 může být lahev zrecyklovaná až 50 krát.
Projekt s podtitulem Z lahve bude lahev má mimo jiné ukázat, jestli je o tento způsob vratných záloh na PET lahve mezi zákazníky zájem. Košík.cz bude nabízet vody Mattoni souběžně ve verzi v běžných PET lahvích i v této limitované edici z recyklátu.
Systém není udržitelný
Brožová ale připouští, že pokud by se zavedením plošného zálohového systému nezměnili pravidla pro nakládání s plastovým odpadem, není projekt ve stávající podobě pro Mattoni dlouhodobě výhodný.
Každý Čech loni vytřídil 63 kilogramů odpadu, nejvíc se třídilo v Královéhradeckém kraji
Číst článek
„V rámci rozšířené zodpovědnosti výrobce platíme poplatky autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která se o sběr obalů stará. Poplatky budeme platit i za tyto lahve, přestože neprojdou kontejnery na plast a nestanou se součástí tohoto systému. Legislativa nám to tak nakazuje,“ vysvětluje.
A pro změnu na logistické problémy by s rostoucím prodejem recyklovaných lahví narazil Košík.cz. „V případě, že by tento systém zůstal nezměněn, tedy že bychom lahve vybírali v tom stavu, v jakém jsou, tak objemově by to pro auta bylo zásadní. Muselo by se to změnit, abychom mohli láhve vybírat zpět už třeba sešlapané,“ dodává Jeřábek.
Podobný systém takzvané reverzní logistiky funguje například v Belgii, kdy odpad z domácností a vytříděné suroviny sváží dodávkové služby, připomíná ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.
Unijní předpisy
Většina vytříděného plastu v Česku v současnosti míří ke zpracování za hranice. Zavedení zálohového systému tak podle Jonášové může být jednou z cest jak plnit přísné limity, které pro výrobce obalových materiálů už brzy zavede Evropská unie.
Češi zaplatí víc za uložení odpadu na skládce, PET láhve zálohované nebudou
Číst článek
„V roce 2025 budou muset do obalů používat 25 procent recyklátů. Když jste výrobce a zjistíte, že už se ke svým materiálům nedostanete, nebo je musíte složitě získávat na zahraničních trzích, tak to nedává smysl. Vaším zájmem je, abyste si mohli vzít zpátky to, co uvádíte na trh,“ říká Jonášová.
Třeba ředitel nezávislého Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod ale považuje zálohy na PET lahve za zbytečné, protože nová evropská pravidla můžeme podle něj splnit vylepšením stávajícího systému třídění.
„Třeba tím, že budeme intenzifikovat sběr odpad nebo tím, že budeme dotřiďovat komunální odpad na speciálních třídících strojích,“ říká Rod.
Ze studie iniciativy Zálohujme.cz z roku 2018, na které se podílel i Institut cirkulární ekonomiky a pražské VŠCHT vyplývá, že zavedení plošného systému záloh by oproti stávajícímu způsobu nakládání s plastovým odpadem a snížilo dopad na životní prostředí o 28 procent. Návrh nové odpadové legislativy, kterou by měl v lednu začít projednávat parlament, ale se zavedením centrálně řízeného systému vratných záloh prozatím nepočítá.
