Analytička: Výhra Svobodných v Rakousku je drtivá. Nelze vyloučit, že kritik EU Kickl bude kancléřem
Rakouští Svobodní v čele s hlasitým kritikem podpory Ukrajině, Evropské unie a imigrace Herbertem Kicklem ovládli parlamentní volby v Rakousku a připsali si ještě lepší výsledek, než odhadovaly průzkumy. Podle analytičky Kateřiny Vnoučkové je sice spíše nepravděpodobné, že se Kickl stane kancléřem, vyloučené to ale „rozhodně není“. „Volební výsledek napovídá, že k tomu má větší šanci,“ říká v rozhovoru a nastiňuje půdorysy možných koalic.
Nedělní parlamentní volby v Rakousku ovládla s 29 procenty hlasů pravicově-populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) v čele s Herbertem Kicklem – kontroverzním politikem, který je znám svými ostrými vyjádřeními proti přistěhovalcům i Evropské unii a který odmítá jak sankce proti Moskvě, tak podporu Ukrajiny. Oproti minulým volbám si jeho strana polepšila o 13 procent. Jak hodnotíte volební výsledek Svobodných, které například deník Die Presse přirovnává k „parnímu válci“? Zažívá Rakousko „pravicové zemětřesení“, jak píše server Politico?
Vítězství je to skutečně drtivé. Sice ho předpovídaly předvolební průzkumy, konečný výsledek je ale ještě o nějaká dvě procenta lepší. Téměř 30 procent ukazuje na velký příklon Rakušanů ke krajně pravicové politice Svobodných.
Kdo je Kateřina Vnoučková?
Kateřina Vnoučková je analytičkou Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Rakousko a česko-rakouské vztahy. Vystudovala doktorský obor moderní dějiny a magisterský obor německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Během studia absolvovala výzkumné pobyty na univerzitách ve Vídni, v Düsseldorfu a v Berlíně a také stáž na Velvyslanectví České republiky ve Vídni. Mimo akademickou oblast se aktivně zapojuje do česko-rakouské a česko-německé spolupráce, zejména v oblasti mládeže a v příhraničních regionech.
Čím si strana získala přízeň tak velké části Rakušanů? Je to právě postava Herberta Kickla?
Je to do velké míry dané lídrem, který dokázal svojí radikální kritikou, kterou torpédoval vládu poslední dva tři roky, získat pozornost voličů. Je to ale určitě dáno i jejich úspěšným působením na sociálních sítích, kde jsou nejsilnější stranou, a také příklonem ke konspiračním teoriím, protože tím dokážou nastavit vlastní diskurz a ovládnout mediální prostor, třeba s jejich tématem migrace.
Otázka migrace se podobně jako v posledních letech stala hlavním tématem voleb. Proč? Jaké problémy imigrace Rakousku přináší?
Migrace byla dlouhodobě tématem Svobodných i v době, kdy s ní Rakušané ještě tolik problémů neměli. I přes velké množství přistěhovalců Rakousko dlouho platilo za úspěšnou zemi, kde se integrace daří. V posledních letech ale pro běžné Rakušany přibývají problémy. Třeba ve Vídni je v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny a sjednocováním rodin problém s místy ve školách, ať už s nedostatkem učitelů, nebo s fyzickým prostorem. Je tady velké množství dětí, které nemluví němčinou jako prvním jazykem a vyžadují další kapacity.
Zároveň se v poslední době trochu zhoršila bezpečnostní otázka, narostla kriminalita cizinců. V poslední době se objevily případy radikalizace mladých lidí z druhé generace migrantů, kteří byli dobře integrovaní, ale nyní se mezi nimi objevují příklony k Islámskému státu a teroristickým ambicím.
Rakouští lidovci vyvázli z voleb s odřeninami. Hlasy jim sebrali vítězní Svobodní, hodnotí média
Číst článek
Jaké řešení nabízejí Svobodní v otázce migrace?
Chtějí omezit příchod nových cizinců a udělat po vzoru Viktora Orbána „pevnost Rakousko“. Chtějí nepřijímat další azylanty, což samozřejmě hraničí s lidskými právy a pravidly právního státu. Vůči cizincům, kteří již jsou v Rakousku, je jednou z navrhovaných cest jejich reemigrace – snažit se více o repatriaci těch, kteří v Rakousku nezískají azyl. A pak chtějí omezit poskytování sociálních dávek pro cizince, kteří už v Rakousku žijí. Například v Dolním Rakousku, kde vládou Svobodní společně s lidovci, už k omezení vyplácení sociálních dávek došlo.
Je právě tohle něčím, co značnou část voličů v Rakousku přimělo hlasovat pro Svobodné?
Jednak je to otázka migrace, což je hlasitě artikulovaný problém, i když na životy Rakušanů reálně tolik nedopadá. Co více dopadá na životy Rakušanů, je problematická ekonomická situace, související s energetickou krizí v předchozích letech, se zdražováním potravin nebo s nedostupností bydlení. V očích Rakušanů to současná vláda nedokázala řešit a Svobodní na tom do velké míry postavili kritiku vlády.
Kickl jako kancléř?
Podle předběžných výsledků skončili s 26 procenty druzí vládní lidovci s dosavadním kancléřem Karlem Nehammerem, kteří si naopak o více než 10 procent pohoršili. Třetí je opoziční Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21 procenty hlasů, liberální strana NEOS získala zhruba devět procent hlasů a Zelení osm procent. Důležitou roli nyní bude mít prezident Alexander Van der Bellen, který určí, kdo bude sestavovat vládu. Jak pravděpodobné je, že obejde Kickla a pověří nynějšího kancléře Nehammera?
Ústava dává prezidentovi velké pravomoci a svévolnou možnost pověřit sestavením vlády, koho chce. Alexander Van der Bellen se ale určitě bude snažit hledat nějaký kompromis a už oznámil, že se bude setkávat se všemi politickými stranami, bude mezi nimi hledat průniková témata a pravděpodobně pověří sestavením vlády toho, kdo za ním přijde s předjednanou většinou v Národní radě a s nějakou představou o budoucí koalici.
26:47
Svobodní chtějí z Rakouska udělat pevnost. Hlasy loví i mezi imigranty, popisuje reportér Lindner
Číst článek
Alexander Van der Bellen se několikrát vyjádřil, že by měl problém jmenovat kancléřem předsedu strany, která je protievropská, protidemokratická a která třeba neodsoudila konflikt na Ukrajině. Na druhou stranu by se asi nesnažil jít úplně na hranu Ústavy a případně odmítnout Herberta Kickla, pokud by měl předjednanou většinu a pokud by mu předložil návrh koalice, která by měla většinu v Národní radě.
Podle vás tedy zatím není vyloučené, že by se Herbert Kickl mohl stát příštím kancléřem Rakouska?
Je to spíše nepravděpodobné, ale vyloučené to rozhodně není a volební výsledek napovídá, že k tomu má větší šanci.
Podle odhadů médií se nyní rýsují dvě možné koalice. První možností je spolupráce Svobodných (FPÖ) s lidovci (ÖVP) – do takové koalice by lidovci byli podle Nehammera ochotní vstoupit za předpokladu, že by si Kickl nenárokoval post kancléře. Do jaké míry pravděpodobný se vám zdá takový scénář?
Těžko si dovedu představit, že by Herbert Kickl, který se poslední dva roky prezentoval jako budoucí lidový kancléř (Kickl voličům slíbil, že pokud vyhraje, bude vládnout jako jejich Volkskanzler, tedy kancléř lidu, což byl termín, který kdysi používal nacistický vůdce Adolf Hitler – pozn. redakce) a který celou předvolební kampaň postavil na tom, že on bude zástupcem lidu v kancléřské pozici, z této pozice ustoupil a hrál ve vládě nějakou méně výraznou roli.
Jaký kurz by Rakousko nabralo, pokud by se kancléřem stal Kickl?
Ve vnitřní politice nebo otázce omezení migrace by byl limitován pravidly právního státu a ukotvením Rakouska v Evropské unii. Není v takové pozici jako Viktor Orbán v Maďarsku, který disponuje absolutní většinou. Není tedy v takové pozici, kdy by dokázal ovládat média nebo soudy. Ale určitě by to znamenalo posun v zahraniční politice, v postoji vůči Evropské unii nebo v postoji vůči konfliktu na Ukrajině, kde Svobodní kritizují hlavně protiruské sankce s tím, že škodí víc Rakousku.
Změnil by se tedy přístup rakouské vlády k pomoci Ukrajině? Připomeňme, že když v rakouském parlamentu loni v březnu pronesl projev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Kickl se spolu s dalšími poslanci Svobodných před jeho začátkem zvedli a demonstrativně odešli ze sálu. Co čekat v otázce podpory Ukrajiny, pokud by se Svobodní stali součástí vlády?
Pokud by Svobodní byli ve vládě, vůči konfliktu na Ukrajině lze očekávat posun pozice k postoji Maďarska. Bylo by to podobné, asi by neschvalovali přijímání dalších sankcí a snažili by se revidovat současné protiruské sankce. Rakousko je v současnosti jedním z největších poskytovatelů humanitární pomoci pro Ukrajinu a i tohle by se Herbert Kickl pravděpodobně snažil zredukovat s tím argumentem, že vydávat takovéto velké prostředky škodí Rakušanům.
Signál pro Babiše
Připomeňme také, že FPÖ vyhrála i červnové volby do Evropského parlamentu a poté Kickl společně s českým hnutím ANO bývalého premiéra Andreje Babiše a maďarskou stranou Fidesz současného premiéra Viktora Orbána založil novou politickou alianci s názvem Patrioti pro Evropu. Jaký signál nyní vítězství Svobodných vysílá české politice?
Pro Andreje Babiše je to signál, že populistická politika funguje i u našich sousedů. Myslím, že frakce Patrioti pro Evropu může být vítězstvím Svobodných rozhodně posílena. Na evropské úrovni se může stát ještě hlasitější, i když počtem zastoupení tam není výrazná, ale je to další země, kde je populistická pravicová politika největší silou.
