Pouhé snížení počtu dnů nemocenské nemusí vždy znamenat oživení ekonomiky. Výzkumy OECD totiž ukazují, že lidé, kteří přicházejí do práce nemocní, oslabují produktivitu více než ti, kteří jsou doma.
Investice do klimatických opatření považuje Romana Jungwirth Březovská za prospěšné pro ekonomiku. Alternativou je totiž investovat do systému, který už není udržitelný.
Těžko může mít dobrou náladu společnost, která si vzájemně nevěří, kde je většina lidí přesvědčena, že na instituce není spoleh a že se je velká část jejich okolí pokouší tak či onak podfouknout.
„Veřejná správa nemůže dělat svou práci dobře, dokud všichni do zblbnutí opakují bludy o úřednících – o tom, jak jsou líní, neschopní, nic nedělají, chodí domů ve dvě a mají své jisté,“ říká odborník.
Češi příliš nevěří státní správě, vládě, politikům ani sobě navzájem. Věří místním samosprávám, policii či justici, ukázal nedávný průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
V Česku je nejhorší situace na severu republiky. Podle Učitelských listů ukončilo v Ústeckém a Karlovarském kraji, „vzdělání předčasně každé šesté dítě“.
Horší výsledky Česko vykazuje i v počtech mladých lidí, kteří nepracují ani nestudují. Naopak mají Češi oblibu v odborných středoškolských programech, které oproti jiným zemím častěji navštěvují.
V preambuli prohlášení vlády Petra Fialy se píše: „Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet a aby děti měly dobré vzdělání, které je dobře připraví na měnící se moderní svět.“ Jaká je však realita?
„Naše vlastní pravidla by nás stejně podle prognóz Národní rozpočtové rady dohnala. Na dluhovou brzdu bychom narazili někdy kolem roku 2028,“ říká Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády.
Návrh zákona počítá s postupným snižováním spotřeby ropy a zemního plynu, aniž by je zakazoval. Švýcarsko se v něm zároveň zaváže, že bude produkovat více energie z obnovitelných zdrojů.
Platy nejsou jediný způsob, jak získat do škol ty nejlepší mladé lidí a nejlepší kantory ve třídách udržet. Ale finanční motivace je podstatná a stát ji má plně ve svých rukou.
Zavedení spotřební daně navrhl už na podzim NERV s tím, že by do rozpočtu přinesla pět miliard korun ročně. Nyní se platí z piva, lihovin a šumivého vína. Proč by mělo být klasické víno výjimkou?
Kovanda si myslí, že nalézt úspory za 100 miliard korun pouze škrty a úsporami možné je. Připomíná, že ministr financí už například přišel s tím, že proškrtá desítky miliard na dotacích.
OECD ve své poslední předpovědi zmiňuje nejhorší energetickou krizi od 70. let, která vyvolá prudké zpomalení zejména evropských ekonomik. Podle Švejnara měli evropští politici více předvídat.
Hospodářský vývoj následujících let by neměl mít výrazný vliv na míru nezaměstnanosti. V příštím roce účastníci průzkumu čekají její zvýšení na 2,9 procent z letošních 2,5 procenta.
Jedním z důsledků války bylo omezení dodávek ruských fosilních paliv do Evropy a následný dramatický růst jejich ceny. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard.
Lízner připomíná, že slučování obcí bylo aplikováno už v socialistickém Československu a výsledky nebyly příliš úspěšné. „Vůbec bych tady nehovořil o socialismu. To je jiný systém,“ reaguje Münich.
Lidé šetří a bojí se utrácet, třetina dokonce přiznává, že má problém vyjít s penězi. Firmám začínají současné ceny energií činit existenční potíže. Tím, že se šetří, čeká se také pokles výroby.
Evropské země souhlasily, že zruší národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.
„Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice,“ uvedl generální tajemník OECD.