Běloruské potácení kolem nové ústavy: Lukašenko lavíruje mezi touhou po moci a diktátem Moskvy
Změny ústavy musí zabránit opozici, aby se chopila moci a „zničila“ tím Bělorusko. Tak se v úterý vyjádřil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, podle kterého by mělo o připravovaných změnách do února proběhnout referendum. Podobné sliby v minulých měsících zazněly hned několikrát, zatím se ale nenaplnily. Reformu probíhající podle not Ruska se totiž Lukašenko snaží co nejvíce zbrzdit, tvrdí analytik Pavel Havlíček.
Sliby ústavní reformy se v loňském roce staly hlavní Lukašenkovou rétorickou zbraní, která měla uklidnit rozbouřené ulice.
Běloruský vůdce s nimi přišel jen krátce poté, co se strhly masové demonstrace proti zfalšovaným prezidentským volbám, které poutaly mediální pozornost loni v srpnu. Jeho odpůrci přitom od počátku varovali, že jde jen zdržovací taktiku, která má Lukašenkovi pomoct udržet se u moci.
4:20
Cichanouská: V Bělorusku sice nevidíme žádné masové demonstrace, situace ale není klidná
Číst článek
Od té doby se mnohé změnilo. Po brutálních represích, zavírání odpůrců a domovních raziích v jejich bytech rozhořčené davy desetitisíců lidí ulice opustily, tlak veřejnosti proto víceméně zmizel. Samozvaný prezident Běloruska tak nyní otevřeně přiznává, že ústavní změny mají zabránit tomu, aby se moci v zemi ujala opozice, která by „zemi zničila“.
„Po loňském roce chápeme, že je nemůžeme pustit k moci, protože to nejsme jen my, koho by zlikvidovali… Nová ústava má tyto nuance zohlednit,“ uvedl Lukašenko podle agentury Reuters.
Na jeho slova upozorňuje také Rádio Svobodná Evropa, které přibližuje i další část jeho projevu. Podle něj má být nová běloruská ústava více „harmonizovaná“ a pravomoci mají být nově přerozděleny nejen mezi prezidenta, vládu a parlament, ale také „Všeběloruské lidové shromáždění“, které bylo jednou z reakcí běloruských úřadů na loňské masové protesty.
Podle odborníka na Rusko z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka lze úterní slova Alexandra Lukašenka vnímat jako rétorické cvičení směřující k domácímu publiku, jeho proslov je ale v první řadě reakcí na to, co po něm požaduje klíčový spojenec na mezinárodní scéně. Řeč je o šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, jehož podpora mu po loňských protestech umožnila tvrdě potlačit opozici a zůstat u moci.
‚Bez povolení ven nemůžu.‘ Běloruská sprinterka popsala svazující život pod neustálou ochranou
Číst článek
„Loni byla slova o reformní ústavě vyjednávacím mechanismem, jak tlumit tlaky ve společnosti. Ty ale s rozjetím represivní kampaně postupem času pominuly, Z původních změn tak nyní vyplynulo něco jiného. Už to není o snaze uspokojit domácí poptávku, kterou Lukašenko zkrátka potlačil, co je nyní důležitější, musí uspokojit poptávku Moskvy, která si také přeje určitou změnu běloruského zřízení,“ říká Havlíček.
O požadavcích Ruska ohledně ústavní reformy psal iROZHLAS.cz už loni v září, kdy se Lukašenko osobně setkal s ruským protějškem Vladimirem Putinem, vůbec poprvé od začátku běloruských protestů. Šéf Kremlu tehdy označil návrh na ústavní reformy za „logický a účelný“, podle Havlíčka totiž chce Minsk dotlačit k přeměně současného systému na parlamentní zřízení.
„Ústavní reforma je dnes spíš Lukašenkův tah vůči Moskvě, která nechce, aby to bylo pokračování toho samého. Chce, aby se moc určitým způsobem rozmělnila a Lukašenko neměl tak silné postavení, jako tomu bylo doteď,“ dodává pro iROZHLAS.cz.
Absolutní moc
Jedním z nástrojů, jak v Bělorusku rozmělnit moc, je i samotné Všeběloruské lidové shromáždění, na jehož úterním zasedání také Lukašenkova slova zazněla.
Podle návrhů ústavních změn by tato mimosystémová struktura vládních představitelů a režimem vybraných zástupců z různých oblastí společnosti měla získat určité právní postavení i pravomoci. Jak přesně by ale tyto změny měly vypadat, zatím zůstává nevyřešené.
Mohl být prezidentem Běloruska, místo toho jde na 14 let do vězení. Příběh Babaryky, kandidáta pro všechny
Číst článek
„Připomíná to meziválečné svazy rolníků a dělníků. Ve shromáždění jsou zastoupeny nejrůznější společenské skupiny, ale zejména to jsou představitelé odborových svazů, učitelů, vojáků. Odpovídá to Lukašenkově pohledu na uspořádání společnosti. Vybírá z ní loajální vrstvy, které jsou sdruženy v komunisticky vypadajícím lidovém shromáždění. Tato kvazi struktura má zohledňovat různé společenské směry a zároveň udržet rozhodování v rukou Lukašenka a jeho pobočníků,“ popisuje Havlíček.
Přibližně 2700 zástupců lidového shromáždění se poprvé setkalo letos v únoru, kdy se podle očekávání měli zabývat i ústavní reformou. Už na podzim totiž Lukašenko avizoval, že by shromáždění mohlo získat určité pravomoci. Později ale Lukašenko couvnul a prohlásil, že návrh ústavy bude hotový později, nejpozději do konce letošního roku a až pak bude předložen v referendu ke schválení.
Od té doby se toho kolem ústavní reformy ale příliš neděje. Jak přesně má nový základní zákon vypadat a co má nové přerozdělení moci přinést, běloruská veřejnost stále neví. Jednání o ústavních změnách totiž probíhají zásadně za uzavřenými dveřmi.
„Čas od času Lukašenko na popud svého východního souseda vypustí balonek s vizí, jak by změny mohly vypadat. Ještě na konci minulého roku mluvil o tom, že v čele státu dále být nemusí, že může dojít k určité decentralizaci a že se určité pravomoci přesunou na parlament a regiony. Konečná podoba ale zřejmá stále není, nicméně bude odpovídat kompromisu mezi tím, co by chtěl Lukašenko – tedy udržet si moc, ideálně absolutní moc – a tím, co mu dovolí Moskva,“ říká expert.
Tyto dva pohledy jsou ale do značné míry protichůdné.
Vše závisí na Moskvě
Otázkou, proč trvá příprava ústavních změn tak dlouho, se v rozhovoru s politickým komentátorem Alexanderem Klaskowski zabývá i web Svobodné Evropy. Podle něj Lukašenko zřejmě stále nemá jasno v tom, jakou roli má v novém politickém systému vlastně hrát. Stále totiž není „mentálně připraven“ na skutečnost, že někdy bude muset vládnutí předat dál.
Aktivistka z Minsku: Bělorusku vládne atmosféra strachu. Věřím ale, že jsme na cestě k demokracii
Číst článek
„Myslím, že se Lukašenko opravdu nechce svého současného křesla vzdát – je mu tam velmi dobře,“ říká v rozhovoru Klaskowski, podle kterého se za více než 25 let vlády stala moc pro Lukašenka vším. Žádnému svému nástupci navíc nemůže stoprocentně důvěřovat a být si jistý zárukami pro sebe i svou rodinu, proto se bude snažit vydržet ve funkci co nejdéle.
Po loňských masových protestech už sice má kontrolu nad zemí opět pevně v rukou, podle běloruského analytika je ale problém v tom, že před rokem „dal Putinovi jisté sliby“ a měl by je plnit. Kreml přitom využívá situace k prosazení vlastních zájmů, které v Bělorusku má, dodává Klaskowski.
I kvůli výše zmíněným důvodům se běloruský vůdce snaží ústavní reformu co nejvíce zbrzdit. Během úterního zasedání prohlásil, že „referendum“, které má nové znění ústavy schválit, proběhne nejpozději v únoru příštího roku. Odborník AMO ale upozorňuje, že podobné sliby vyzněly naprázdno už v minulosti a podobné to bude i teď, nazývat tuto akci právoplatným referendem navíc není na místě.
Lukašenko začíná mít navrch, pomoc Kremlu je ale past. Ruská základna vzbuzuje obavy i v Evropě
Číst článek
„Bude to podobné jako se změnami ruské ústavy v minulém roce. Oba tyto režimy sledují, jak se lidé vyjadřují, ale výsledky nakonec vypadají tak, jak režim chce. Možná ještě podstatnější je ale načasování. Ještě na podzim loňského roku jsme slyšeli, že toto ‚referendum‘ proběhne možná už v únoru letošního roku, následně se mluvilo o podzimu, teď se zase mluví o začátku příštího roku. Z toho je patrné, že se do toho Lukašenkovi nechce a zdržuje to, co nejvíce to je možné,“ říká Havlíček.
„Určitě tedy nelze říct, že v únoru něco jako referendum skutečně proběhne. Bude to záviset na tom, jak silný bude tlak z Moskvy a jak bude režim vyždímaný po ekonomické stránce. Jedním z požadavků opozice je za pomoci západních sankcí režim naprosto vyždímat, což ale nakonec vede k silnějšímu podřízení vůči Moskvě a posílení její pozice při určování toho, co může po Lukašenkovi chtít. Nezaleží tedy ani tak na výsledku, ale na tom, jakým způsobem bude celý proces veden a nakolik bude Moskva schopná promítnout do ústavy své zájmy,“ dodává pro iROZHLAS.cz.