Elon Musk dostal nominaci na Sacharovovu cenu. V europarlamentu ho navrhli Patrioti pro Evropu
Číst článek
Jaký signál to vysílá Evropské unii jako takové?
Herbert Kickl spojil hlavně evropské volby s velkou kritikou Evropské unie a „diktátem Bruselu“. Pokud by potenciálně byl ve vládě, asi by se snažil hrát samostatnější roli a působil by jako blokující faktor v mnoha evropských jednáních.
Herbert Kickl a Svobodná strana Rakouska jsou naopak známí dobrými vztahy k Ruské federaci. Svobodní měli dokonce smlouvu o spolupráci se stranou Jednotné Rusko podporující prezidenta Vladimira Putina. Je výsledek rakouských voleb dobrou zprávou pro Rusko?
Rozhodně. Pro Rusko je to důležitý signál, že v evropské zemi zvítězila strana, která je Rusku blízká. Spolupráce s Putinovou stranou Jednotné Rusko už nyní oficiálně nefunguje, ale vazby tam nadále přetrvávají. Když byl Kickl ministrem vnitra (Kickl byl v letech 2017–2019 ministrem vnitra v první vládě lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze, která skončila, když jej Kurz odvolal v souvislosti s aférou jeho stranického kolegy Heinze-Christiana Stracheho – pozn. redakce), zahraniční tajné služby přestaly brát Rakousko jako seriózního partnera a přestaly s ním sdílet určité informace. Situace se s další vládou do jisté míry zlepšila, pokud by ale Svobodní znovu měli ministerstvo vnitra, situace se může opakovat.
Dlouhá cesta ke koalici
Už jsme zmiňovali scénáře povolebních jednání. Druhou možností je pak koalice lidovců, sociální demokracie (SPÖ) a liberální NEOS. Vidíte takový scénář jako pravděpodobný?
Tato koalice se zdála nejpravděpodobnější podle předvolebních prohlášení všech stran, které odmítaly spolupráci s Herbertem Kicklem. Čistě matematicky to vychází jako nejlogičtější spojení s tím, že rozpory v současné vládě mezi lidovci a Zelenými jsou tak velké, že si lze těžko představit, že by součástí budoucí koalice byli Zelení. Naopak reformní liberálové NEOS dlouho usilovali o vládní pozici a mnohokrát se vyjadřovali tak, že chtějí prosazovat své reformy i na vládní úrovni, že se určitě budou chtít dohodnout s ostatními stranami, aby byli součástí nové koalice.
24:12
Velvyslanec: Nejistota v rakouské společnosti nahrává Svobodným. Sestavit koalici bude velmi obtížné
Číst článek
Byla by taková spolupráce funkční? V Rakousku vládnou od 50. let jen dvoučlenné koaliční vlády, podle listu Frankfurter Allgeimene Zeitung by tak šlo o „experiment s nejasným výsledkem“.
S tím souhlasím. Vidíme to například i u Německa, kde má semaforová koalice velké problémy při hledání kompromisu a v tom, aby nebyla paralyzována neshodami a rozpory v programech jednotlivých stran. Byla by to samozřejmě velká výzva i pro Rakušany, kteří ale na druhou stranu mají velké zkušenosti s konsenzuální vládou lidovců a sociálních demokratů. To jsou také odlišné směry, také musely hledat kompromisy, přesto byly velké koalice vládnoucí v předchozích letech úspěšné.
Pokud by byla tímto způsobem Svobodná strana obejita, nesnažil by se Kickl sám sebe prezentovat jako mučedník? Mohlo by mu to ještě více pomoct v očích jeho voličů?
Určitě. Myslím, že pokud by taková situace nastala, Kickl se toho bude snažit využít, bude dál torpédovat vládu a bude se snažit těžit ze všech neshod, které by případně ve vládě nastaly. Dovedu si představit, že by na tom postavil narativ vyšachovaného mučedníka – zvoleného kancléře, kterému ale nebylo umožněno se do čela vlády postavit. Pokud by v návaznosti na neshody v koalici došlo k předčasným volbám, určitě by z toho mohl vytěžit další body.
Čistě matematicky je pak možná i koalice jen sociálních demokratů a lidovců, ale ta by měla jen dvoumandátovou většinu v Národní radě. Je to také spíše nepravděpodobná varianta, ale je to možnost, která se ještě před volbami nezdála být vůbec pravděpodobnou. Může k ní nicméně dojít díky tomu, že se do parlamentu nedostaly malé strany. Zvolené strany získaly více mandátů, lidovci a sociální demokraté tak mají podle předběžných výsledků dohromady 93 křesel. Čistě matematicky by tedy většinu měli, taková koalice by ale také mohla být nestabilní a problematická.
Na závěr se zeptám, jak složitá podle vás budou koaliční jednání? Jak dlouho bude trvat, než v Rakousku vznikne nová vláda?
Určitě to nebude rychlé. I v případě jednodušších koaličních jednání v předchozích letech to Rakušanům trvalo zpravidla dva až tři měsíce, než byli schopni sestavit novou vládu. Takže očekávám, že jednání budou dlouhá a náročná.
