Za nápis na mikině roční vyšetřování. Bylo příliš intenzivní, mělo skončit dříve, shodují se experti
- Vyrazila na demonstraci na podporu Palestiny v mikině s nápisem, který mohl odkazovat na vraždu jedenácti izraelských sportovců. A proto ji začali prověřovat policisté s podezřením na podporu a propagaci terorismu.
- Jak ukázalo vyšetřování, žena kontext nápisu neznala. Policisté dál vyslýchali její okolí, žádali o domovní prohlídky, prověřovali záznamy a analyzovali zabavenou elektroniku a bankovní účty.
- Podle člena prezidia Unie obhájců Tomáše Gřivny byli přitom policisté od počátku v důkazní nouzi a měli vyšetřování už na podzim odložit. Intenzita vyšetřování není obvyklá ani podle experta na extremismus Jana Charváta.
Bylo 1. listopadu 2023 a na Václavském náměstí se sešla skupina demonstrantů s palestinskými vlajkami a transparenty. Chtěli protestovat proti válce v Pásmu Gazy a za její ukončení. Mezi nimi i žena v bílé mikině s nápisem „1972 Olympics“, která byla v rámci demonstrace velmi aktivní. Šla v čele průvodu a držela transparent vyzývající k ukončení konfliktu.
Mnichovský masakr
Mnichovský masakr je spojení, které se používá pro únos a vraždu jedenácti izraelských sportovců a členů výpravy v průběhu mnichovské olympiády. Únos provedli 5. září 1972 palestinští teroristé ze skupiny Černé září. Kromě Izraelců nepřežil útok také jeden západoněmecký policista a pět z osmi teroristů.
I proto upoutala pozornost zpravodajských fotografů, její fotografie se dostaly na sociální sítě, kde vyvolaly silnou vlnu kritiky. Nápis na její mikině totiž v kontextu demonstrace mohl naznačovat, že žena záměrně odkazuje na masakr izraelských sportovců, kterého se dopustili palestinští teroristé z uskupení Černé září na mnichovské olympiádě v roce 1972.
Případem se dva dny na to začali zabývat kriminalisté, kteří ženu nejprve obvinili z přečinu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Na základě tohoto paragrafu si pak vyžádali její mikinu a o pět dní později musela podat kriminalistům k případu také vysvětlení.
Žena vypověděla, že možný výklad nápisu v kontextu propalestinské demonstrace neznala. Podle ní šlo o halloweenský kostým odkazující na Miss Trunchbull z filmu Matilda, který si vyrobila na večírek, jež proběhl dva dny před demonstrací. Na ni si mikinu údajně vzala proto, aby si při manipulaci s umělou krví, kterou demonstrantům symbolicky organizátoři protestu rozdávali, nezničila své běžné oblečení.
Podobně měla vysvětlit dříve situaci i organizátorce demonstrace, která podávala vysvětlení na policii 15. ledna. V ten samý den policisté přesto překvalifikovali celý případ na mnohem přísnější zločin podpory a propagace terorismu. Tím se kauza dostala pod Vrchní státní zastupitelství a policisté začali vyšetřování stupňovat.
Zbraně a střelivo?
Podle člena prezidia Unie obhájců Tomáše Gřivny se mohli policisté rozhodnout k přísnější kvalifikaci trestného činu proto, že se podle něj dostali do důkazní nouze. A potřebovali využít i další prostředky, kterými by mohli nějaké důkazy, které by o trestné činnosti ženy svědčily, získat.
„U původní kvalifikace je velmi nízká trestní sazba, která sama o sobě může být problematická z důvodu závažnosti třeba pro nařizování domovní prohlídky nebo eventuálního vzetí do vazby. Při původní kvalifikaci by to nebylo možné,“ vysvětluje advokát s tím, že nová kvalifikace dala policistům do ruky další vyšetřovací nástroje.
„Popravdě mne intenzita vyšetřování popsaná v článku dost překvapila, domnvám se, že to není obvkylé – pokud mohu posoudit z informací týkajících se jiných případů spojených s politickým extremismem.“
Jan Charvát (odborník na extremismus)
Právě návrh na domovní prohlídku byl dalším krokem, který policisté při prověřování loni na začátku dubna využili. V žádosti vysvětlovali, že jednání demonstrantky není možné vnímat jako „exces“, protože má vazbu na osobu z „krajně levicového hnutí“ a že by se jí úmysl mohl prokázat díky důkazům, které může mít ve svém bytě. „Mohou v zásadě utvořit řetězec, který prokáže subjektivní stránky prověřované,“ slibovali si policisté.
V usnesení, které iROZHLAS.cz minulý týden zveřejnil, policisté píšou, že by se mělo jednat o letáky, časopisy, bannery, písemnosti a další materiály odkazující k teroristickým a extremistickým skupinám. Dokonce podle usnesení předpokládali, že najdou v bytě a restauraci partnera demonstrantky „zbraně a střelivo“.
„Pokud se týče vámi uváděných zbraní a střeliva, tyto závěry policejního orgánu jsem do svého podnětu na vydání domovní prohlídky nepřevzal, blíže se k tomuto nebudu vyjadřovat,“ podotkl žalobce Martin Bílý, který žádost o domovní prohlídku na Obvodní soud pro Prahu 1 podával. „Pro úplnost však lze uvést, že domovní prohlídka realizována nebyla, neboť před její realizací odpadly důvody k jejímu provedení,“ doplnil.
‚Neobvykle intenzivní‘
Proč důvody odpadly? Soudce schválil domovní prohlídku až 30. dubna, o týden dříve ale policisté demonstrantce zabavili mobil a počítač a začali data z nich zkoumat pomocí analytického softwaru. Jak iROZHLAS.cz popsal, zjistili, že žena si začala heslo „1972 Olympics“ poprvé hledat až po demonstraci. Teprve v té době měla zjistit jeho význam, čímž se potvrdila podle Bílého její výpověď. Současně policisté v mobilu ani počítači nenašli nic závadného.
„Provedeným trestním řízením bylo rozptýleno, respektive vyvráceno podezření z trestného činu, pro které bylo zahájeno trestní řízení. V tomto případě se tak stalo až po vyhodnocení vydané výpočetní techniky, když bylo zjištěno, že nelze nadále dovozovat subjektivní stránku trestného činu (úmysl ženy – pozn. red.),“ popisuje Bílý s ujištěním, že přístup policistů nebyl excesivní, ale odpovídal trestní kvalifikaci.
S tím ale nesouhlasí advokát Gřivna, podle kterého měli být policisté zdrženlivější. A ukončit vyšetřování mnohem dříve.
Kauza propalestinské demonstrantky: nepodporovala terorismus, mikina byla pouze kostým, píše policie
Číst článek
„Po podání vysvětlení a provedení dalších důkazů, které měli policisté k dispozici, se nepotvrzovala vyšetřovací verze, že jde o podporu a propagaci terorismu. To podezření mělo sílit, a ne být zeslabováno. Z toho usnesení čtu, že co policisté udělali, vedlo k zeslabení jejich hypotézy. Takže si slibovali, že když ženě projdou počítač, data, že by tam mohli něco objevit. Stejně vnímám i ten návrh na domovní prohlídku, což je silný zásah do domovní svobody,“ vysvětluje, proč si myslí, že mělo vyšetřování skončit dříve.
Jako „neobvyklou“ hodnotí intenzitu vyšetřování odborník na extremismus Jan Charvát. Podle něj se symbolika olympiády v roce 1972 vůbec v kánonu levicového či islamistického extremismu nevyskytuje. „Nejde o podobnou ‚šifru‘ jako v případě neonacistického 14/88,“ konstatuje s tím, že podobně důkladné vyšetřování případů politického extremismu v Česku nebývá.
Usuzuje, že by mohlo jít o důsledek dlouhodobé snahy úřadů srovnávat krajně pravicový a krajně levicový extremismus na stejnou úroveň, což ale z jeho pohledu není možné. Jde totiž o zcela odlišné záležitosti, což dokazují i vnější projevy obou extrémů. „Po roce 1990 máme zhruba třicet vražd ze strany krajní pravice a žádnou ze strany krajní levice,“ vysvětluje rozdíl, proč z jeho názoru není možné k oběma ideologiím automaticky přistupovat stejně.
Přečtěte si celé policejní usnesení o odložení kauzy:
