Putinův nástroj pro obcházení sankcí se ocitá pod drobnohledem Západu. Co je ruská stínová flotila?
Stovky dosluhujících tankerů brázdí moře bez odpovídajícího pojištění i dokumentů, pro režim Vladimira Putina ale představují klíčový prostředek, jak obcházet sankce namířené proti ruskému obchodu s ropou. Na takzvanou ruskou stínovou flotilu upíná Západ stále intenzivnější pozornost, a to nejen kvůli obcházení sankcí. Zastaralé tankery představují riziko také pro životní prostředí a bezpečnost.
Od samého počátku války na Ukrajině se západní státy snaží najít cesty, jak odříznout ruskou válečnou mašinerii od finančních zdrojů. Cílí přitom na ruskou energetiku.
Přes 60 ruských tankerů zakotvilo na moři s miliony barelů ropy. Je to důsledek amerických sankcí
Číst článek
Koncem roku 2022 se Evropská unie spolu se skupinou zemí G7 rozhodla stanovit cenový strop ve výši 60 dolarů za barel ropy. Pokud je cena vyšší, západní společnosti nesmí ruskou ropu přepravovat ani pojišťovat její dopravu tankery. Režim Vladimira Putina se ze všech sil snaží tato opatření obcházet. K tomu začal ve velkém využívat takzvanou stínovou flotilu starších tankerů, kterými převáží ropu do odběratelských zemí – především do Číny a Indie, které patří mezi největší dovozce.
Poté, co Spojené státy ještě v čele s prezidentem Joem Bidenem začátkem ledna zavedly nové sankce na 183 lodí ruské stínové flotily, zakotvila většina těchto tankerů v Baltském moři či v přístavech na Dálném východě a s nimi i miliony barelů ropy. Po zavedení nejnovějších sankcí se začaly i Čína a Indie obávat pouštět tyto lodě do svých přístavů, cesta k financování válečných aktivit na Ukrajině se tak Rusku znovu zkomplikovala.
Co víme o ruské stínové flotile, ukazuje přehled otázek a odpovědí.
Co je stínová flotila?
Ruská stínová flotila zahrnuje podle odhadů zhruba 600 ruských plavidel. Tyto lodě často mění názvy a vyplouvají pod vlajkami jiných zemí, například Panamy nebo Gabonu. Lodě mívají složitou vlastnickou strukturu, aby mohly lépe obcházet sankce a vyhnout se tak cenovému stropu 60 dolarů za barel.
„Stínová flotila je vynález Severokorejců a Venezuelanů a částečně i Íránců, čili netýká se jen Ruska. Jsou to lodě, které plují pod vlajkami států, jako je Panama a podobných zemí, které jsou vlažné, co se kontroly týče. Tváří se, že patří těmto zemím, nakládají často sankční zboží, vypínají transpondéry, aby nebylo vidět, kam plují, a za to si říkají o peníze,“ popisuje pro iROZHLAS.cz odborník z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Karel Svoboda.
„Ruská flotila je specifická v tom, že ji v roce 2022 nakupoval (největší ruský lodní dopravce) Sovkomflot. Samozřejmě je nakupovali už dřív, ale v roce 2022 to výrazně zesílili. Tyto lodě pak Sovkomflot předal různým společnostem, které založil v Dubaji. To jsou společnosti, kterých v jedné kanceláři sídlí desítky a ve chvíli, kdy je na ně uvalená sankce, zavřou krám, přejmenují se a tváří se jako nová společnost,“ vysvětluje.
Jak Rusku pomáhá obcházet sankce?
Charakteristickým rysem tankerů ze stínové flotily je také pochybné pojištění těchto plavidel. Taková pojištění neodpovídají pravidlům Mezinárodní námořní organizace (IMO), což je specializovaná agentura OSN, která je odpovědná za regulaci světové vodní dopravy. Jak upozorňuje agentura AP, odpovídající pojištění tradičně poskytuje síť průmyslových pojistitelů se sídly v západních zemích, které ale od zavedení sankcí v roce 2022 nesmí poskytovat své služby lodím, které převáží ropu mimo stanovený cenový strop 60 dolarů za barel.
Britové dva dny sledovali ruskou špionážní loď ve svých vodách. Bojí se o podmořskou infrastrukturu
Číst článek
Rusko se tak snaží sankce obcházet tím, že lodě stínové flotily pojišťuje u pochybných, nezápadních společností. To je problém i kvůli tomu, že se průměrné stáří plavidel stínové flotily pohybuje kolem 18 let, uvádí agentura AP. Lodě se tak blíží konci své životnosti a jsou náchylnější k nehodám.
„Do stínové flotily se nakupují lodě starší 15 let. Důvodem je, že takovou loď 15 let splácíte jako klasický leasing, a když ji splatíte, odepíšete ji a prodáte jinam, protože životnost těchto lodí není vysoká. Po 15 letech je sice loď schopná plout, ale nese to s sebou poruchy. Lodě proto přesluhují a z toho plynou různé nehody. Lodě přitom nejsou pojištěné společnostmi v rámci IMO. A pokud lodě nejsou pojištěné podle tohoto standardu, pojištění je nekvalitní a nekryje případné škody,“ podotýká Svoboda.
Díky stínové flotile je však Rusko schopné obejít sankce z roku 2022, které na ruskou ropu zavedly cenový strop s cílem snížit ruské příjmy potřebné pro financování války na Ukrajině.
24:35
Analytik: Evropa za jednacím stolem sedět nebude. O míru na Ukrajině budou rozhodovat Trump a Putin
Číst článek
„Vypadá to tak, že loď naloží ropu, třeba ji na moři přečerpá do jiné lodi a s tím se změní i papíry. I z ruské strany totiž funguje zákaz obchodovat se společnostmi, které dodržují tento cenový strop. Naloží to tedy na loď, vypnou transpondéry a přečerpává se to na další lodě. To je výhodné především pro prostředníky, kteří z toho mají obrovské peníze. Pro Rusko to znamená náklady, ale Rusové se samozřejmě zajímají hlavně o to, aby mohli vyvážet svoji ropu dráž,“ vysvětluje odborník na Rusko.
Takové lodě pak směřují především do Indie a Číny, které jsou i po zavedení sankcí z roku 2022 největšími dovozci ruské ropy. „Dominantně to jde do Indie. Problém je to, že zákazníků, kteří by byli schopní odebírat objemy adekvátní tomu, co Rusko potřebuje vyvážet, zase tolik není. Proto to jde dominantně do Indie, kde má (ruská státní ropná společnost) Rosněft rafinerii, kterou z části vlastní,“ říká Svoboda s tím, že všechny tyto peripetie Rusku zvyšují náklady. Není ale jasné, jak vysoké tyto náklady jsou, protože Moskva skrývá čísla související jak s těžbou ropy, tak i s vývozem či zahraničním obchodem.
„Cena se ale stále pohybuje nad 60 dolary za barel a pro Rusy každý dolar dobrý,“ podotýká odborník z Katedry ruských a východoevropských studií FSV UK.
Proč může být flotila rizikem?
Ruská stínová flotila představuje i další nebezpečí, než je možnost obcházení sankcí a s tím spojené získávání zdrojů pro financování ruské válečné mašinerie. Dosluhující tankery ve špatném technickém stavu jsou rizikem pro životní prostředí, zejména pokud nejsou řádně udržované.
Mazut z tankerů v Černém moři znečistil až 200 000 tun půdy. Skvrna způsobila i úhyn delfínů
Číst článek
Tyto obavy vzrostly zejména po prosincovém ztroskotání ruských tankerů v oblasti Černého a Azovského moře. V Kerčském průlivu, kudy vede hlavní námořní trasa pro vývoz ruské ropy a obilí, bouře v polovině prosince poškodila více než 50 let stará plavidla Volgoněfť 212 a Volgoněfť 239. První se v průlivu rozlomilo a druhé najelo na mělčinu. Obě plavidla dohromady převážela asi 9200 tun ropných produktů a způsobila jednu z největších ekologických katastrof v Černém moři.
Nebezpečí, které plavidla ruské stínové flotily představují, ukázal také případ tankeru Eventin s desítkami tisíc tun ropy na palubě. Tanker dlouhý 274 metrů se na začátku ledna potýkal s technickými problémy a následně ho postihl kompletní výpadek systémů, takže zůstal na volném moři zcela neovladatelný. Plavidlo, které figuruje na seznamu lodí ruské stínové flotily sestaveném organizací Greenpeace, nakonec museli zajistit záchranáři, kteří ho s pomocí tažných lodí dopravili k německé Rujáně.
Ozývají se také varování, že Rusko stínovou flotilu využívá kromě dalšího i pro sabotážní akce v Baltském moři, kde bylo v poslední době poškozeno několik podmořských kabelů.
Posádka Eagle S měla v plánu poškodit další kabely. Hrozilo bezprostřední nebezpečí, uvedl vyšetřující Lohi
Číst článek
„Nejen že se tyto staré a nebezpečné lodě plaví po baltských vodách, zapojují se také do hybridní války a sabotáže,“ varuje think-tank Centrum pro analýzu evropské politiky (CEPA), podle kterého tato plavidla představují „značné riziko“ pro námořní bezpečnost. CEPA přitom upozorňuje, že přibližně 50 procent vývozu ropy, ke kterému jsou využívaná plavidla stínové flotily, prochází právě přes Baltské moře, což z regionu činí ožehavé místo.
Tyto incidenty jsou spojovány s Ruskem a nebylo tomu jinak ani v případě ropného tankeru Eagle S, který koncem prosince zadržela finská policie. Učinila tak s podezřením, že plavidlo poškodilo finsko-estonské elektrické vedení Estlink 2 a čtyři telekomunikační kabely tím, že táhlo kotvu po mořském dně.
„Budeme nadále podnikat kroky proti ruské stínové flotile, včetně sankcí, které už byly zavedeny, a dalších, které by mohly následovat, a to i proti konkrétním lodím a rejdařským společnostem, které představují také hrozbu pro životní prostředí,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz po lednovém summitu baltské části NATO a EU, na kterém se zástupci těchto států dohodli na posílení monitoringu v Baltském moři. Ten má mimo jiné zahrnovat i kontrolu, zda jsou lodě řádně pojištěny.
Jaké západní sankce se na flotilu vztahují?
Ruská stínová flotila se v poslední době dostává do stále intenzivnější pozornosti Západu, který na konkrétní lodě uvaluje nové sankce. Podle think-tanku Atlantic Council se v tomto směru ujímají vedení především Spojené státy, ale ani Evropská unie nezůstává pozadu. Do začátku loňského července USA spolu s Velkou Británií a EU dohromady uvalily sankce na více než 50 tankerů přepravujících ruskou ropu a ve svém úsilí dál pokračují.
Británie uvalí obří sankce na ruskou ‚stínovou flotilu‘. Převáží ropu a ropné produkty
Číst článek
„Sankce jsou zaváděny proti konkrétním tankerům, což Rusové řeší tím, že tanker přejmenují, vymění posádku nebo něco podobného. To s sebou ale nese nebezpečí, že posádka nebude příliš zkušená,“ upozorňuje Svoboda, podle kterého strop 60 dolarů za barel do určité míry splnil svůj účel a omezil ruské příjmy, s rozvojem stínové flotily ale postupně přestával fungovat.
Proto se aktuální sankce stále častěji zaměřují právě na stínovou flotilu, na kterou míří i sankce uvalené Spojenými státy 10. ledna, tedy ještě v době končícího mandátu Joea Bidena. Poslední kolo amerických sankcí dopadlo na velké ruské ropné společnosti Gazpromněfť a Surgutněftěgaz, stejně jako na 183 plavidel včetně takzvané stínové flotily.
„Poslední sankce byly specifické v tom, že se týkaly obrovského objemu těchto lodí. Doposud byla sankce cenového stropu konstruovaná tak, že bylo zakázáno poskytnout pojištění či přepravu. Pokud to uděláte, padáte pod sankce, nesmí s vámi nikdo obchodovat a máte malér. Ale sankce vůči lodím znamená, že loď nesmí vůbec připlout do přístavu, nesmí proplout vašimi vodami a tak dále. Jsou kvalitativně jiné v tom, že neomezují už jen to, kolik za to Rusko dostane, ale i celkový objem. To je velká změna,“ říká Svoboda.
„Cenový strop znamenal, že ruská ropa bude proudit na trhy, ale Rusové z ní budou mít výrazně méně. Idea byla taková, že pokud ropa nezůstane na trhu, ceny vzletí nahoru a bude problém. To s touto sankcí spadlo. Najednou bylo sankcionováno asi 180 lodí a už to jde přímo proti objemu Ruskem vyvážené ropy. Sankce byla uvalena nejen na lodě, které už fungují, ale také na lodě, které Rusko staví. A bude otázkou, jak moc budou sankce dodržované. I s pojištěním byl velký problém, protože musíte dohledávat, jestli pojišťovna reálně existuje, jestli má zajištění a tak dále. Bylo to extrémně náročné a uvidíme, jak na to bude reagovat Donald Trump. Zdá se, že aparát, který tohle zajišťoval, bude redukovat,“ odhaduje.
Jsou sankce pro Rusko bolestivé?
Po uvalení nejnovějších amerických sankcí musely desítky tankerů se sankcionovanou ruskou ropou zakotvit a největší zákazníci Moskvy v čele s Čínou a Indií nyní hledají nové barely ropy, zatímco přepravní sazby prudce vrostly.
Více než 180 lodí, které se ocitly pod americkými sankcemi, přitom představuje zhruba deset procent všech ropných tankerů na světě. Podle agentury AP tak Spojené státy, Británie a Evropská unie dosud uvalily sankce na přibližně 270 plavidel, o kterých se domnívají, že patří k takzvané stínové flotile a obchodují s ruskou ropou v rozporu se stanoveným stropem.
Pokud by přitom země americké sankce nerespektovaly, riskovaly by odtržení od dolarového trhu. „Nevím, jak přesně je sankce konstruovaná, ale už jen to, že by nemohli obchodovat s dolarem, nemohli by ukládat své rezervy do dolaru, je pro ně velká sankce. Rupií je po světě sice mnoho, ale není to měna, do které byste si chtěli ukládat svoje rezervy, protože rupii nesměníte. Čínské jüany sice směníte, ale je to velmi omezené,“ vysvětluje Svoboda.
Odborník přitom podotýká, že pokud by Rusko nemohlo vyvážet ropu do Číny a Indie jakožto hlavních odběratelů, znamenalo by to pro Moskvu velký problém. Výnosy z prodeje ropy a plynu totiž pro ruský státní rozpočet znamenají příjmy ve výši více než jedenácti bilionů rublů ročně.
„I kdybych počítal s tím, že plynárenství nevypadne, Rusku by z rozpočtu vypadlo třeba sedm a tři čtvrtě bilionu rublů a to by byla obrovská díra, protože tolik peněz ve fondu národního bohatství nemají. Čili byl by to velký problém, ale nikdy to tak nebude, protože část těchto příjmů z ropy a zemního plynu je generovaná samotným Ruskem, kde to nikdy nespadne na nulu. Samozřejmě by to ale byla velká nepříjemnost a mohlo by to ohrozit stabilitu ruského státního rozpočtu. Záměrně nemluvím o tom, že by to zastavilo válku, protože bohužel musím konstatovat, že sankce samy o sobě válku nezastaví. Je to ale nátlakový prostředek,“ upozorňuje analytik.
14:43
Nepřipravenost, neochota Ruska i Trumpův tlak na čas. Jednáním o míru na Ukrajině hrozí kolaps
Číst článek
V to nicméně doufá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého nejnovější americké sankce zasadí Moskvě „silný úder“. „Čím méně příjmů z ropy Rusko bude mít, tím dříve se obnoví mír,“ komentoval Zelenskyj americké sankce ohlášené 10. ledna.
Otázkou zůstává, jak se k nim postaví nový americký prezident Donald Trump. Sankce mají začít oficiálně platit od 12. března, na kdy také Indie stanovila poslední možnost vpouštět do svých přístavů lodě, které byly naložené ještě před 10. lednem.
„Donutit Rusko k míru bude velký problém. Z tohoto důvodu si nemyslím, že Donald Trump bude se zrušením těchto sankcí extra spěchat. Jsou pro něj dokonce výhodné, protože místo mohou zabrat američtí těžaři,“ říká Svoboda s tím, že pro Rusko to představuje problém nejen proto, že by to znamenalo omezení příjmů z prodeje ropy a plynu.
„Na to jsou navíc navázané chemičky, další a další provozy. Ve chvíli, kdy vám to padne, máte obrovský problém a vzniká nezaměstnanost, nemůžete dotovat, vyplácet důchody a podobně. To je ale dvacet kroků dopředu a myslím, že to v tuhle chvíli nehrozí. Myslím, že si Rusko zase najde způsob, jak to obejít. Je to standardní hra na kočku a myš,“ uzavírá.
