Přes 100 mrtvých a skoro 5000 nakažených. Taková je v Číně dosavadní bilance nového koronaviru. Ten se objevil i ve Francii či v Německu. V Česku se žádné z podezření nepotvrdilo, lékárny přesto potvrzují enormní poptávku po rouškách a antibakteriálních gelech. „Vzhledem ke kvalitě zdravotnictví na evropském kontinentu si myslím, že k panice není důvod,“ říká v Interview Plus Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu.

Interview Plus Praha 13:13 28. ledna 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Lékařka připouští, že rouška může snížit riziko přenosu patogenu z nemocného na zdravé, ochrana ale není stoprocentní.

Nosit by ji měly – pokud vůbec – rizikové skupiny obyvatel, jako jsou těhotné ženy, starší lidé nebo ti se sníženou imunitou a chronickým onemocněním.

Víc zabíjí ‚běžná‘ chřipka

Fabiánová upozorňuje, že na „běžnou“ chřipku jen v Česku ročně zemře přibližně 1500 lidí. „Chřipka zabíjí, není to běžné respirační onemocnění a může mít velmi závažné komplikace,“ upozorňuje.

Proti chřipce sice existuje vakcína, proočkovanost je ale v tuzemsku velmi nízká. Lidé si prý na chřipku zvykli a berou ji jako běžné onemocnění.

Způsob šíření nového onemocnění zatím není potvrzený. U jiných koronavirů ale platí, že se nejčastěji přenáší kapénkami a čerstvě potřísněnými kontaminovanými předměty.

SARS se navíc přenášel i fekálně-orálním přenosem, tedy kontaminovanýma rukama. „Platí mýt si ruce a dbát na hygienu,“ zdůrazňuje Fabiánová.

2019-nCoV, který v posledních týdnech zneklidňuje svět, by totiž mohl mít podobné způsoby přenosu. „Víme, že má ze 65 % podobnou strukturu jako SARS a z 95 % s takzvaným netopýřím koronavirem,“ dodává.

Wuchanský koronavirus a jeho příznaky, šíření a léčba. Jak s nebezpečnou nemocí bojovat?

Číst článek

Lékařka neočekává, že by nový koronavirus vymizel sám od sebe. Jeho předpokládaným zdrojem je totiž nějaké zvíře, s nímž lidé přicházejí do čím dál užšího kontaktu. A v Číně se využívá široká škála divokých zvířat – ať už v tradiční medicíně, nebo k jídlu.

V případě SARS se lidé zřejmě nakazili od cibetek a psíků mývalovitých, původním zdrojem pak mohli být netopýři nebo kaloni. Ti zřejmě jsou i za koronavirem MERS, který na člověka přenesli velbloudi.

Kdy se podaří přijít s vakcínou? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.

Michael Rozsypal, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít