Budoucnost Al-Káidy v Afghánistánu je po smrti bin Ládina nejistá
Pákistánské úřady nevěděly o místě pobytu vůdce Al Káidy Usáma bin Ládina. Prohlásil to prezident Alí Zardárí. Zdůraznil také, že pákistánské úřady o operaci Spojených států ve městě Abbottábád asi dvě hodiny severně od Islámábádu nevěděly a nijak se jí neúčastnily. Nad výsledkem akce nicméně vyjádřil uspokojení.
Bývalý pákistánský prezident Parvíz Mušaráf prohlásil, že pro Pákistán i zbytek světa je dopadení bin Ládina dobrým krokem, ale dodal:
O Al-Káidě a Talibanu mluvil na Rádiu Česko Filip Moravec, který působil v českém Provinčním rekonstrukčním týmu v afghánském Lógaru
„Americké jednotky překročily hranici a porušili tím pákistánskou suverenitu. Pákistánci jsou na to citliví. To se nemělo stát.“
O tom, že i deset let po spojenecké invazi, při níž byl svržen Talibán, je americké angažmá citlivou věcí svědčí i fakt, že zatímco afghánský prezident Hamíd Karzáí řekl, že proti terorismu je potřeba bojovat jinde než v Afghánistánu, americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová vzápětí vysvětlovala, že tamní boj proti terorismu bude pokračovat.
Ti, kdo tento boj sledují míní, že dnes to znamená boj proti jednotlivým buňkám AL Kájdy.
„Často se mluví o tom, že Al-Káida je dnes spíše shluk jakýchsi buněk, které mají své operativce jak na území Afghánistánu, Pákistánu, arabských zemích, ale i v Evropě. Al-Káida se údajně dokázala velmi úspěšně infiltrovat do muslimských komunit, například ve Francii, Velké Británii nebo v Německu,“ říká Filip Moravec, který působil v českém Provinčním rekonstrukčním týmu v afghánském Lógaru.
„Pro celou řadu Afghánců, zejména v paštúnských oblastech na východě a na jihu Afghánistánu, je Al-Káida něco, co je částečně přivezeno z arabských zemí. A ne vždy platí, že ten, kdo podporuje Taliban, nebo se staví na protikoaliční stranu, že by byl zastáncem Al-Káidy,“ uvádí Moravec a pokračuje:
„Vztahy mezi Talibanem a Al-Káidou byly velmi těsné. Má se za to, že propojení mezi vůdcem Talibanu Mulou Umarem a Usámou bin Ládinem bylo i rodinné. Bin Ládin za to Taliban podporoval i finančně. Otázkou je, jak je to dnes, protože bin Ládin byl od roku 2001 částečně odstřihnut od finančních zdrojů. Navíc je pravda, že se Taliban ideologicky diferencoval mezi lidi, kteří zastávají džihádistickou linii Al-Káidy a na ty, podle kterých by se měl Taliban soustředit pouze na Afghánistán a zdejší protikoaliční boj.“
Lze se domluvit s Talibanem?
Prezident Karzáí vyzval Taliban, aby složil zbraně a vzal si z bin Ládinova konce poučení.
„Podle různých odhadů působí v Afghánistánu 30 až 40 tisíc vzbouřenců. Není to ale jen Taliban, ale celá řada jiných skupin, které se třeba částečně zaštiťují Al-Káidou nebo jinými pákistánskými radikálními organizacemi. Z toho je odhadem osm až deset tisíc opravdu těch tvrdých bojovníků, kteří mají boj proti koaličním jednotkám jako svoje denní zaměstnání. Se zbytkem je teoreticky možné se nějakým způsobem domluvit,“ vysvětluje Moravec a dodává:
„Reintegrace lidí, kteří se rozhodli z řad Talibanu přejít na stranu vlády, už probíhá. Částečně úspěšně, částečně samozřejmě neúspěšně. Nicméně fluktuace probíhá i opačně, tedy mnozí lidé utíkají od armády nebo policie a přidávají se k Talibanu. V této otázce je tedy velmi těžké hovořit o nějakém úspěchu.“
Představa Karzáího je podle Moravce jasná: „On tvrdí, že v Talibanu je lidí, se kterými se za žádnou cenu nedá jednat. To je to vedení. Tomu zbytku nabízí amnestii a myslí si, že je možné se s nimi nějak domluvit i na budoucí spolupráci v rámci správy země.“
