Sankce proti Rusku kvůli Navalnému? ‚Těžko najít něco, co by Moskvu bolelo,‘ říká bývalý velvyslanec
Rusko poslalo opozičního politika Alexeje Navalného do vězení. Nejen Evropa proti tomu protestuje. „Měli bychom spojovat Navalného kauzu s našimi vztahy s Ruskem. Vzájemné vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou na bodu mrazu, zásadní proto bude, aby Evropa trvala na svých pozicích a zmínila, že se jí nelíbí, co se v zemi děje,“ říká publicista Jiří Just. Bývalý velvyslanec Jaroslav Bašta ale soudí, že evropské sankce by se minuly účinkem.
„Roli budou hrát především ekonomické faktory, takže Evropská unie vyjde Kremlu na půl cesty vstříc. Sankce se přinejmenším budou míjet účinkem, protože ty, které jsou ve hře – jako zastavení dostavby plynovodu Nord Stream 2 – nepřipadají v úvahu,“ popisuje v Pro a proti bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta.
Měla by se Evropa vrátit k politice sankcí vůči Rusku kvůli uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného?
Mnoho nečeká ani od nadcházející návštěvy šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella v Rusku, který se chce Navalného přímo v Kremlu zastat.
„Případ s panem Navalným mi připomíná případ Michaila Chodorkovského. Tam apelovali devět let, dokud ho asi půl roku před skončením trestu ruský prezident neomilostnil,“ tvrdí Bašta a vysvětluje:
„V sankcích, které jsou už uvaleny na Rusko, se velmi obtížně najde něco, co by Rusy ještě víc bolelo. Načasování cesty Navalného do Moskvy s nejvyšší pravděpodobností souvisí se sporem uvnitř euroatlantického partnerství kolem dostavby Nord Stream 2. Kdyby se chtěl Navalnyj vrátit kvůli volbám, dorazil by do Ruska později. Došlo k rozporu uvnitř EU: Německo je proti sankcím a proti zastavení stavby, Francie a další země jsou pro.“
Atmosféra obležené pevnosti
Publicista Jiří Just souhlasí, že ani Evropa, ani USA nejsou schopny efektivně přinutit Rusko k nějakému jednání, ať už k propuštění Alexeje Navalného nebo přehodnocení dodávek zbraní Tálibánu v Afghánistánu. „Rusko se posledních několik let mezinárodního tlaku neobává, je schopno se přizpůsobit.“
„Proto by sankce Rusku nijak neublížily,“ dodává publicista. „A dokonce kdyby byl zrušen Nord Stream 2, Rusku by to také neublížilo, protože už má první plynovod, který má ještě kapacity pro dodávky plynu do Evropské unie.“
„Rusku se spíše nelíbí, že je mezinárodní vyvrhel a nikdo se s ním nechce bavit. Chce se vidět jako světová velmoc, kterou berou mezinárodní partneři vážně a jeho hlas má vliv. Sankce ho ale vytlačují z mezinárodního života a to Rusku vadí, proto mají sankce psychologický dopad,“ tvrdí Just.
Bývalý diplomat připomíná, že minimálně od dob Sovětského svazu se ruský režim udržuje tím, že vytváří atmosféru obležené pevnosti. „Takže sankce a tlak se transformují směrem do vnitřní politiky tím, že říkají: Podívejte se, oni se k nám chovají takhle a neuznávají nás.“
Soud poslal Navalného ještě na necelé tři roky za mříže. ‚Vše bude v pořádku,’ vzkázal po verdiktu
Číst článek
„Ve vnější politice se už několik let děje sbližování Ruské federace s Čínskou lidovou republikou, což považuji za velmi zhoubné jak pro Evropskou unii a Evropu jako takovou, tak pro vztahy s USA. A zhoubné taky v konečném důsledku i pro samotné Rusko,“ konstatuje Bašta.
Část ruské společnosti slyší na vnější ohrožení, uznává novinář. „Ale v Rusku také dochází ke generační obměně, Navalného podporují lidé mezi 25 až 40 roky, kteří mají jiné hodnoty, vyznávají globalismus, rádi cestují a vidí se jinde než současný režim. Propaganda tedy pracuje, ale nepůsobí na celou společnost,“ upozorňuje Just.
Poslechněte si v audiozáznamu celé Pro a proti.
