Zástupci vysokých škol by chtěli získat tři miliardy korun navíc, jsou ale připraveni i ke kompromisu, prohlásil v úterý Zima. Akademici o tom podle něj budou s politiky vyjednávat dál asi v druhé polovině srpna.

Navýšení rozpočtu vysokých škol (VŠ) je i jednou z priorit ministra školství Roberta Plagy (ANO). Celkově by chtěl prosadit růst o 2,5 miliardy korun oproti letošku, sdělila v úterý jeho mluvčí Jarmila Balážová. Letos mají vysoké školy rozpočet 24,6 miliardy Kč.

„Také současně říkám, že podstatnější než jednorázové navýšení rozpočtu pro VŠ je pro mě střednědobý výhled a každoroční nárůst minimálně o miliardu,“ uvedl ministr.

Zima už o rozpočtu na příští rok jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO). Upozornil je na to, že mzdy na vysokých školách rostou pomaleji než ve veřejné správě a rozpočet vysokých škol do loňska několik let stagnoval.

Vysoké školy se obávají odchodů svých pracovníků a ztráty konkurenceschopnosti. Podle Zimy je proto třeba, aby se rozpočet vysokých škol dál výrazněji navyšoval, a to alespoň o 2,2 až 2,4 miliardy korun.

Rektoři a další zástupci vysokých škol už dříve uvedli, že budou usilovat o růst svého rozpočtu o tři miliardy korun každoročně do roku 2021. Návrh rozpočtu na příští rok nyní počítá s navýšením o 1,8 miliardy korun oproti letošku.

„Já bych byl rád, kdyby vládní návrh, který půjde do Poslanecké sněmovny, byl někde mezi těmito hodnotami,“ uvedl Zima. „Nebyl jsem s tímto požadavkem odmítnut a bylo mi řečeno, že bude hledáno nějaké řešení a že se opět sejdeme,“ dodal.

Česko ve financování VŠ zaostává

Rozpočet vysokých škol se od roku 2014 do loňska pohyboval kolem 22 miliard Kč. Loni zástupci akademiků požadovali navýšení o 4,5 miliardy korun, zatímco ministerstvo financí ještě v srpnu navrhovalo meziroční růst o 700 milionů korun.

Nakonec se akademici pod hrozbou nátlakových akcí se zástupci vlády dohodli na zvýšení rozpočtu na letošek o tři miliardy korun. Zima v úterý uvedl, že i letos jsou vysoké školy ochotné k jednání o kompromisu. O nátlakových akcích zatím neuvažují.

Financování vysokých škol podle jejich zástupců nadále zaostává za průměrem vyspělých zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhruba o osm až devět miliard korun ročně. Zvýšení příspěvku na činnost vysokých škol by podle nich mělo jít primárně do mzdových tarifů, dále také do investic a jejich údržby.

Průměrné tarify odborných asistentů na vysokých školách se pohybují od 21 500 korun do 27 000 korun. Jejich průměrný hrubý plat byl loni podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí 41 401 korun. Průměrná mzda v Česku byla koncem loňského roku 31 646 korun. Podle dřívějších údajů Rady vysokých škol činí odměny a osobní příplatky na vysokých školách v průměru 37 procent platu. Jde o největší podíl pohyblivých složek v rámci veškeré platové a mzdové sféry v Česku.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít