„Jestli je někdo skutečně vlastenec, musí se postavit ke své vlajce a spolupracovat s těmi, kteří ctí vládu práva a mezinárodní pravidla,“ zdůrazňuje senátor Pavel Fischer (nez.).
„Pro Andreje Babiše (ANO) je to signál, že populistická politika funguje i u sousedů. Myslím, že frakce Patrioti pro Evropu může být vítězstvím Svobodných rozhodně posílena,“ říká Kateřina Vnoučková.
Rakouští Svobodní si připsali historické vítězství ve volbách, dostali 29,21 procenta hlasů. Lidovci kancléře Nehammera skončili druzí s 26,48 procenta, ztratili přes deset bodů oproti roku 2019.
„Je možné, že nakonec budeme všichni po uzavření volebních místností a po sečtení hlasů překvapeni,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec v Rakousku Jiří Šitler.
Viktor Orbán dělá všechno pro to, aby jeho cesta do Ruska byla vnímána jako součást unijního předsednictví, kterého se Maďarsko ujalo na začátku července. Jde ale pouze o jeho záležitost.
Ochotu začlenit se do této frakce také vyjádřila krajně pravicová portugalská formace Dost (Chega) a španělské krajně pravicové uskupení Vox. Očekává se, že se připojí i italská Liga Mattea Salviniho.
Na půdorysu změny uspořádání europarlamentu probíhá další dějství boje mezi opozičními ANO a SPD. Podle odborníků mohlo být za Babišovým tahem s novou frakcí i to, že vycítil Okamurovu slabost.
ANO Andreje Babiše, strana Fidesz Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska Herberta Kickla zakládají politickou alianci. Cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Co to znamená?
Kromě druhého místa pro radikální FPÖ zaujal především bezprecedentní výsledek komunistů. Ti skončili čtvrtí se ziskem 11,7 % hlasů, v samotném městě Salcburk jsou s téměř 22 % hlasů druzí.
Poslanci pravicově populistické Svobodné strany Rakouska při Zelenského projevu opustili na protest sál. Už předtím ohlásili, že jeho vystoupení nepodporují, protože ctí rakouskou neutralitu.
Snaha nestranit a být v lecčems druhým Švýcarskem v kontextu války na Ukrajině naráží na své limity, kdy se v řadě svých postojů Rakousko dostává do konfliktu se zbytkem Evropy.
Podle rakouské ministryně spravedlnosti Almy Zadičové ze strany Zelených je nutné trestat a netolerovat jakékoliv zlehčování holokaustu či jiných nacistických zločinů proti lidskosti.
„Rakouská prezidentská volba je stále ještě volbou v duchu pandemie. Rakouská společnost se v podstatě nachází v jakési postkrizové náladě,“ komentuje socioložka důvody protestních nálad v Rakousku.
Do boje o Hofburg se zapojí sedm kandidátů. Překonají tím rekordní počty uchazečů z let 1951 a 2016. Ani letos ale Rakousko nezvolí ženu. Na volebním lístku totiž žádná nebude.
V centru Vídně v sobotu demonstrovali odpůrci protiepidemických opatření, kromě nadcházejícího lockdownu jim vadí i nařízení povinného očkování, které schválila rakouská vláda.
Od konce příštího týdne budou moci tato místa v rakouské metropoli navštěvovat pouze lidé s potvrzením o očkování nebo o prodělání nemoci. Negativní test na koronavirus už stačit nebude.
Zákaz schválili loni poslanci obou stran tehdejší vládní koalice. Ačkoli norma konkrétně nezmiňuje, že zákaz se týká islámských pokrývek hlavy, z jejího znění to implicitně vyplývá.
Stejně jako ostatní akce s účastí veřejnosti, se i vídeňské volby o minulém víkendu odehrály v upraveném formátu. Korespondenčně hlasovalo celých 43 procent voličů.
Kurz dostal pověření k sestavení vlády po asi hodinovém rozhovoru s hlavou státu. Prezident po jednání konstatoval, že při rozhovorech s šéfy stran má dojem, že lidovci budou schopni vládu vytvořit.
Do parlamentu se dostalo celkem pět stran. Účast se vyšplhala na 75,6 procenta, a je tak druhá nejnižší od roku 1945. Oficiálně budou výsledky oznámeny až 16. října.