„Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl neudělit původně plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka Pavlovi Rychetskému, vzhledem k tomu, že poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně,“ uvedl mluvčí Ovčáček.

O udělení řádu Rychetskému Zeman informoval loni 28. října. Seznam vyznamenaných Hrad zveřejnil na svém webu. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy 28. října.

Podle bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta ale byl Rychetský na určitou dobu nositelem řádu, a to i přesto, že se slavnostní ceremoniál na Pražském hradě nekonal. Předání je důležité z hlediska obřadnosti, jde ale pouze o technikálii, upozornil. Podstatné podle Forejta je, že byl udělen v takzvaném Řádovém dni, které jsou 1. ledna a 28. října.

„Pokud v jednom z těchto dvou dnů prezident udělí buď Řád Bílého lva, nebo Tomáše Garrigua Masaryka, tak to zůstává platné k tomu dni i zpětně. Jinými slovy, Pavel Rychetský je první v novodobých dějinách, ne-li od vzniku řádu ve dvacátých letech, u kterého se bude psát: Byl nositelem řádu od 28. října 2020 do dnešního dne,“ uvedl pro Radiožurnál Forejt.

Ještě před zveřejněním jmen vyznamenaných totiž prezident musí podepsat jejich jmenný seznam. Ten pak kromě něj podepisuje i premiér. Ve chvíli kdy Hrad seznam zveřejní, je to podle Forejta úplně stejné, jako by si vyznamenání oceněné osobnosti fyzicky převzali.

„Řádové stanovy sice nevyjmenovávají výčet prohřešků, za které by hrozilo odnětí řádu, ale myšlenka, že by byl odňat svévolným rozhodnutím z důvodu nálady je něco, co k tomu nepatří. Může být odňat například z důvodu spáchání trestného činu, vážného přestupku, morálního pochybení a tak dále. Ale takhle se z toho stává hračka politikaření a politických hrátek, a to je velmi špatně,“ doplnil Forejt.

Ústavní soud minulý týden zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Ze zákona odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.

Zeman ještě před rozhodnutím soudu před zásahem do volebního zákona varoval. Ústavnímu soudu napsal dopis, ve kterém upozornil na to, že už v prosinci rozhodl o vyhlášení termínu voleb. Zásah do probíhajícího volebního procesu proto považoval za ústavně nezodpovědný, protože už začala volební kampaň a organizace voleb.

Zároveň podotkl, že zrušení části volebního zákona může znamenat destabilizaci ústavního systému Česka. Politici nyní musejí v krátké době nalézt shodu nad novým zněním zákona, a to ve sněmovně i v Senátu.

Prezident varoval před tím, že pokud by se například poslanci a senátoři neshodli na uspořádání volebních krajů, nemohly by se včas konat volby do sněmovny. Noví poslanci by tak nemohli nahradit ty dosavadní.

Senát by v takové situaci bez sněmovny novelu volebního zákona přijmout nemohl. Zároveň by podle Zemana nebyla vláda povinna podat demisi, protože by se neuskutečnila ustavující schůze nové Sněmovny.

Kryštof Šimek, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít