Pětačtyřicetiletou Weidelovou si strana za kandidátku na kancléřku, tedy jakousi volební lídryni, vybrala už loni v prosinci. Sjezd ji v sobotu jednomyslně potvrdil. AfD vznikla před téměř 12 lety, vlastního kandidáta na funkci kancléře ale nominovala poprvé.

Označení kandidát na kancléře je spíše symbolické, nezakládá žádný nárok na sestavování vlády po volbách. Může ale pomoci k větší viditelnosti, televizní stanice často pořádají debaty kandidátů na kancléře.

Weidelová je přitom spíše netypickou členkou této protiimigrační strany, které dominují muži. Ekonomka s doktorátem z Číny dříve pracovala pro nadnárodní banky, žije v registrovaném partnerství s ženou původem ze Srí Lanky a vychovává s ní ve Švýcarsku dvě děti. Na kandidátkách AfD k únorovým předčasným volbám je jen 11 procent žen.

Protesty odpůrců AfD

Odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou zablokovali v sobotu příjezdové cesty k místu konání sjezdu, policie proti nim použila i slzný plyn. Sjezd kvůli tomu začal s dvouhodinovým zpožděním. Zhruba 600 delegátů sjezdu chce v sobotu debatovat také o programu, spornými body jsou mimo jiné vztah k Rusku, Evropské unii či některé otázky v rodinné a migrační politice.

Saská policie už dříve uvedla, že počítá s příjezdem 10 000 odpůrců AfD do třicetitisícové Riesy. Připravena jsou vodní děla, nad městem létá vrtulník. Prozatím utrpělo při střetech s demonstranty lehká zranění šest policistů.

Strana Levice informovala o tom, že policie do bezvědomí zbila jejího saského poslance Nama Duye Nguyena. Zranění prý při zákroku utrpěl i doprovod zemského politika. Strana chce kvůli případu podat trestní oznámení. Saský ministr vnitra Armin Schuster slíbil rychlé vyšetření případu.

AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit je také v hledáčku spolkové civilní kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích – Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku, ji místní tajné služby vedou jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.

Popularita AfD

Podle v sobotu zveřejněného průzkumu veřejného mínění agentury INSA by mohla AfD v nadcházejících volbách získat 22 procent hlasů a stát se druhou nejsilnější stranou v německém Spolkovém sněmu. Strana si tak v posledních dnech polepšila, v uplynulých týdnech se stabilně pohybovala kolem 19 procent.

„Teď musíme dvacetiprocentní hranici nechat za sebou a šplhat dál,“ řekl v sobotu na sjezdu druhý spolupředseda strany Tino Chrupalla. Vzhledem k tomu, že s AfD ostatní parlamentní strany odmítají spolupracovat, naděje, že se stane členem příští německé vlády, je mizivá. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který se pravděpodobně stane příštím německým kancléřem, v sobotu znovu vyloučil povolební spolupráci s AfD.

Předvolební sjezd AfD se koná téměř přesně na den od loňského zveřejnění článku investigativní skupiny Correctiv, která informovala o tajném setkání krajně pravicových skupin v Postupimi. Zúčastnili se ho i politici AfD, ale i členové Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Účastníci schůzky předloni v listopadu podle Correctivu tajně jednali mimo jiné o takzvané remigraci, tedy o tom, jak z Německa deportovat miliony lidí přistěhovaleckého původu. Po zveřejnění informací o schůzce se v Německu konalo mnoho velkých demonstrací proti krajní pravici. Na preferencích AfD se to ale podepsalo jen krátkodobě.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít