Zlomový summit pro obranu Česka a jeho spojenců. Podpoříme výdaje až na 5 procent HDP, zní z Prahy
Za necelé dva týdny začíná nejdůležitější summit Severoatlantické aliance za dlouhou dobu. Má se tam přepisovat základní pravidlo pro členské státy, jež jim ukládá povinnost vynakládat na obranu dvě procenta HDP. Vrcholné jednání spojenců má stanovit výdaje na obranu a související položky na pět procent HDP. Server iROZHLAS.cz má k dispozici vládní dokument, podle kterého česká delegace návrh podpoří.
„Kdybyste se mě zeptali, jaké projekty nás čekají v těch následujících letech, tak vám odpovím, že to je nákup tanků,“ uvedla po jednání vlády 5. března ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tehdy kabinet Petra Fialy (ODS) schválil, že Česko zvýší náklady na obranu do roku 2030 na tři procenta HDP.
Od vojína po šéfa armády. Černochová přinesla na vládu návrh na zvýšení platů, jde o více než miliardu
Číst článek
Ambice Aliance jsou v delším časovém horizontu ještě vyšší. Reagují hlavně na opakované výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Evropa za svou bezpečnost v době konfrontace s Ruskem vedoucím už čtvrtým rokem útočnou válku proti Ukrajině převzala větší odpovědnost.
Stvrdit změnu základního pravidla pro obranyschopnost aliance 32 států má summit, jenž proběhne 23. až 25. června v nizozemském Haagu. Jde o nejvyšší jednání NATO. Českou delegaci povede prezident Petr Pavel. Redakce iROZHLAS.cz má k dispozici vládní dokument, z něhož plynou výchozí pozice zástupců Česka pro účast na summitu.
Závazky do roku 2032
„Česká republika podporuje navyšování obranných výdajů s cílem zajistit obranyschopnost Aliance vůči současným i budoucím hrozbám a dosáhnout spravedlivějšího sdílení břemene mezi spojenci. Česká republika je připravena zavázat se k postupnému nárůstu šířeji definovaných obranných výdajů až na 5 procent HDP,“ uvádí materiál. Příští týden ho projedná vláda Petra Fialy (ODS), už nyní má podporu hlavních hráčů: úřadu vlády a ministerstev financí a obrany.
12:14
Spojenci NATO včetně Česka míří k závazku 5 procent HDP na obranu, říká Jireš z ministerstva obrany
Číst článek
Proměna klíčové zásady pro spojence se bude dít ve dvou krocích. V první řadě se mají zvednout přímé náklady na obranu ze dvou na 3,5 procenta. Ty zahrnují nákupy zbraní, munice a vojenské techniky. Ve druhém kroku se pak má požadovaných pěti procent dosáhnout navýšením výdajů s obranou spojených.
„Do souvisejících nákladů by se měla započítávat kyberbezpečnost, energetická infrastruktura, dopravní infrastruktura či podpora produkčních kapacit obranného průmyslu,“ popsal pro iROZHLAS.cz vrchní ředitel obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.
Společným znakem souvisejících nákladů je, že přispějí k celkové obranyschopnosti členských států. Celkem jde o sedm oblastí. Jejich přesná definice se v Alianci stále diskutuje, shoda se očekává ještě před summitem. Na vrcholném jednání se pak už „jen“ schválí. Metu pěti procent mají státy NATO splnit do roku 2032.
Nové vojenské schopnosti
Zásady České delegace
Vládní materiál zahrnuje dvanáct zásad, z nichž má výprava České republiky na summitu vycházet. Redakce vybírá některé z nich.
- ČR vnímá Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor, a to i v dlouhodobém horizontu.
- ČR má zájem na tom, aby NATO potvrdilo svůj závazek k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, a to i v případě dosažení příměří/míru.
- ČR podporuje úsilí o vybudování silnějšího a inovativnějšího obranného průmyslu, který by zajistil kriticky potřebné schopnosti, jakými jsou protivzdušná
a protiraketová obrana, vesmírné schopnosti nebo bojové systémy pozemních sil. - ČR je znepokojena působením Číny proti bezpečnostním zájmům spojenců, a to jak podporou, kterou podobně jako KLDR nebo Írán poskytuje ruské agresi proti Ukrajině.
- ČR jednoznačně podporuje zintenzivnění vztahů NATO s demokratickými zeměmi Indo-Pacifiku: Japonskem, Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem.
První týden v červnu proběhlo zasedání ministrů obrany aliančních států. O popisovaném zvýšení výdajů neformálně diskutovali, především ale schválili novou podobu vojenských schopností. Velmi zjednodušeně řečeno jakou výzbroj a za kolik peněz mají spojenci mít, aby dokázali eliminovat nepřátelské hrozby, především z Ruska.
„Lze předpokládat, že v zásadě naprostá většina evropských zemí, aby dokázaly naplnit schopnosti, k nimž se na ministeriádě dobrovolně zavázaly, bude stejně potřebovat zvednout výdaje na zmíněnou úroveň 3,5 procenta. Platí to i pro Českou republiku, není to číslo vycucané z prstu,“ podotkl k tomu vrchní ředitel Jireš.
Zajištění nově schválených kapacit pro Česko si v příštích deseti letech vyžádá stovky miliard korun nad rámec nyní platných dvou procent výdajů HDP. Půjde zejména o výstavbu schopností pozemních sil, protivzdušné a protiraketové obrany, systémů velení a řízení a logistických možností. Součástí bude i budování těžké brigády, jak stojí v úvodu tohoto textu.
Tuzemské náklady na obranu, jak je schválil Fialův kabinet v březnu, by v nejbližší době měly vypadat následovně: příští rok 188 miliard korun a roku 2027 215 miliard. „Je to zvýšení, které považujeme za to minimálně nutné. Je to důležité pro naši bezpečnost a je to také příležitost pro českou ekonomiku, pro náš výzkum a inovace,“ uvedl tehdy premiér.
Posun břemene obrany
Česká delegace na summit v Haagu se bude skládat ze zhruba 40 lidí. Jak potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Filip Platoš, budou ji tvořit zástupci Úřadu vlády, ministerstva zahraničních věcí a ministerstva obrany. „Za Kancelář prezidenta republiky se účastní zástupci zahraničního odboru, protokolu a odboru komunikace,“ podotkl Platoš.
Čína je odpovědná za útok na síť ministerstva, oznámil Lipavský. Za Česko se postavily NATO i EU
Číst článek
Za Černínský palác vyjedou do Haagu ministr Jan Lipavský (nestr.), vrchní ředitelka bezpečnostní sekce Veronika Stromšíková, ředitel odboru bezpečnostní politiky Radek Šedivý a vedoucí oddělení strategiciké komunikace Nikola Nekvindová. Podle ministra zahraničí má být summit milníkem na cestě k silnějšímu a spravedlivějšímu NATO.
„Česká diplomacie prosazovala i přítomnost Ukrajiny na summitu, a proto jsem rád, že budu s dalšími ministry zahraničí zasedat s Andrijem Sybihou (šéf ukrajinské diplomacie – pozn. red.) ve formátu Rada NATO–Ukrajina,“ sdělil redakci Lipavský.
„Rovnice je jednoduchá. Čím silnější bude Ukrajina, tím menší hrozbou pro nás bude Rusko,“ dodala pro iROZHLAS.cz ředitelka Stromšíková.
Obranu budou reprezentovat ministryně Černochová, zmíněný ředitel Jireš a náčelník generálního štábu Karel Řehka. „Pro nás vojáky to znamená připravovat se na co nejrychlejší implementaci přijatých politických rozhodnutí a závazků,“ uvedl pro iROZHLAS.cz k očekávání před summitem náčelník Řehka.
