Česko má podle Nečase zájem na řešení potíží eurozóny, o přijetí eura však zatím neuvažuje
Řešení potíží eurozóny je v zájmu České republiky, řekl premiér Petr Nečas po schůzce s evropským prezidentem Hermanem Van Rompuyem. Do eurozóny totiž proudí 65 procent českého vývozu. Podle stálého předsedy Evropské rady, jak se Rompuyova funkce oficiálně nazývá, už země platící jednotnou měnou překonaly to nejtěžší.
„Finanční stabilita v eurozóně byla obnovena, je ale stále na čem pracovat,“ uvedl Van Rompuy.
Právě ekonomické otázky eurozóny, na které je podle premiéra Česká republika závislá, byly hlavním tématem schůzky.
Ekonomická témata současné Evropy přiblížil Petr Kratochvíl z pražského Ústavu mezinárodních vztahů
O vstupu do eurozóny však zatím Česká republika podle Nečase neuvažuje. „Přistoupení k eurozóně musí být pro českou ekonomiku výhodné. A v tom okamžiku je reálné uvažovat o vstupu do eurozóny, to znamená, kdy například náklady na držení vlastní měny by byly větší než náklady za přistoupení k eurozóně,“ vysvětlil Nečas.
Herman Van Rompuy se dnes setká i s českým prezidentem Milošem Zemanem. Ještě před tím vystoupí na konferenci o budoucnosti sedmadvacítky.
Diskuse v Poslanecké sněmovně se zaměří hlavně na aktuální hospodářské otázky, v první řadě se bude mluvit o situaci v eurozóně, evropském rozpočtu pro léta 2014 až 2020 a plánech na vznik bankovní unie.
Van Rompuy nedávno upozorni, že EU přichází kvůli daňovým únikům každý rok o zhruba bilion eur. Má to být i téma květnového summitu.
Zaměřit se na dlouhodobé strukturální problémy
Jak upozornil odborník na unijní otázky z pražského Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl, společný postup zemí je v těchto otázkách na místě.
„Protože daňové otázky jsou přesně tím typem otázky, jejíhož řešení prostě nelze dosáhnout na úrovni jednotlivých států, a proto je samozřejmě dobře, že se jím EU začala zabývat, i když teď v době úsporných opatření tím primárním cílem není samotný boj proti daňovým únikům, ale samozřejmě otázka, jak naplnit státní pokladny,“ poznamenal Kratochvíl.
Dalším evropským tématem je otázka úsporných opatření. Předseda Evropské komise José Barroso řekl britskému listu Financial Times, že úsporná opatření, kterými se evropské země snaží bojovat s dluhovou krizí, už možná dosáhla svých limitů, protože jim hrozí ztráta politické a sociální podpory.
Kratochvíl s tím souhlasí, podle něj by se však unie měla zaměřit hlavně na dlouhodobé strukturální problémy.
„Ano, prorůstová opatření jsou na místě, jsou na místě určitě více než posedlost úspornými opatřeními, které v evropském kontextu prosazuje kancléřka Merkelová, ale myslím si, že to samo o sobě tu evropskou krizi nevyřeší,“ řekl Kratochvíl.
